Měl to být trhák. Boeing 737 Max sliboval aerolinkám výraznou úsporu, protože proti svému předchůdci z téže řady spotřebuje až o 14 procent méně paliva. Piloti starších strojů navíc k jeho řízení nepotřebují náročné a drahé přeškolení. Z Maxů se proto stalo nejrychleji prodávané letadlo v historii Boeingu. Jenže 12. března loňského roku přišel zlom. Úřady po celém světě zakázaly těmto strojům po dvou tragických nehodách létat. Leteckým společnostem zbyla stojící letadla a jejich škody jdou do desítek miliard dolarů.

Americký výrobce ihned slíbil nápravu. Zaměřil se na aktualizaci problematického počítačového softwaru, kritickou součást systému řízení letadla. Při podrobném zkoumání ale začali inženýři přicházet na další problémy, třeba hromadění odpadu v palivových nádržích. Dalším krokem pro opětovný návrat "uzemněných" Maxů na nebe má být testovací let pod dohledem amerického úřadu pro civilní letectví. Než k němu dojde, musí Boeing prokázat, že splnil všechny jeho připomínky.

Firma chtěla vše stihnout do léta, teď je tu však další komplikace − krize leteckého cestování v době šíření viru SARS-CoV-2. Manažeři Boeingu proto vstoupili do jednání o vládní finanční pomoc.

Zásadní proměna firmy ze Seattlu

Boeing byl po desetiletí znám jako jeden z největších inovátorů v letectví. Z původního dodavatele pro armádu se postupně v 50. a 60. letech stal lídrem výroby dopravních letadel. "Boeing se vypracoval na špičku a postupně začal tomuto trhu dominovat," potvrzuje kurátor letecké sbírky Národního technického muzea Michal Plavec.

V roce 1967 přichází opravdový průlom. Vzlétá první verze Boeingu 737, který se v dalších desítkách let stane nejčastěji používaným dopravním letadlem na světě. Vyniká jednoduchostí a nízkými náklady na provoz. Boeing si může dovolit inovovat, protože letecké společnosti měly v této době díky vysokým cenám letenek hodně peněz.

Boeing měl v té době dva hlavní konkurenty − evropský Airbus a americký McDonnell Douglas. S domácím rivalem se ale v roce 1997 slučuje, přebírá i některé jeho manažery. Je mezi nimi i bývalý šéf McDonnell Douglasu Harry Stonecipher. Ten se později stane šéfem "nového" Boeingu. Na ostatní posty do vedení se místo bývalých inženýrů dostávají manažeři, kteří tlačí zejména na ekonomické výsledky místo zaměření na inovace. Poslední ránou pro inženýry Boeingu je přestěhování sídla Boeingu ze Seattlu, kde vyrábí, do Chicaga. Symbolicky tak firma odděluje management od výroby. Kvůli tlaku na cenu navíc Boeing začíná výrobu některých komponent outsourcovat.

Na Boeing dolehl tlak konkurence

Svůj nejúspěšnější stroj 737 Boeing průběžně vylepšuje, jeho přímou konkurencí je Airbus A320. V roce 2011 přichází pro Boeing těžká rána. Jeden z nejvěrnějších zákazníků, American Airlines, objednal u Airbusu 130 nových letadel A320neo. Jednalo se o vylepšené stroje A320 s efektivnějšími motory a lepší aerodynamikou, díky níž stroj spotřeboval o 15 až 20 procent méně paliva. American Airlines zároveň nabídly Boeingu, že by od něj koupily upravené modely 737 s menší spotřebou. Podle zákulisních informací chtěl v tu dobu Boeing začít pracovat na zcela novém menším letadle, které by zastaralé 737 ze šedesátých let nahradilo. Jenže vývoj a následná certifikace zcela nového stroje trvá i deset let a Boeing se začal obávat, že by ho jeho evropský konkurent v počtu objednávek drtivě překonal. Narychlo proto začal pracovat na vylepšené 737 a dal jí označení Max.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se