Hospodářství České republiky se potýká s omezeními, která v Evropě spustila pandemie koronaviru: výpadky dodávek komponentů z Číny a z jiných zemí, zrušené akce, zavřené hotely a restaurace. Vláda minulý týden omezila přeshraniční turismus a vyhlásila třicetidenní stav nouze. Jak to vše zasáhne ekonomickou aktivitu země, se ekonomové zatím zdráhají odhadovat. Klíčové totiž bude, zda se opatření dál zpřísní, jak dlouho potrvají a jak koronavirus dopadne na naše exportní partnery.

Čím déle, tím hůře

"Pokud by šlo o omezení, která by platila řekněme do dubna, bylo by to pro ekonomiku nepříjemné, ale v následujících měsících by se to dalo dohnat. Kdyby ale šlo o záležitost na několik měsíců, viděli bychom i dopady na aktivitu firem a trh práce," řekl v pátek Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Podle Jáče bude zatím největší zásah do ekonomiky hlavně v oblasti pohostinství, hotelů a turistiky. Cestovní ruch má asi tříprocentní podíl na české ekonomice a zaměstnává 240 tisíc lidí. Hospodářská komora už varovala, že situace ohrožuje v tomto oboru až 40 tisíc pracovních míst. Ztráty na tržbách v odvětví cestovního ruchu budou činit více než 30 miliard korun. Alespoň pokud bude krize zažehnána zhruba v řádu tří měsíců, odhaduje Viliam Sivek, předseda Fóra cestovního ruchu, které sdružuje asociace a svazy cestovních kanceláří, lázní nebo turistů.

A ozývají se už hlasy, aby stát pomohl. Asociace a svazy v cestovním ruchu například volají po dočasném snížení sazby DPH na ubytovací služby a služby cestovních kanceláří nebo chtějí odklady odvodů a záloh na daně.

Ministryně financí Alena Schillerová ve čtvrtek řekla, že ministerstvo úlevy zvažuje. Fórum cestovního ruchu chce navíc i to, aby byl vytvořen vládní fond pro krytí pojištěných pobytů, které se kvůli epidemii zrušily.

Budou­-li omezení trvat déle, mohou se promítnout více i do průmyslu. Přitom ještě před dvěma týdny zveřejněný únorový index nákupních manažerů (PMI), který je barometrem podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, se vyšplhal na nejvyšší úroveň od loňského května (46,5).

Slabé objednávky ale už pociťuje strojírenství a automobilový průmysl a koronavirus se zatím projevoval nepříznivě hlavně v zásobování a v dodávkách dílů potřebných pro další výrobu a zpracování. Firmám mohou váznout dodávky z Číny nebo Itálie a to je může leckde donutit zastavit celé výrobní linky.

V pátek oznámila skupina Smart­wings, vlastnící České aerolinie, že po dobu zákazu cestování přerušuje veškerá spojení přes české hranice a až polovinu své flotily musí uzemnit. Pozastavení probíhá postupně až do dneška, aby se čeští i zahraniční turisté mohli vrátit domů. "Celkový dopad současného vývoje na příjmy skupiny není možné zatím odhadnout," napsala v prohlášení firma, která zaměstnává přes 2300 lidí.

Právě problémy na straně dodávek jsou varováním, že dění spojené s koronavirem může nepříznivě dopadnout především na nabídkovou stránku ekonomiky. Tedy výrobce zboží a služby, nikoliv poptávku spotřebitelů. To je podle ekonomů část hospodářství, které nelze pomoci případným snižováním úrokových sazeb ze strany České národní banky nebo vyššími útratami ze státního rozpočtu.

Katastrofu nečekám, ale…

Guvernér ČNB Jiří Rusnok ve čtvrtek řekl, že národní banka bude dopady na ekonomiku sledovat, ale na snížení sazeb ještě čas nenastal. "Pokud se ukáže, že snížení úrokových sazeb by bylo rozumným a efektivním opatřením pro podporu české ekonomiky, tak to nepochybně uděláme. Ale ta doba do této situace ještě nedozrála."

Rusnok řekl, že je příliš brzy na ekonomické předpovědi, ale "katastrofický scénář" propadu ekonomiky nepředpokládá. Dodal ale, že odhady hovořící o stagnaci ekonomiky kolem nuly jsou "z dnešního pohledu mírný scénář". Většina analytiků na začátku roku odhadovala letošní růst HDP kolem dvou procent.

Jáč z Generali Investments CEE odhaduje, že pokud by omezení trvala do konce dubna, mohl by HDP poklesnout jen na 1,5 procenta. "Jakékoli predikce jsou ale problematické, každý den přináší posuny v tom, co se dál může stát," řekl ekonom.

Hospodářská komora vydala prohlášení, podle kterého by hotely, restaurace a firmy v cestovním ruchu a navazujících oborech mohly kvůli koronaviru přijít řádově o desítky miliard korun. Stát by měl najít řešení, jak alespoň částečně kompenzovat ztráty a mzdy vyplácené kvůli karanténám. Nebo by měl poskytnout bezúročné úvěry a umožnit odklady daní a odvodů.

"Ohroženou skupinou jsou i drobní živnostníci, kteří 14denní výpadek kvůli karanténním opatřením nemusí finančně ustát," napsala Hospodářská komora v e-mailu HN. Proto také vláda v pondělí projedná půjčky pro živnostníky (OSVČ). Úvěry by měly být až do půl milionu korun a měly by pomoci s pokrytím především provozních výpadků.

Analytici Hospodářské komory předpokládají, že pokud by omezení veřejného života skončila v průběhu jara, snížil by se letos růst HDP jen o desetiny procentního bodu. Dlouhotrvající, více než půlroční nákaza by ale mohla paralyzovat celé hospodářství.

Vicepremiér Karel Havlíček řekl, že ministerstvo připravuje balíček pomoci pro malé firmy, ve kterém bude k dispozici 600 milionů korun. Peníze bude poskytovat Českomoravská záruční a rozvojová banka, například jako záruky pro žadatele o úvěry. Ministerstvo průmyslu a obchodu včera uvedlo, že příjem žádostí do programu Úvěr Covid spustí už dnes. Původní termín byl 1. dubna.

Spotřeba piva na 20−30 procentech

Omezení dopadnou také na výrobce piva, nejen kvůli zavřeným restauracím a hospodám, ale také proto, že chybí zahraniční turisté a kulturní akce jsou rovněž zavřené. Podle Jana Šuráně, prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů, poklesne spotřeba piva na 20 až 30 procent úrovně obvyklé v této části roku. Městské pivovary omezí výrobu až o 40 procent. Šuráň také řekl, že se restaurace už zbavují přebytečných číšníků, kuchařů a dalších pracovníků, a čeká, že stavy se sníží asi o 10 procent.

Monika Petrásková, PR manažerka České bankovní asociace, řekla HN, že asociace doporučuje bankám, aby umožnily klientům odklad splátek úvěrů a hypoték. O tom, zda něco takového bude možné, ale rozhodnou samy banky.

S přispěním Petra Zenknera a Jana Prokeše