Čeští rodiče se s dětmi baví jen málo o tom, na jaká rizika mohou narazit na internetu. Více než polovina jich o tom s potomky nemluví nikdy, což je jeden z nejhorších výsledků v Evropě. České děti přitom tráví na internetu čím dál více času. Jeho množství se za posledních deset let zdvojnásobilo. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu EU Kids Online 2020, který v 19 zemích mapoval chování dětí mezi devíti a 16 lety. Jeho výsledky v pondělí novinářům v Praze představil koordinátor studie v ČR David Šmahel z Masarykovy univerzity.
Do průzkumu se zapojilo zhruba 25 tisíc dětí. Podle jeho autorů se jedná o největší výzkum, který se v tomto ohledu na světě dělal. Zveřejnili ho u příležitosti mezinárodního Dne bezpečnějšího internetu, který připadá na 11. února.
O aktivitách na internetu mluví s dětmi často 16 procent českých rodičů, což je podle Šmahela nejméně ze všech 19 zemí v průzkumu. V jejich průměru to bylo 33 procent matek a otců. Například v Německu se dětem v tomto ohledu věnovalo 38 procent rodičů, v Itálii 46 procent a na Slovensku 33 procent.
Důvodem horšího výsledku Česka může být podle Šmahela například to, že se v ČR často mluví o špatném vlivu internetu na děti a méně o tom, co s tím mohou dospělí dělat. "Mělo by se více mluvit o tom, že je potřeba, aby se rodiče s dětmi o tom bavili a aktivně se o to zajímali a nezaměřovali se na omezování a represi, ale více na aktivní mediaci, tedy povídání si s dětmi nebo spolupoužívání internetu," řekl Šmahel.
Jak podle vědců vychovat chytré dítě? Zkuste si s ním víc a kvalitněji povídat
V porovnání s výsledky předchozí studie z roku 2010 tráví nyní děti na internetu zhruba dvojnásobek času. V Česku se zvýšil z necelých dvou hodin na přibližně tři hodiny denně. Například ve Španělsku pak z jedné hodiny na tři hodiny, v Norsku ze dvou na tři a půl hodiny. Nejčastěji se děti připojují k internetu pomocí chytrých telefonů. Používají jich je k tomu asi čtyři pětiny. Rady, které dostanou od rodičů, ignoruje zhruba polovina českých dětí. To odpovídá průměru všech zemí z průzkumu.
Děti v Česku na internetu nejčastěji sledují videa, poslouchají hudbu nebo komunikují s rodinou a kamarády, ukázal průzkum. Ve srovnání s jejich vrstevníky z jiných zemích využívají internet méně často k práci do školy a naopak častěji jsou na sociálních sítích, řekl Šmahel. Zatímco například v Německu podle něj sociální sítě používají denně asi dvě pětiny dětí, v Česku jsou to dvě třetiny.
V porovnání s jinými přijímají české děti často také sexuálně laděné zprávy. Za poslední rok je obdržela přibližně třetina z nich, více deklarovaly jen děti z Vlámska v Belgii, a to 39 procent. Šmahel ale dodal, že sexuální obsah zpráv jich dle průzkumu rozrušil asi dvě pětiny, a většině tedy nevadil. Podle něj jde v mnoha případech o přirozenou součást dospívání, při kterém je třeba naučit se být opatrný.
V průzkumu se nepotvrdily obavy ze zvýšené šikany v online prostředí. Kolem deseti procent dotázaných uvedlo, že se s ní potýká v běžném životě, zatímco sedm procent na internetu. Ukázalo se ale zároveň, že se na něm české děti často setkávají se zprávami útočícími na skupinu lidí nebo jednotlivce, řekl Šmahel. Zatímco v evropském průměru to uvedlo kolem 17 procent dětí, v ČR 25 procent. S větším podílem než ČR skončilo jen Polsko, dodal Šmahel.
Podíl rodičů, kteří mluví s dětmi o jejich aktivitách na internetu (v procentech):
Často nebo velmi často | Občas | Nikdy nebo jen zřídka | |
Česko | 16 | 28 | 56 |
Švýcarsko | 23 | 22 | 55 |
Německo | 38 | 43 | 19 |
Estonsko | 24 | 35 | 41 |
Španělsko | 27 | 21 | 52 |
Francie | 50 | 33 | 17 |
Chorvatsko | 51 | 32 | 17 |
Itálie | 46 | 27 | 26 |
Litva | 33 | 40 | 27 |
Malta | 37 | 22 | 42 |
Norsko | 24 | 35 | 42 |
Polsko | 22 | 24 | 54 |
Portugalsko | 32 | 28 | 40 |
Rumunsko | 33 | 21 | 46 |
Srbsko | 40 | 26 | 33 |
Slovensko | 33 | 37 | 31 |
Průměr v průzkumu EU Kids Online 2020 | 33 | 30 | 37 |
Zdroj: Masarykova univerzita