reklama
reklama
17. 2. 2020 | poslední aktualizace: 17. 2. 2020  12:02

Babiš mírní obavy, že Česko nesplní závazky NATO. Dvě procenta HDP by se na obranu mohla dávat v roce 2024, tvrdí

ČTK
ČTK
Čtěte více o: Babiš Andrej | HDP | obrana | Hamáček Jan | ANO | ČSSD
Babiš uvedl, že dávat dvě procenta HDP na obranu je nereálné "hned teď".
Babiš uvedl, že dávat dvě procenta HDP na obranu je nereálné "hned teď".
autor: HN – Jakub Plíhal

Česká republika by dvě procenta HDP na obranu mohla v roce 2024 dávat v případě stabilního ekonomického růstu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to napsal na Facebooku. Reagoval tak na debatu z posledních dnů o českých výdajích na obranu. Česko se k dvouprocentním výdajům zavázalo v NATO. Babiš ale před časem řekl, že tento závazek není tesán do kamene. Místopředseda vlády a šéf ČSSD Jan Hamáček v posledních dnech řekl, že Česká republika dvě procenta svého HDP na obranu dávat nebude, protože k tomu není politická vůle.

Babiš nyní uvedl, že dávat dvě procenta HDP na obranu je nereálné "hned teď". Poznamenal, že letošní rozpočet ministerstva obrany je rekordních 75 miliard korun a dvě procenta HDP by v dnešních číslech znamenala asi 120 miliard korun. "Není rozpočtově možné a ani reálné za tyhle peníze naši armádu rychle, a hlavně bezchybně přezbrojovat," napsal. Dodal, že jeho cílem je mít moderní armádu s kvalitní technikou.

Připomněl koaliční závazek, podle kterého do roku 2021 bude Česko dávat na obranu 1,4 procenta svého HDP. "No a když vše půjde podle plánu a budeme mít stabilní ekonomický růst, tak bychom se na zmiňovaná dvě procenta HDP na obranu mohli dostat v dalším volebním období v roce 2024. O tom ale bude rozhodovat příští vláda," dodal premiér. Diskuse o dvou procentech v tomto volebním období je podle něj zbytečná a nesmyslná. "To by si mohl uvědomit i pan Hamáček, než o tom bude zase příště mluvit na nějaké mezinárodní konferenci," dodal. Česká republika podle něj nemůže být černý pasažér, který čeká, že jeho obranu za něj vyřeší spojenci.

Hamáček dvouprocentní výdaje na obranu v poslední době zpochybnil několikrát. Naposledy v pátek na okraj mnichovské bezpečnostní konference ČTK řekl, že pokud by toho chtěla Česká republika dosáhnout, znamenalo by to buď zásadní změnu ve struktuře státního rozpočtu, nebo zásadní debatu o příjmech státního rozpočtu. Ani k jednomu nevidí politickou vůli. Už dříve uvedl, že dvě procenta HDP na armádu nejsou v současné české situaci rozumná, když chybí peníze třeba na penze nebo na platy. Jako cestu vidí zastropování armádního rozpočtu kolem 1,4 procenta HDP.

Ministerstvo obrany má letos schválený rozpočet 75,5 miliardy korun. Dosažení 1,4 procenta HDP v roce 2021 by podle aktuálních predikcí představovalo přes 86 miliard korun. V roce 2024 by podle předpokladů dvě procenta HDP znamenala asi 130 miliard korun, výše bude záviset na výkonu ekonomiky. Aby tak Česká republika svůj dvouprocentní závazek dodržela, musela by po roce 2021 každoročně zvyšovat rozpočet na obranu o téměř 15 miliard korun.

Vojenské výdaje Česka od roku 1993 v procentech HDP:

Rok podíl v % HDP
1993 2,61
1994 2,60
1995 2,26
1996 2,16
1997 1,90
1998 2,07
1999 2,25
2000 2,35
2001 2,10
2002 2,23
2003 2,21
2004 1,90
2005 2,00
2006 1,72
2007 1,55
2008 1,35
2009 1,43
2010 1,29
2011 1,17
2012 1,10
2013 1,06
2014 0,91
2015 0,96
2016 1,01
2017 1,04
2018 1,13
2019 1,20

zdroj: ministerstvo obrany

Autoři: ČTK
reklama
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
reklama
reklama
reklama