reklama
reklama
20. 3. 2020 | poslední aktualizace: 20. 3. 2020  00:00

Made in foreign universities

Hranice ani jazyky nejsou překážkou. Dnešní vysokoškoláci mají mnoho možností při výběru studijních oborů po celém světě. A nebojí se jich využít. I chovanci z Kočičí polepšovny by o tom mohli vyprávět, kdyby jen nemňoukali.
Kateřina Zemanová

Kateřina Štiblická je jednou z mladých českých absolventek a absolventů, kteří na zahraničních univerzitách studovali právě obor, k jakému by se doma nedostali. V Lincolnu absolvovala klinické chování zvířat a po návratu do Česka si založila Kočičí polepšovnu. Na tuzemských muzikálových scénách se zase možná ozve hlas Antonína Holuba, až se vrátí ze školy v Paříži. A kdo ví, zda Laureen Höllge nebude jednou v Česku pískat ragby, do jehož pravidel pronikla v Laosu.

Každý rok vyjede do zahraničí na jeden či dva semestry díky evropskému programu Erasmus kolem sedmi tisíc českých vysokoškoláků. Jiní se naopak rozhodnou pobýt v zahraničí delší dobu a získat tam titul. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) navštěvovalo například v roce 2017 v zahraničí bakalářské, magisterské nebo doktorandské studium 22 820 Čechů, přibližně polovina z nich na Slovensku, ostatní v dalších zemích.

Někteří teď třeba v Hongkongu píší diplomovou práci o Československu po druhé světové válce, jiní v Maastrichtu zkoumají evropské zdravotnictví nebo se v Lotyšsku věnují optometrii. A i když je studium vyjde na stovky tisíc korun ročně, nedají se odradit. Někdo uvažuje o tom, že v zahraničí zůstane i po absolutoriu. Jinému chybí čeština a vrátí se domů, aby tady hledal svůj první "job".

Chcete si přečíst celý článek?
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
reklama
reklama
reklama