Globální závod s více než stovkou účastníků a v podstatě společným přáním, aby se alespoň jeden z nich dostal do cíle, a to co nejrychleji. Tak v současnosti vypadá celosvětová snaha o vyvinutí a otestování vakcíny proti onemocnění covid-19, jehož pandemie od začátku roku sužuje prakticky celý svět. Vítěz spasí lidstvo i globální ekonomiku, získá nezměrnou slávu a prestiž a jako vedlejší produkt zřejmě vydělá i nějakou tu miliardu.

Pomyslného závodu se účastní prakticky všechna velká jména farmaceutického byznysu, v rámci možností navíc tvoří nejrůznější aliance s menšími firmami, které mají v tomto směru nadějné produkty. Pfizer tak spolupracuje s firmou BioNTech, GlaxoSmithKline zase kooperuje s Clover Biopharmaceuticals a Xiamen Innovax Biotech, naposledy pak oznámilo partnerství se Sanofi.

Do projektu navíc vstupují národní vlády a své peníze přidávají i miliardáři jako třeba zakladatel Microsoftu Bill Gates. Zapojilo se také Česko − národní tým vědecké reprezentace tvoří odborníci ze Státního zdravotního ústavu, Institutu klinické a experimentální medicíny a Ústavu hematologie a krevní transfuze.

Zrychlený výzkum

Zatím pouze tři ze zúčastněných jsou podle informací CNBC ve fázi klinických zkoušek na lidech. Svého koně v čele má Čína v podobě CanSino Biological, jejíž vakcína by již měla být ve druhé ze tří fází testování, v závěsu za ní − ve fázi první − jsou pak americké Moderna a Inovio Pharmaceutical. V těchto dnech by se k nim měl připojit Pfizer-BioNTech a náznaky pokroku se objevují i u dalších firem a výzkumných ústavů. Na začátku minulého týdne se například svým úspěchem pochlubila Univerzita v Oxfordu. Její vakcína úspěšně prošla testováním na zvířatech (testovaní makakové se nenakazili ani po své konfrontaci s vysokými dávkami viru) a brzy dojde na klinické testy na lidech.

První verdikty ohledně úspěšnosti by mohly být k dispozici v průběhu června nebo července. Odborníci přitom předpokládají, že ještě uběhne minimálně rok, než budeme mít k dispozici otestovanou a funkční vakcínu. Normálně celý proces vývoje a schvalování trvá šest až 10 let.

Sázka na vítěze

V každodenní záplavě zpráv o narůstajícím počtu mrtvých se svět chytá každé přifouknuté zprávy o úspěchu některého z výzkumných týmů. Stejně tak burziáni. Ti ve snaze zainvestovat do akcií předpokládané superstar hltají informace o nadějích a pokrocích. A akcie firem, které se v těchto zprávách objevují, ženou do výšin.

Zřejmě nejlepším příkladem tohoto vývoje je výše zmíněná Moderna. Farmaceutická firma s desetiletou historií, která doposud na trh nedostala ani jediný produkt, respektive žádná z jejích devíti vakcín neprošla certifikací, je hlavní nadějí americké vlády, ke které odkazuje samotný prezident Donald Trump. A hodnota akcií firmy od vypuknutí pandemie se více než zdvojnásobila.

Znárodněná vakcína

Vyvinout vakcínu proti koronaviru přitom podle expertů zřejmě nebude takové finanční terno, jak by se mohlo zdát. V "normálních časech" firmy v laboratořích vyvinou lék a po klinických testech na něj mají patentovou ochranu, jež může zajistit příjmy v desítkách miliard dolarů. Ovšem v případě koronaviru a globální pandemie tato ochrana zřejmě platit nebude.

"Pokud by nějaká firma vyvinula vakcínu a pokusila se ji komerčně prodávat jako, řekněme, Viagru, velmi rychle by se dostala pod tlak takzvaných nucených licencí," konstatoval pro anglický list Independent Enrico Bonadio, jenž přednáší o duševním vlastnictví na londýnské City University. A vysvětluje, že státy mají v rámci dostupnosti léků právo na poskytnutí licence na levnější výrobu pro vlastní potřebu.

