reklama
reklama
24. 7. 2019 | poslední aktualizace: 24. 7. 2019  15:18
Pracovní zatížení a zbytečná práce jsou stresory dneška

Nadměrné pracovní zatížení a zbytečná práce jsou hlavními stresory dneška

Advokátní kancelář Taylor Wessing Česká republika se po sérii průzkumů na připravenost a odpovědnost v oblasti umělé inteligence a GDPR (2018) a volbu benefitů zaměstnanci (2019) tentokrát soustředila na stres v zaměstnání. Motivem byla snaha zjistit, zda jsou jím v současné době lidé zatíženi více a zda je pracovní stres spíše motivuje nebo jim ubližuje.
rkp
Čtěte více o: stres | zaměstnanec | zaměstnavatel | studie
Práce a stres, ilustrační foto
Práce a stres, ilustrační foto
autor: Shutterstock

Téměř 61 % dotazovaných odpovědělo, že jim stres většinou nebo velmi vadí, má s ním obrovské problémy. Pouze 4 % dotázaných se s pracovním stresem ještě nesetkala a naopak 35 % respondentů uvedlo, že jim pracovní stres nevadí vůbec nebo většinou nevadí. Alarmující je, že 76 % z těch, kteří se s pracovním  stresem již potkali, se mu nijak nebrání a nechávají věcem volný průběh.

„Bohužel v dnešním uspěchaném světě je dlouhodobý či chronický stres poměrně běžná záležitost. A proto se snažíme našim advokátům vytvořit takové podmínky, aby jej mohli kompenzovat jinými aktivitami, než prací. A jak z průzkumu vyplývá, největším stresorem na pracovišti je nadměrné pracovní zatížení (uvádí ho 40 % respondentů). To je i v naší profesi skutečně někdy enormní, ale snažíme se, aby nebylo dlouhodobé a nepřecházelo v stres chronický. A je nám jasné, že se každodenním stresorům nemůžeme vyhnout definitivně. Je proto potřeba naučit se jim odolávat a hned nepodlehnout panice“, říká Erwin Hanslik, vedoucí partner advokátní kanceláře Taylor Wessing Česká republika. 

Jako druhý stresor se umístila zbytečná práce. Takto se vyjádřilo více než 39 % respondentů. „Přiznám se, že mě několik publikací o zbytečné práci již donutilo se zabývat i tím, jak advokáti na různých pozicích přemýšlejí. A domnívám se, že je klíčové odhalit, zda svou práci vnímají vždycky jako smysluplnou. Průzkum dokazuje, že je ještě co zlepšovat v přístupu jak ke svým podřízeným, tak především v týmech, ve kterých často, napříč profesemi, lidé pracují“, dodává HanslikNa třetím místě se umístil stresor nízkého platového ohodnocení. Označilo jej 35 % dotazovaných. Jako další stresory byly uvedeny časově náročná práce, konflikty se spolupracovníky, problémy v kolektivu (29 %) a nedostatek empatie od nadřízených (19 %). Jako nejméně vyskytující se stresor se objevilo obtěžování na pracovišti (5,3 %). Respondenti měli v tomto případě možnost uvést více odpovědí.

Jako další z otázek se pak nabízela ta, která se dotazovala, zda se lidé pokusili pracovnímu stresu nějak čelit. Odpovídali pouze ti respondenti, kteří se se stresem již setkali. 76 % z nich však věcem nechali volný průběh a neudělali žádný pokus o jeho odstranění. Téměř 24 % se pokusilo najít řešení. Z této skupiny se nejvíce lidé snažili více komunikovat s nadřízeným nebo v týmu, přinášeli návrhy na řešení. Někteří začali relaxovat, meditovat a snažili se o sebeuklidnění. Část z nich volila výpověď a změnu zaměstnání jako jediné možné řešení. Z průzkumu vyplývá, že lidé neumějí se stresem příliš pracovat a mnoho z nich se nechá stresem takzvaně „doběhnout“. Podle některých zdrojů stres vadí více mužům, přestože většina z nich jej považuje za nedílnou součást své práce. Každý ho ale zvládá jinak a i zde může dojít k překročení únosné hranice. A Hanslik dodává: „Protože většina z nás zažívá nejvíce stresu v práci, myslím si, že nejdůležitější je zachovat si chladnou hlavu a stále uvažovat racionálně. A také vyhýbat se lidem, kteří přenášejí stres na ostatní a nenechat se zahltit chaosem. Je nutné si také uvědomit, že se nemůžeme zavděčit každému. A když se něco nepodaří, nepropadat panice a nezveličovat  zbytečně své chyby.“

O průzkumu

Průzkumu, který provedla společnost STEM/MARK, se zúčastnilo 39 % osob bez maturity, 39 % bylo s maturitou a 22 % s vysokoškolským vzděláním. V průzkumu byly zapojeny všechny kraje České republiky, kdy nejvyšším počtem respondentů bylo zastoupeno hlavní město a Středočeský kraj (26 %), následoval Jihomoravský kraj s 12 % a Moravskoslezský kraj s 10 %. Významné zastoupení respondentů bylo i z Ústeckého kraje, celkem 9 %. Další kraje se pohybovaly v rozmezí 6 – 4 % z celkového počtu odpovídajících. Nejméně respondentů bylo z Karlovarského kraje (3 %). Vzorek zahrnoval 513 dotazovaných. Průzkum proběhl v červenci 2019.

Autoři: rkp
reklama
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
reklama
reklama
reklama