Spotřebitelské ceny v červenci zrychlily meziroční růst na 2,9 procenta z červnových 2,7 procenta. Ceny tlačily vzhůru rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné či elektřina, ale také dražší zelenina a maso. Levnější byly proti loňsku pohonné hmoty. Informoval o tom Český statistický úřad. Analytici očekávali zrychlení inflace na 2,8 procenta. 

Proti červnu spotřebitelské ceny stouply o 0,4 procenta. Podepsaly se na tom zejména dovolené, které zdražily o 24,8 procenta.

Největší vliv na meziroční zvyšování cen mělo bydlení. Nájemné z bytu bylo o čtyři procenta vyšší než před rokem, elektřina podražila o 10,4 procenta, plyn o 3,6 procenta a vodné a stočné o 2,6 procenta.

Druhý největší vliv na inflaci měly potraviny. Výrazný růst cen byl patrný u zeleniny, která v červenci podražila meziročně o 34,1 procenta, v červnu byl růst pomalejší a činil 22,7 procenta. Kupříkladu brambory byly v červenci o dvě třetiny dražší než před rokem. V červenci ale zrychlil růst cen také u masa na 4,5 procenta z červnových 3,9 procenta, dále u uzenin, sýrů a tvarohů. Ceny stravování a ubytování byly vyšší o 4,5 procenta, zvýšily se také ceny pojištění o 4,2 procenta.

Levnější byly proti loňskému červenci pohonné hmoty, jejichž ceny klesly o 1,4 procenta. Za nižší ceny mohli spotřebitelé pořídit i oblečení, jehož ceny klesly o tři procenta.

V meziměsíčním srovnání cen podražilo kromě dovolených také nájemné (o 0,5 procenta), pečivo (o 0,6 procenta) a vepřové maso (o 1,5 procenta). Zelenina byla proti červnu levnější o 3,9 procenta a brambory po devíti měsících trvalého meziměsíčního růstu zlevnily o 15,6 procenta na 22,60 koruny za kilogram. Proti červnu se snížily ceny také ovoce, drůbežího masa, oblečení a obuvi.

Analytici: Současná inflace je dozvukem rychlého růstu mezd

Červencová inflace je podle analytiků dozvukem nedávného rychlého růstu mezd a dobrého výkonu ekonomiky. Domnívají se, že v delším období by měla inflace postupně klesat především kvůli negativnímu vývoji v zahraničí, který ovlivní i českou ekonomiku. Zároveň ale podle analytiků nelze ještě vyloučit v nejbližších měsících její krátkodobý růst.

"V současné inflaci ještě doznívá nedávný rychlý růst ekonomiky a tlak na růst mezd, který se kvůli nízkým maržím přenáší do cen zboží a služeb. Nicméně, nebe nad globální ekonomikou se postupně zatahuje, inflačních tlaků bude ubývat," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že hlavním důvodem růstu inflace je silný tlak na růst cen potravin, který nepolevuje hlavně kvůli nepříznivému počasí. "Naproti tomu pomalu, ale jistě vyprchává efekt silného mzdového nárůstu," uvedl.

V srpnu by inflace měla podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského zpomalit kvůli vývoji cen potravin. "Zejména u brambor existuje velká šance na jejich podstatnější zlevnění. V dalších měsících však inflace může opět atakovat tříprocentní hranici," uvedl.

Celkově ale podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky bude inflace v následujících čtvrtletích postupně zpomalovat směrem k dvouprocentnímu cíli centrální banky. "Její sestup k nižším hodnotám bude ovlivněn nízkou inflací v zahraničí, zpomalujícím růstem HDP i mezd spolu s působením přísnější měnové politiky," uvedl.

Ceny bydlení nadále zůstanou hlavním inflačním faktorem

"Bydlení, které dnes vytváří zhruba polovinu inflace, zůstane hlavním inflačním faktorem i nadále. I proto nebude návrat inflace k cíli ČNB až tak snadný a už vůbec ne brzký," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dlouhodobý inflační cíl centrální banky jsou dvě procenta.

Nájemné se sice zvýšilo v průměru o čtyři procenta, podle Dufka jsou ovšem v tomto průměrném údaji skryté výrazné rozdíly v jednotlivých krajích a městech. "Růst nájmů s odstupem času odráží rostoucí ceny nemovitostí, které se pro část zájemců o bydlení staly nedostupnými. O to více se pak zvyšuje poptávka po nájemním bydlení, které v Česku vlastně stále až tak rozvinuté není," doplnil Dufek.

Podle údajů poradenské společnosti KPMG žilo v roce 2015 v Česku v nájmu 22 procent lidí. Například na Slovensku to bylo 11 procent, v Polsku 16 procent, v Maďarsku 13 procent. Naopak nejvyšší podíl byl ze srovnávaných evropských zemí ve Švýcarsku (55 procent) a v Německu (48 procent).

"Ceny nájemného sice rostou, čtyřprocentní meziroční růst však není nic astronomického, pokud zbytek cen bez nájemného roste tempem 2,7 procenta ročně. Na vrcholu hospodářského cyklu rostou ceny nemovitostí vždy nejrychleji," sdělil analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle Dufka nelze očekávat, že by se v dohledné době pro domácnosti zlepšila situace také v případě cen energií a vody. "Dost velkou neznámou zůstává cena elektrické energie, která se odvíjí od cen silové elektřiny na německém trhu. Vzhledem k měnící se struktuře její výroby není jasné, kam ještě mohou vyšplhat," podotkl Dufek.

Analytik společnosti BH Securities Štěpán Křeček doplnil, že vlastníci nemovitostí zjišťují, že ceny nájemného jsou vzhledem k cenám nemovitostí relativně nízké, a proto je zvyšují. "Do budoucna lze očekávat, že se růst cen nájemného nezastaví, dokud se budou ceny nemovitostí zvyšovat. Ke snížení tempa růstu cen nájemného by pomohlo, kdyby se zvýšila nabídka bytů na realitním trhu. Bytová výstavba ve větších městech však vázne kvůli špatným stavebním předpisům, které neúměrně prodlužují stavební řízení," uvedl dále Křeček.

Podle údajů poradenské společnosti Deloitte vzrostly loni ceny bytů v Česku meziročně v průměru o 6,5 procenta na 57 200 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (v průměru 77 400 korun za metr čtvereční), nejlevnější Ústí nad Labem (16 300 korun).

Meziroční změna v cenách podle kategorií:

  květen 2019 červen 2019 červenec 2019
Úhrn 2,9 2,7 2,9
Potraviny a nealkoholické nápoje 0,5 0,5 0,7
Alkoholické nápoje, tabák 0,2 0,1 0,1
Odívání a obuv -0,1 -0,1 -0,1
Bydlení, voda, energie, paliva 1,5 1,4 1,4
Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 0,1 0,1 0,1
Zdraví 0,1 0,1 0,1
Doprava 0 0 -0,1
Pošty a telekomunikace 0 0 0
Rekreace a kultura 0,1 0,1 0,1
Vzdělávání 0 0 0
Stravování a ubytování 0,2 0,2 0,3
Ostatní zboží a služby 0,3 0,3 0,3

Zdroj: ČSÚ