Například africké státy tak činí ohledně výroby léků potřebných k léčbě HIV. Brazílie už podobný postup plánuje, mezinárodní organizace Lékaři bez hranic též vyzvala k tomu, aby v rámci plošné dostupnosti vakcíny byla v tomto případě zrušena patentová ochrana.

Burze a jednotlivým firmám to asi velkou radost neudělá. Jako celek nicméně sektor toto potenciální "znárodnění" asi absolvuje rád. "Farmaceutický průmysl nikdy neměl větší šanci vylepšit svůj obraz v očích veřejnosti, minimálně té americké," poznamenal ve svém komentáři magazín Fortune. A že to potřebuje. Ve Spojených státech jsou farmaceutické firmy nejnenáviděnějším sektorem ekonomiky. Podle průzkumů sociologů z Gallupu je negativně vnímá 58 procent Američanů. Jejich skóre − rozdíl pozitivních a negativních vnímání − činí minus 31. Pro srovnání: aerolinky jsou +19 a právníci +5.

Nyní tak mají šanci na nápravu reputace. Jednotliví hráči se víceméně už teď hlásí ke kampaním, jako je Open Covid, v rámci níž by se jednotlivé entity ve farmaceutickém byznysu měly vzdát i některých svých stávajících licencí a do překonání současné pandemie poskytnout své know-how všeobecnému výzkumu.

Společnost Moderna během své desetileté historie na trh nedodala jedinou vakcínu. Přesto do ní burzy nyní vkládají velkou naději.

Tyto zdroje jsou ve velkém používány jako podklady pro kybernetický výzkum, kdy se za pomoci počítačů a umělé inteligence testují už známé účinné látky a zjišťuje se, zda by některá z nich nemohla být efektivní i v boji proti koronaviru.

Když ne vakcína, tak alespoň lék

Další otevřenou frontou vedle hledání vakcíny je vývoj léku, který by dokázal pacienty postižené koronavirem efektivně léčit. Na konci dubna se lídrem na tomto poli jevil americký Gilead Sciences a jeho Remdesivir. Podle prvních oficiálních testů citovaných na konci minulého týdne americkým Národním zdravotnickým institutem se pacienti, jimž byl podáván Remdesivir, léčili zhruba o třetinu rychleji než ti s placebem. Stejně tak mezi nimi byla o třetinu nižší úmrtnost.

Úspěchy Remdesiviru jsou velmi medializované. Akcie Gileadu se díky tomu od začátku února zhodnotily o třetinu, jen v reakci na poslední oznámení pak přidaly osm procent.

Další firmy zase sází na možnost pro léčbu koronaviru využít již pro jiné nemoci schválená léčiva, britská AstraZeneca třeba plánuje spustit testy léku Calquence, který je podáván pro léčbu leukemie.

Zároveň se však farmaceutické firmy snaží ve světle zmíněného maximálním způsobem diverzifikovat finanční rizika plynoucí z vývoje pod tlakem. A vyzvaly národní administrativy, aby se zapojily do financování vývoje vakcíny. "Pokud máme vyrábět vakcíny v miliardových objemech, potřebujeme od vlád miliardy dolarů," citoval Financial Times Davida Loewa, výkonného viceprezidenta společnosti Sanofi Pasteur, s tím, že farmaceutické firmy nemohou samy nést všechna rizika ohledně poptávky, která tady během následujících 18 měsíců být může, ale také nemusí. Manažeři farmaceutických firem se zároveň obávají, že bez kooperace s vládami − jak na poli finančním, tak vědeckém − nebude možné získat a férově rozdělit zdroje, stejně jako rychle nastartovat produkci tak, aby uspokojila předpokládanou poptávku.

Druhou obavou farmaceutického průmyslu je, aby se neopakoval scénář s ebolou a ptačí chřipkou, kdy v momentu hrozících potíží politici horečně tlačili vědce do vývoje, ale když rizika opadla, pak všichni stejně rychle ztratili zájem a zainteresované firmy neměly dostatek prostředků vyvíjené léky dokončit.

Související