Čeští rodiče se s dětmi baví jen málo o tom, na jaká rizika mohou narazit na internetu. Více než polovina jich o tom s potomky nemluví nikdy, což je jeden z nejhorších výsledků v Evropě. České děti přitom tráví na internetu čím dál více času. Jeho množství se za posledních deset let zdvojnásobilo. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu EU Kids Online 2020, který v 19 zemích mapoval chování dětí mezi devíti a 16 lety. Jeho výsledky v pondělí novinářům v Praze představil koordinátor studie v ČR David Šmahel z Masarykovy univerzity.

Do průzkumu se zapojilo zhruba 25 tisíc dětí. Podle jeho autorů se jedná o největší výzkum, který se v tomto ohledu na světě dělal. Zveřejnili ho u příležitosti mezinárodního Dne bezpečnějšího internetu, který připadá na 11. února.

O aktivitách na internetu mluví s dětmi často 16 procent českých rodičů, což je podle Šmahela nejméně ze všech 19 zemí v průzkumu. V jejich průměru to bylo 33 procent matek a otců. Například v Německu se dětem v tomto ohledu věnovalo 38 procent rodičů, v Itálii 46 procent a na Slovensku 33 procent.

Důvodem horšího výsledku Česka může být podle Šmahela například to, že se v ČR často mluví o špatném vlivu internetu na děti a méně o tom, co s tím mohou dospělí dělat. "Mělo by se více mluvit o tom, že je potřeba, aby se rodiče s dětmi o tom bavili a aktivně se o to zajímali a nezaměřovali se na omezování a represi, ale více na aktivní mediaci, tedy povídání si s dětmi nebo spolupoužívání internetu," řekl Šmahel.

V porovnání s výsledky předchozí studie z roku 2010 tráví nyní děti na internetu zhruba dvojnásobek času. V Česku se zvýšil z necelých dvou hodin na přibližně tři hodiny denně. Například ve Španělsku pak z jedné hodiny na tři hodiny, v Norsku ze dvou na tři a půl hodiny. Nejčastěji se děti připojují k internetu pomocí chytrých telefonů. Používají jich je k tomu asi čtyři pětiny. Rady, které dostanou od rodičů, ignoruje zhruba polovina českých dětí. To odpovídá průměru všech zemí z průzkumu.

Děti v Česku na internetu nejčastěji sledují videa, poslouchají hudbu nebo komunikují s rodinou a kamarády, ukázal průzkum. Ve srovnání s jejich vrstevníky z jiných zemích využívají internet méně často k práci do školy a naopak častěji jsou na sociálních sítích, řekl Šmahel. Zatímco například v Německu podle něj sociální sítě používají denně asi dvě pětiny dětí, v Česku jsou to dvě třetiny.

V porovnání s jinými přijímají české děti často také sexuálně laděné zprávy. Za poslední rok je obdržela přibližně třetina z nich, více deklarovaly jen děti z Vlámska v Belgii, a to 39 procent. Šmahel ale dodal, že sexuální obsah zpráv jich dle průzkumu rozrušil asi dvě pětiny, a většině tedy nevadil. Podle něj jde v mnoha případech o přirozenou součást dospívání, při kterém je třeba naučit se být opatrný.

V průzkumu se nepotvrdily obavy ze zvýšené šikany v online prostředí. Kolem deseti procent dotázaných uvedlo, že se s ní potýká v běžném životě, zatímco sedm procent na internetu. Ukázalo se ale zároveň, že se na něm české děti často setkávají se zprávami útočícími na skupinu lidí nebo jednotlivce, řekl Šmahel. Zatímco v evropském průměru to uvedlo kolem 17 procent dětí, v ČR 25 procent. S větším podílem než ČR skončilo jen Polsko, dodal Šmahel.

Podíl rodičů, kteří mluví s dětmi o jejich aktivitách na internetu (v procentech):

  Často nebo velmi často Občas Nikdy nebo jen zřídka
Česko 16 28 56
Švýcarsko 23 22 55
Německo 38 43 19
Estonsko 24 35 41
Španělsko 27 21 52
Francie 50 33 17
Chorvatsko 51 32 17
Itálie 46 27 26
Litva 33 40 27
Malta 37 22 42
Norsko 24 35 42
Polsko 22 24 54
Portugalsko 32 28 40
Rumunsko 33 21 46
Srbsko 40 26 33
Slovensko 33 37 31
Průměr v průzkumu EU Kids Online 2020 33 30 37

Zdroj: Masarykova univerzita