Auditoři Evropské komise, jejichž předběžnou zprávu v pátek zveřejnila média, našli pochybení v každém druhém projektu, který prověřovali. Poukazují především na střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), objevili ale i mnoho dalších nedostatků. Nejčastěji šlo o firmy z koncernu Agrofert, které získávaly peníze z operačních fondů na inovace, za které však nakoupily běžně dostupné technologie, které už navíc nezřídka využívaly i jiné společnosti, jež jsou součástí Babišova svěřenského fondu. 

Pekárna Zelená louka

Na prvním místě mezi firmami v holdingu Agrofert, které podle evropských auditorů při žádání o dotace pochybily, je společnost Pekárna Zelená louka. Jejím hlavním problémem se zdá být fakt, že tamní manažeři, a ostatně ani čeští dotační úředníci, nechápou pojem inovace.

V prvním případě totiž firma získala dotaci 100 milionů korun na inovativní linku na výrobu toustového chleba. Díky tomu, že mělo jít o nové a objevné řešení, šly peníze z programu na inovace. Problém ale je, že na něm dle názoru auditorů inovativního nebylo zhola nic.

V roce 2015, kdy Pekárna Zelená louka o dotaci požádala, už koncern Agrofert dva roky vlastnil německé pekárny Lieken.

Ty už shodný produkt, na jehož výrobu žádaly české pekárny dotaci, dávno vyráběly.

Podle auditorů tak nešlo o šestou úroveň inovace a tedy projekt nové generace, což je potřebná podmínka pro získání dotace. Naopak, pekárny Agrofertu by dle zprávy svým projektem měly dosáhnout maximálně na čtvrtou úroveň inovace - tedy jen jakési vyrovnání se okolnímu trhu nabídnutím produktu, který už ale konkurence a sám koncern Agrofert jinde nabízí. Úředníci tak podle auditorů měli žádost pekárny o dotaci zarazit. Myslí si, že není možné z veřejných peněz určených na inovace podporovat koncern typu Agrofert ve výstavbě linky, kterou již sám potravinářský moloch využívá jinde.

To ale není jediný problém kolem nové linky na chleba. K získání dotací na inovace musí firma prokázat, že skutečně něco nového vyzkoumala. Musí doložit samotný výzkum a představit výsledný produkt. To se firma Pekárna Zelená louka pokusila doložit spoluprací s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) na vývoji nové "čisté" linky s inovativní technologií pro chlazení chleba. Jenže podle auditorů neexistuje jediný důkaz, který by spolupráci s VŠCHT potvrzoval. Ba co víc, zmíněná chladicí technologie není v ničem objevná. "Je běžně dostupná na trhu a využívají ji pekárny po celém světě," píše se přímo ve zprávě.

Auditoři navrhují nápravu těchto pochybení do dvou měsíců od vyhlášení finálního rozhodnutí. Navrhují úplné zrušení veřejné podpory pro společnost Pekárna Zelená louka.

Za Operační program pro podnikání a inovace je odpovědné ministerstvo průmyslu a obchodu.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) i ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) jsou ve zprávě chyby. "Audit nebere na zřetel naše připomínky. Například jsou to popřené podmínky spolupráce s vysokou školou, ale ty jsou naopak prokazatelně doložené," uvedl Havlíček po pondělním jednání vlády.

Lovochemie

V rámci dotací na inovace žádal producent hnojiv Lovochemie o 50 milionů na komplexní zlepšení, konkrétně pak na proces výroby sloučenin dusíku.

V rámci programů na inovace je však podmínkou, aby firma přímo spolupracovala s vývojáři a doložila to smlouvou. V případě, že na inovaci pracuje sama, měla by předložit například funkční prototyp.

Lovochemie v žádosti o dotace tvrdila, že pokračuje ve vývoji jiné společnosti z holdingu Agrofert - firmy Vucht, která se zabývala podobným problémem. Jako prototyp pak uvedla, že podnik Hnojiva Duslo už takovou výrobní linku má.

Auditoři přitom upozornili, že Hnojiva Duslo spadají do holdingu, a usoudili, že pokud již v jiném podniku linka funguje, nelze na ni žádat peníze v programu určeném na inovace. Lovochemie proto podle nich nesplnila kritéria a žádost "měla být vyloučená". Lovochemie podle nich na peníze z evropského rozpočtu nemá nárok.

Za dotaci odpovídá ministerstvo průmyslu a obchodu. Auditoři v tomto případě žádají nápravu do měsíce.

Synthesia

Auditoři Evropské komise Agrofertu vyčítají, že při žádání o dotace využívá malé podniky, se kterými se o ně hlásí. Koncern, který je ve svěřenském fondu premiéra Babiše, by jinak byl při vyhodnocování kvůli své velikosti znevýhodněn, dotace totiž slouží především pro malé a střední podniky.

Jako příklad je v auditní zprávě uveden postup při žádosti o peníze na školení zaměstnanců firmy Synthesia, která pod koncern spadá. Jedním z bodovacích kritérii, na základě kterých společnost dotaci získala, byla velikost firmy. Malé podniky obdržely 20 bodů, střední 10 bodů a velké zůstaly bez bodu.

