Český akciový trh je od začátku roku na růstové trajektorii a aktuálně, měřeno indexem PX, roste asi o devět procent. Nakolik to může znít dobře, jedná se stále o slabší růst než v případě zhruba 11procentního posílení indexů na hlavních trzích, nemluvě o téměř 30procentním posílení indexu čínských akcií.

Utěšovat se lze pohledem na okolní východoevropské burzy, které rostou o méně než pět procent. Co je důvodem zaostávání za globálními trhy? Aktuální výhled hospodaření českých firem to není. Například odhady trhu na letošní zisk ČEZ se od loňského dna do dneška zvedly asi o čtvrtinu, u Komerční banky pak asi o sedm procent.

Poslední čtvrtletní výsledky podporují výhled u Monety i dalších titulů. Zakopaný pes může být ve výše zmíněném růstu čínských akcií. MSCI, globální hegemon v oblasti akciových indexů, totiž po loňském zařazení čínských pevninských akcií mezi tzv. Emerging Markets letos postupně zvyšuje jejich váhu z 0,8 procenta na asi 3,1 procenta. Společně s akciemi obchodovanými v Hongkongu tak budou tvořit již přes třetinu EM indexu. Výhledově pak MSCI "hrozí" až 42procentní potenciální vahou Číny.

Vzhledem k tomu, že české i ostatní východoevropské akcie jsou také součástí Emerging Markets, je tento růst Číny na úkor našeho regionu. Co z toho vyplývá pro místního investora? Pravděpodobně nelze očekávat příliv "hloupých" indexových investorů do našeho regionu, což může být i výhoda v případě globálních turbulencí.

Naopak takzvané smart money by zde měly nacházet zajímavě oceněné společnosti, které nabízí určitou jistotu v podobě jednoho z nejvyšších dividendových výnosů na světě. V dlouhodobém horizontu pak nakonec bude stejně záležet na schopnosti firem generovat zisk a hotovost. Český trh je z geopolitického pohledu relativně bezpečným místem a není tak velký, aby jeho likviditu nebyli schopni zajistit neindexoví investoři.