Růst ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí citelně zpomalil, v obou případech činil 0,2 procenta. Ve své konečné zprávě to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje. V prvních třech měsících roku se hrubý domácí produkt (HDP) zemí eurozóny zvýšil o 0,4 procenta, v celé EU pak o 0,5 procenta.

Zaměstnanost v eurozóně pak proti prvnímu čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta, v celé EU o 0,3 procenta.

V meziročním srovnání se HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,2 procenta, zatímco předchozí údaje hovořily o růstu nižším o desetinu procentního bodu. Zpřesněný údaj je shodný s růstem v prvním kvartálu. V celé EU meziroční růst zpomalil na 1,4 procenta z 1,6 procenta před rokem.

Vedení Evropské centrální banky (ECB) kvůli očekávanému zpomalování hospodářského růstu hodlá podpořit ekonomiku eurozóny dalšími podpůrnými opatřeními. ECB v srpnu uvedla, že nový soubor opatření by mohl přinést další snížení úroků či nové nákupy dluhopisů. Tomuto postupu se nebrání ani Christine Lagardeová, která by se šéfkou centrální banky měla stát od listopadu.

Mezi unijními zeměmi zaznamenalo podle Eurostatu nejvyšší mezičtvrtletní růst Maďarsko, jehož ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,1 procenta. Na předních příčkách byly i další země bývalého východního bloku. Česko uzavírá první desítku s růstem o 0,7 procenta. Nejhůře dopadla Británie, jejíž ekonomika zaznamenala pokles o 0,2 procenta. Německo na tom bylo jen o desetinu procentního bodu lépe.

Mezičtvrtletní růst HDP ve druhém čtvrtletí 2019

Údaje jsou v procentech. Zdroj: Eurostat

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na