reklama
reklama
27. 3. 2020 | poslední aktualizace: 27. 3. 2020  00:00

Koronavirus aneb "šedý nosorožec" je tu a přináší i pozitivní externalitu - poučení do budoucna

 
Martin Janíčko
Martin Janíčko
hlavní ekonom MND

Nový koronavirus, přesněji řečeno nemoc Covid-19, je poslední dobou doslova všude. Nejen že se poměrně rychle rozšířil i mezi evropské státy, z nichž se dokonce podle Světové zdravotnické organizace stalo současné epicentrum epidemie, ale také se rychle rozšířil do mediální sféry. V podstatě vše, co dnes čteme nebo slyšíme, má přímou či nepřímou spojitost s tímto pro ekonomiku negativním šokem. To, že tentokrát nevyvázneme "bez ztráty kytičky", je každému zřejmé. Zároveň ale budeme doufat, že nám to alespoň přinese pozitivní externalitu v podobě poučení se do budoucna.

Rozsah epidemie koronaviru a nutných opatření proti ní bylo prakticky nemožné odhadovat, když ještě bylo epicentrum v Číně a přesun nákazy do dalších zemí se zdál být relativně málo pravděpodobný. I dnes jsou ekonomické dopady stále zahaleny hustou mlhou, i když víme, že budou závažné, a každý týden víme přece jen o něco málo víc. Někteří ekonomové spekulují, že se z koronaviru stala nová černá labuť (z anglického black swan), tedy událost, která se těžko předpovídá, jelikož nemá vysloveně historický precedent, má zásadní negativní dopad do ekonomiky a častokrát i neodpovídající hospodářsko-politickou reakci či její načasování. Jakkoliv bude i v budoucnu koronavirus za mediálně vděčnou černou labuť často označován, jedná se podle mého názoru mnohem spíše o šedého nosorožce (z anglického výrazu grey rhino), což je naopak označení pro pravděpodobnou událost s velkými, a navíc relativně očekávanými dopady, které se ovšem dopředu nedostává patřičné pozornosti, jakkoliv si ji zaslouží. Dalším konvenčně uváděným šedým nosorožcem je například globální změna klimatu.

V globalizovaném světě, kde cestování již není vyhrazeno pro nejbohatší vrstvu populace a kde se stále zvyšuje počet obyvatel i věk dožití, je totiž pravděpodobnost pandemií nepochybně vyšší než v minulosti, a to i přes existenci různých vakcín či léků. Zároveň lépe známe mechanismy, jakými dochází k jejich šíření, a taktéž dokážeme lépe než v minulosti odhadnout konsekvence, jež by jejich podcenění mohlo mít pro ekonomiku či společnost.

V neposlední řadě se zdá, že riziko pandemií poslední dobou značně podceňujeme, patrně i vlivem dalších čistě ekonomických hrozeb, které se ovšem nyní ve světle koronaviru zdají být mírně řečeno triviální, například brexit či americko-čínské a jiné obchodní spory. Sice to již bylo hojně probíráno na různých místech, nicméně projděme si alespoň základní fakta o koronaviru, tak jak je momentálně známe, a k tomu pragmaticky využijme srovnání s běžnou neboli sezonní chřipkou.

Chcete si přečíst celý článek?
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
reklama
reklama
reklama