Během pandemie se ukázali jako detektivové sledující stopu neviditelného pachatele, koronaviru z čínského Wu-chanu. Odkud a kam se v Česku rozšířil, pátrají v rámci chytré karantény zdravotníci z hygienických stanic s pomocí armády a mediků. Právě tyto pomocníky už ale brzy při ruce mít nemusí. Ministerstvo zdravotnictví karanténu od července přebírá a počítá s tím, že opatření zvládne se svými lidmi. Plánuje proto posílit hygienické stanice více než stovkou nových pracovníků, pohořet ale může na nedostatečném zájmu.

Chytrou karanténu dosud vedl tým zřízený pod armádou jako poradní orgán vlády, v jeho čele byl epidemiolog Roman Prymula. Minulý týden kabinet rozhodl o tom, že tým ke konci června zruší a projekt přesune pod ministerstvo zdravotnictví. Tam vznikne nový odbor, pod který bude chytrá karanténa spadat. Na projekt už vláda vyčlenila 148 milionů korun.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) počítá s tím, že peníze půjdou i na rozšíření počtu pracovníků chytré karantény. "Poslední měsíce ukázaly, že krajské hygienické stanice potřebují finančně i personálně podpořit, zaměříme se na to," uvedl.

Na každé z krajských stanic by mělo přibýt zhruba deset nových pracovních míst, celkem tedy 140.

Vojtěchův úřad plánuje, že na nová místa usednou hlavně lékaři zaměření na hygienu a ochranu zdraví. To však může být problém. "Lidí se specializací na hygienu a epidemiologii je strašně málo. V posledních letech je navíc minimální zájem o atestace z tohoto oboru," říká profesorka Dana Müllerová, která vede Ústav hygieny a preventivní medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Nezájem o obor vysvětluje malou společenskou prestiží a nízkými platy ve srovnání s jinými oblastmi lékařství. Nabízené platy se mohou lišit podle regionů, začínají na 23 tisících korun hrubého, v průměru se pohybují kolem 35 tisíc.

Na nedostatek lidí na hygienických stanicích upozorňují při nynější koronavirové nákaze také zdravotnické odbory. Právě kvůli personální nouzi teď hygienikům pomáhají armádní zdravotníci a civilní medici. A to i s takzvaným trasováním, kdy kontaktují nemocného a spolu s ním vytvářejí mapu a seznam lidí, s nimiž mohl přijít do kontaktu. Civilní medici se budou stahovat postupně, armáda své mediky stáhla ke konci května. Pokud za ně ministerstvo nenajde adekvátní náhradu, může to přinést komplikace.

Podle odborníků by trasování a s ním spojené hovory neměli dělat lidé, kteří v oboru nejsou dostatečně vzdělaní.

"Aby se z šetření nestalo jenom call centrum, hovory, které jsou označené jako první a druhý, má provádět epidemiolog nebo jím řízený zdravotník," řekla nedávno HN vedoucí středočeského epidemiologického odboru Dana Taclová.

Problém s nedostatkem hygieniků a dalších zdravotníků přiznává i ministerstvo zdravotnictví, které se jej podle mluvčí úřadu Jitky Nováčkové snaží řešit. "Plánujeme náborovou kampaň s cílem získat nové zájemce pro práci v této oblasti," říká. Přilákat lidi do oboru by podle ministerstva mohl také fakt, že boj proti současné nákaze ukázal nepostradatelnost hygieniků a epidemiologů, což by mohlo být pro zájemce motivační. Ministerstvo také uvádí, že má dlouhodobé plány, kterými chce přimět mladé lidi ke studiu medicíny obecně.