Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním poselství o stavu země slíbil Rusům v jejich životech změny k lepšímu, a to v nejbližší době, již letos. Na rozvoj země podle jeho slov stát vynaloží obří částky, "které jsme si nepůjčili, ale vydělali prací milionů lidí".

"Rusko nesmí opakovat chyby minulých desetiletí a vyčkávat na příchod komunismu. Změny v rozvoji země a v životě lidí k lepšímu jsou nutné již teď," řekl Putin. Hned v úvodu upozornil, že jeho vystoupení se soustředí na vnitropolitickou problematiku. "Rusko se musí posouvat jen kupředu," zdůraznil.

Kvůli klesající porodnosti prezident ohlásil nová opatření na podporu rodin, včetně daňových úlev podle zásady "více dětí znamená méně daní", anebo splacení části hypoték ze státního rozpočtu. Stát má také více pomáhat chudým či nezaměstnaným. Změny k lepšímu Putin sliboval v řadě oblastí, od dostupnosti zdravotní péče až po zpracování komunálního odpadu. Ohlášená opatření si ve státních rozpočtech v příštích letech vyžádají desítky miliard až biliony rublů. Klíč k úspěchu proto podle šéfa Kremlu leží ve zvýšení hospodářského růstu.

"Stát musí pomáhat lidem dostat se z tíživé situace," prohlásil Putin. Zdůraznil, že počet Rusů žijících v chudobě sice v uplynulých letech klesl ze 40 na 19 milionů, ale "to je stále příliš mnoho".

"Od prezidenta se čekalo, že promluví o lidech, a také to udělal. Vždyť obliba klesá," poznamenal server Newsru.com v narážce na výsledky průzkumů veřejného mínění, svědčící o klesající popularitě hlavy státu zvolené loni v březnu na již čtvrté období.

Putin také varoval Spojené státy před rozmístěním nových jaderných střel v Evropě po odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Ruská odpověď by podle Putina byla nejen zrcadlová, ale i asymetrická, tedy ruské zbraně by byly schopny zasáhnout nejen místa dislokace amerických zbraní v Evropě, ale i "centrum rozhodování" v samotných USA.

"Ať si USA spočítají rychlost a dolet našich (nových) zbraní. Ať nejprve počítají a až pak rozhodují o hrozbách na naši adresu," doporučil ruský prezident. Zároveň zdůraznil, že Rusko nechce konfrontaci a že pro svůj stabilní a dlouhodobý rozvoj potřebuje mír.

Američané od smlouvy INF, uzavřené v roce 1987 na sklonku studené války, odstoupili počátkem měsíce, čímž začala běžet půlroční lhůta, během níž se dá o osudu smlouvy ještě jednat. Vzápětí po jednostranném americkém kroku ohlásil Putin, že od smlouvy odstupuje i Rusko.

Ve středu Spojeným státům vyčetl, že neodstoupily od smlouvy INF čestně, tedy s odůvodněním, že smlouva se nevztahuje na třetí země, ale nafukovaly smyšlená obvinění na adresu Ruska, ač samy smlouvu porušovaly. USA podle něj provádějí politiku, kterou nelze nazvat přátelskou vůči Rusku, jak svědčí protiruské sankce či jednostranná odstraňování právní základny mezinárodní bezpečnosti.

Rusko má snahu domluvit se, ale nepodlehne diktátu ani hrozbám, uvedl Putin. Dodal, že partneři si dosud nevšimli, že Moskva nechce konfrontaci, a tak pokračují v chybné politice, škodlivé pro zájmy samých USA.

"Jsme připraveni na rozhovory o odzbrojení, ale bušit na zavřené dveře dál nebudeme. Počkáme si, až naši partneři dozrají k rovnoprávnému jednání," prohlásil na adresu Washingtonu a obecně Západu. Americké spojence v Severoatlantické alianci označil za "pochrochtávající satelity".

Rusko nehodlá zbraně, dosud zakázané smlouvou INF, rozmístit v Evropě jako první. Pokud by došlo na rozmístění amerických zbraní, schopných doletět z Evropy do Moskvy za 10-12 minut, odpovědělo by podle Putina vyrobením a rozmístěním zbraní, které by byly schopny nejen vyřadit toto ohrožení, ale i "centrum rozhodování" v samotných USA.

"Rusko nikoho neohrožuje. Naše kroky v obraně mají odvetný, a tedy obranný charakter," zdůraznil Putin poté, co dopodrobna popsal úspěšný vývoj a testy nových zbraní, jako je revoluční podmořský dron Poseidon, raketa Cirkon, schopná zasahovat námořní a pozemní cíle a dosahovat devítinásobku rychlosti zvuku, těžké mezikontinentální rakety Sarmat, laserový zbraňový systém Peresvet a hyperzvuková střela Kinžal.

K zahraniční politice se Putin dostal až v 71. minutě svého poselství o stavu země, povšiml si deník Kommersant. Prezidentovo poselství se letos soustředilo především na přísliby lepší budoucnosti ruské ekonomiky a samých Rusů. "Boj s chudobou a nová raketa," charakterizoval Putinův projev list Vedomosti.

Prezidentově projevu naslouchalo více než tisíc hostů: poslanců, senátorů, členů vlády, gubernátorů a dalších představitelů ruské vládnoucí elity. Prezidentovu řeč přerušili potleskem třiatřicetkrát, spočítal internetový deník Gazeta.ru.

Sociální opatření na podporu obyvatel, ohlášená Putinem, budou státní rozpočet každý rok stát okolo 100 až 120 miliard rublů (asi 34 až 41 miliard korun), odhadl ministr financí Anton Siluanov v televizi Rossija 24 s tím, že například již letos bude zapotřebí 15 až 20 miliard rublů na zvýšení penzí, aby překonaly úroveň životního minima.

Siluanův předchůdce Alexej Kudrin za nejvýznamnější bod prezidentova poselství označil pokyn zajistit do roku 2021 revizi všech předpisů, o které se opírají kontroly podnikání. "Nejde prostě o přepsání starých instrukcí. To musí být reforma kontroly na základě nových zásad v zájmu občanů a byznysu," zdůraznil Kudrin, který nedávno protestoval proti zatčení a uvěznění šéfa investičního fondu Baring Vostok Američana Michaela Calveyho.

To, že ruské rezervy podle Putinových slov převýšily celkovou částku zahraničního dluhu ruských firem a státu, označil list Kommersant za "spíše statistický fenomén". Dosáhlo se ho totiž nikoli zvyšováním rezerv centrální banky, ale snížením dluhu podniků. To sice může být dáno snahou vyhnout se úskalím měnových rizik, ale i tím, že kvůli sankcím se půjčky ruským firmám moc nedávají, upozornil deník.