Synthesia proto o dotaci žádala společně s malou firmou Zámečnictví Šejvl, díky čemuž získala žádost v této kategorii 10 bodů (při společné žádosti se body za velikost průměrují). Z dotace ve výši téměř 1,9 milionu korun však zámečnictví obdrželo pouze 10 tisíc korun, tedy jen 0,53 procenta z celkové částky. Zbývající částka pak mířila do firmy Synthesia. Nakonec ale peníze nečerpali.

Babiš a střet zájmů

Ačkoliv premiér Babiš tvrdí, že poté, co své firmy dal do svěřenských fondů, není ve střetu zájmů, auditoři Evropské komise jsou opačného názoru. Podle nich Babiš své firmy i nadále ovládá, může z nich mít zisky a je jeho zájmem, aby Agrofert prosperoval. Zpráva například upozorňuje na to, že jedním ze tří protektorů, kteří mají dohled nad řízením fondu, je jeho manželka Monika Babišová.
Bez ní rada protektorů nemůže hlasovat.

Protektoři navíc nesmí majetek prodat a ani poškodit Babišovy zájmy. Naopak se počítá s tím, že premiérovi se majetek po skončení jeho politické kariéry vrátí. Podle auditorů tedy z pravidel svěřenských fondů vyplývá, že Babiš má na jejich chod přímý i nepřímý vliv. "Proto se Evropská komise domnívá, že prostřednictvím těchto svěřenských fondů Babiš nepřímo kontroluje společnost Agrofert," uvádí ve zprávě auditoři.

Z toho důvodu jsou všechny dotace od 9. února 2017, kdy vstoupila v platnost novela zákona o střetu zájmů (takzvaný lex Babiš) podle auditorů protizákonné.

Systémové prohřešky

Celkem auditoři prověřili 39 projektů ze 101. Pochybení nalezli u celkem 19 z nich, ať už kvůli špatně přiznané dotaci nebo kvůli střetu zájmů premiéra. Dva projekty provázely "pouze" závažné chyby při žádosti o dotaci, dalších sedm trpělo kromě chyb současně i střetem zájmů Andreje Babiše a posledním deseti projektům auditoři vytýkají už jen premiérův střet zájmů.

Předběžná zpráva navrhuje korekci dotací, které byly dotčeným firmám vyplaceny, celkem o 451 milionů korun. V případě, že by se s tímto závěrem ztotožnila i Evropská komise, mohlo by se Česko začít soudit, nebo rozhodnutí přijmout a požadovat vrácení prostředků přímo od žadatele o dotace - tedy od koncernu Agrofert.

Kromě pochybení jednotlivých žadatelů o dotace a přímo premiéra Andreje Babiše, který se ocitl podle zprávy ve střetu zájmů, našli auditoři také mnoho systémových nedostatků na straně státních kontrolorů, kteří o přiklepnutí dotace rozhodují.

Například při rozhodování, zda je projekt, který žádá dotace z operačního programu pro inovace, skutečně dostatečně inovační, mu státní kontroloři udělují body v několika kategoriích. Auditorům ale vadí, že se mnohdy neobtěžují své rozhodnutí vysvětlit a doložit. Tak tomu bylo například v žádosti o dotaci už zmíněné Lovochemie z koncernu Agrofert.

Ta dostala plné dva body ze dvou například v kategorii získání patentu či nového know-how. Státní úředník k tomu napsal: "Žadatel doložil transfer technologie, patentu a know-how předložením potřebných dokumentů." Už ale nedoložil, o jaké dokumenty se jedná. Podobné to bylo i v dalších kategoriích. Zpětně se tak nedá ověřit, zda k přesunu nových technologií a postupů mezi firmami Lovochemie a Vucht došlo. Nehledě na to, že jsou obě součástí stejného koncernu Agrofert, a už proto by předání know-how mezi nimi nemělo být bráno za inovaci.

Auditoři kritizují také to, že při posuzování projektů v operačním programu životního prostředí chybí minimální bodová hranice, kterou žadatelé musí splnit, aby měli vůbec šanci dotaci získat. V některých případech tak na evropské peníze dosáhlo i 26 firem, které získaly jen 30 bodů ze sta. Nejednalo se však o firmy ze skupiny Agrofert. Nicméně například holdingová AGRO Jevišovice dotaci získala, i když získala jen 46,75 bodu ze sta.

"V oblasti dotací jsme se ve všech případech vždy řídili pravidly, která byla v dané době platná, a české úřady nám náš postup potvrzovaly, nebo nás upozornily na chyby, které jsme vždy opravili a akceptovali," reaguje na zprávu auditorů mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

"Stále trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, což v minulosti potvrdila i řada kontrol a právních expertíz, které máme k dispozici. Taktéž pan Andrej Babiš učinil vše, co po něm zákon požadoval, tedy vložil akcie svých firem do svěřenských fondů. Pokud nás české úřady osloví, jsme připraveni k součinnosti. Nevidíme však v tuto chvíli jakýkoli právní důvod, proč by se dotace měly vracet," dodává.

Do Česka zatím dorazila zpráva, která mapuje dotace v oblasti podpory regionů a zaměstnanosti. Úřady očekávají ještě dokument, který zpracovali auditoři za oblast zemědělství. Ta podle mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíry Novákové zatím nedorazila. Podniky Agrofertu se přitom vedle výroby například hnojiv nebo potravin věnují především zemědělství.