„Klíčovým úkolem ČPS v následujících letech bude aktivní propagace a uplatnění zemního plynu jako významné a ekologické energetické komodity. Je potřeba jasně říci, že bez plynu nebudeme schopni nejen naplnit naše dekarbonizační závazky v energetice i dopravě, ale ani zajistit energetickou bezpečnost ČR, potažmo Evropy,“ uvedl Martin Slabý, předseda Rady ČPS, a dodal: „Plyn v našich sítích se bude ozeleňovat, ale je potřeba, aby tento proces byl postupný s reálně nastavenými limity pro potenciál tzv. zeleného plynu. Využití zemního a jiných plynů by mělo být systematicky podporováno, nikoli omezováno.“

Zcela zásadní je z pohledu ČPS se včas a kvalitně připravit na diskusi o připravovaném čtvrtém plynárenském balíčku. „Jeho vydání Evropskou komisí se předpokládá počátkem roku 2020 a spolu s dlouhodobou dekarbonizační strategií Evropy do roku 2050 bude mít významný dopad nejen na sektor plynárenství, ale na celý sektor energetiky, dopravy a průmyslu,“ sdělila Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, s tím, že svaz je připraven poskytnout státní správě maximální podporu a součinnost doma i v zahraničí.

S rozvojem nových technologií a vylepšováním stávající procesů a postupů souvisí i další z priorit ČPS. Konkrétně jde o přípravu technických předpisů a vydávání odborných stanovisek zajišťujících bezpečný a spolehlivý provoz plynárenských zařízení. Sektor se musí včas a řádně připravit na nové technologie a výzvy, jakými jsou např. CNG/LNG, vtláčení biometanu a vodíku do distribučních sítí a jeho využití pro provoz dopravních prostředků. V souvislosti s dalším rozvojem tuzemského plynárenství bude i v nadcházejícím období ČPS aktivně podporovat profesní vzdělávání, vydávat studijní a odborné materiály pro plynárenství a spolupracovat s odbornými domácími i zahraničními organizacemi s cílem získávat a uplatňovat v českém plynárenství nejnovější technické a vědecké poznatky. Klíčová je především podpora učňovských oborů v oblasti plynárenství se zaměřením na výstavbu potrubních rozvodů.

Členové ČPS na svém sjezdu rovněž ocenili přínos významných osobností českého i slovenského plynárenství pro rozvoj celého sektoru a jako výraz vděčnosti udělili Jánu Klepáčovi, Vratislavu Ludvíkovi a Janu Rumlovi čestné členství ve svazu.