reklama
reklama
26. 3. 2020 | poslední aktualizace: 27. 3. 2020  18:55

Zchudneme. Na úroveň roku 2019 se budeme dostávat několik let, říká exguvernér ČNB Tůma

 
Martin Jašminský
Martin Jašminský
šéfredaktor HN

Svým článkem v minulém pátečním vydání Hospodářských novin vyvolali Zdeněk Tůma a Mojmír Hampl silnou vlnu reakcí. Bývalí členové vedení České národní banky se v době rozbíhající se pandemie a značného nárůstu počtu nemocných s chladným přístupem ekonomů zaměřili na rizika přijatých opatření a vyjádřili obavu, aby náklady na boj s nemocí nezpůsobily české ekonomice takové rány, ze kterých by se v nejbližších letech nemusela vzpamatovat. Tůma v rozhovoru pro HN dodává, že srovnávání hodnoty lidského života s ekonomickými náklady je podle jeho názoru něco, co stát dělá každý den. Radí už teď myslet na budoucnost. "Je otázka, jestli se dostatečně rozjede ekonomika a příjmy se zvednou, anebo přitlačíme na daně. Je to na rozhodnutí vlády."

HN: V onom článku jste si s kolegou Mojmírem Hamplem položili otázku, zda je rozumné investovat takřka celý roční rozpočet zdravotnictví do boje s jedinou nemocí. Protože ty peníze pak mohou chybět pro ostatní věci. Můžete říci, co byste v pozici vlády dělal vy?

Ani z toho článku nevyplývalo, že bychom něco dělali jinak. Dodnes je velmi málo dat, stále je vidět, že statistické vzorky se neuvěřitelným způsobem liší mezi jednotlivými zeměmi a dělat na základě toho nějakou strategii je obtížné. Česko bylo v situaci, kdy jsme neměli dost testovacích zařízení, neměli jsme dost roušek, a proto byla plošná karanténa asi namístě. My jsme se v tom článku dívali víc do budoucnosti, abychom si všichni uvědomili velikost těch nákladů a to, že každý týden navíc v tomto režimu je pro ekonomiku velmi náročný.

HN: Varovali jste před příliš drastickými opatřeními. Když se podíváme například na Velkou Británii, tam premiér Boris Johnson nejprve řekl, že je třeba smířit se s tím, že lidé budou umírat, teď už ale přijímá tvrdá opatření také.

Ano, většina zemí zvolila tuto cestu. Dáváte příklad Velké Británie, já mohu dát příklad Jižní Koreje, která neuvěřitelným způsobem "protestovala" populaci, a zdá se, že to zvládla velmi dobře. Já z toho nechci dělat žádné silné závěry, protože rozdíly jsou obrovské. My zvedáme otázku, jak dlouho máme být v těch tvrdých opatřeních a kdy přejít na systém nějaké chytré karantény.

HN: V podobném duchu jako vy se vyjádřil například i fyzioterapeut Pavel Kolář, a sice že ta opatření by neměla ve svých sekundárních důsledcích být horší než následky vlastní nemoci. Jak to lze odhadovat v situaci, kdy o nemoci samotné moc nevíme?

To se právě obávám, že moc nelze. Nemáte-li data, nelze nic predikovat. Ale poukazování na náklady má upozornit na to, že do budoucna to může být velký problém. Když nám přinesou koláč ke svačině, tak si ho rozdělíme. A když nám někdo vezme desetinu, tak toho prostě budeme mít méně. Lze očekávat, že ekonomika propadne o nějakých 10 procent. A čím déle v tom budeme, tím horší ten propad bude a budou kolabovat celá odvětví. Ještě nikdy v krizích se nestalo, že bychom úplně vypnuli ekonomiku nebo její podstatnou část. A je otázkou, co se stane, až se to zapne. Jestli ten motor naskočí a poběží, jak má. Důsledky se projeví už letos a naplno příští rok, kdy budeme mít na vše méně peněz kvůli propadu ekonomiky.

HN: Mají se tedy lidé podle vás přestat chránit před virem, aby zbylo víc peněz?

Chcete si přečíst celý článek?
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
reklama
reklama
reklama