Středoevropský region se loni dokázal ve značné míře odpoutat od zpomalení hospodářského růstu pozorovaného v eurozóně. Platí to zejména o Maďarsku s bezmála pětiprocentním růstem HDP a též o polské ekonomice, jež přidala téměř 4,5 procenta. V obou případech jde navíc o pokračování silného růstu, pozorovaného v předchozích letech. Obě ekonomiky zároveň hlásí inflaci výrazně nad cílem centrálních bank. Růst cenových tlaků se rýsuje i pro letošní rok.

Česko vykázalo zpomalení růstu HDP: loni činil již druhým rokem méně než tři procenta. Nicméně v důsledku předchozí dynamiky ekonomika stále operuje nad svým potenciálem a cenové tlaky zůstávají silné.

Vývoj potvrzuje platnost ekonomických pouček. Silný růst HDP, jenž byl podpořen rozpočtovým impulzem a uvolněnými měnovými podmínkami, vede k růstu inflačních tlaků. ČNB je v rámci re­gionu jediná centrální banka, která na vyšší inflaci reagovala viditelným zpřísněním své politiky. Ani to nemusí stačit, ČNB ale postačí spíše dolaďování úrovně jejich úroků.

Centrální banky v Maďarsku a Polsku toleranci vyšší inflace ospravedlňují riziky, jež pro jejich ekonomiku představuje slabší růst v eurozóně. V Maďarsku je měnová politika velmi uvolněná, což se negativně projevuje na kurzu forintu. V Polsku v reakci na vyšší inflaci výrazněji vzrostly výnosy vládních dluhopisů. U aktuálního posílení koruny se vedle vnějších faktorů nabízí souvislost mezi inflací a očekáváním růstu úroků.

Inflace bude letos mít zřejmě o dost výraznější vliv na sentiment středoevropských trhů, než tomu bylo loni. Pokud se zklidní geopolitická situace, cenové tlaky se vrátí s větší váhou i do hledáčku regionálních centrálních bank.