Na vysoké školy v Česku nastupují slabší populační ročníky, a tak zatímco v roce 2010 na nich studovalo téměř 400 tisíc lidí, v roce 2017 to bylo jen necelých 300 tisíc. Ve snaze přilákat mladé lidi školy otevírají neotřelé studijní programy, které reagují na potřeby trhu práce. Uchazeči se budou moci nově hlásit do programů, jejichž absolventi se stanou experty na léčbu neplodnosti, odborníky na dřevostavby, tvůrci počítačových her nebo třeba osobními trenéry.

Školy zároveň investují miliardy korun do výstavby moderních výukových center. Například Masarykova univerzita v Brně staví cvičnou nemocnici pro budoucí lékaře a Vysoká škola báňská − Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) dva laboratorní komplexy, jejichž součástí bude i chytrá továrna na bázi digitalizace, automatizace a dalších prvků Průmyslu 4.0.

Školy také sází na větší propojení s praxí. Třeba na zmíněné VŠB-TUO mohou studenti místo bakalářské práce vyrazit do firmy na stáž. Vysoké učení technické v Brně (VUT) zase nabízí anglický obor entrepreneurship and small business development, v jehož rámci si studenti založí vlastní firmu a učí se podnikat v reálném prostředí.

Zlepšit podmínky pro studenty se školy snaží i rekonstrukcí kolejí a vylepšením nabídky jídel v menzách. Ty často připravují nejen vegetariánská a veganská jídla, ale třeba i bezlepkovou a raw stravu. Nebo dokonce zavádějí big menu pro velké jedlíky.

Novým oborům vládne sport a zdraví

V souvislosti s novelou vysokoškolského zákona školy v Česku v poslední době revidují, inovují a nově akreditují studijní programy. Některé z nich získaly institucionální akreditaci, díky níž si mohou nové programy schvalovat samy. Patří mezi ně Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Pardubice, Vysoká škola ekonomická v Praze, Ostravská univerzita, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Česká zemědělská univerzita v Praze.

"Uchazeči budou letos poprvé vybírat ze studijních programů, které se už dál nečlení na obory. Ty skončily s novelou vysokoškolského zákona. Do každého programu mohou podat jen jednu přihlášku a následně volit různé varianty studia, takzvané studijní plány. Mají možnost studovat buď jednooborově, nebo si vybírat specializace, které budou nově po absolvování uvedeny na diplomu," uvádí mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová.

Po vzoru angloamerických škol nahradilo dvou­oborové studium na této univerzitě studium sdružené, v němž je s výjimkou učitelských programů jeden studijní plán hlavní a druhý vedlejší. Univerzita přeakreditovala drtivou většinu studijních programů a jejich počet snížila ze 182 na 126. Podobně postupují i další školy.

Masarykova univerzita otvírá také zcela nové studijní programy. Unikátní je například magis­terský program embryolog ve zdravotnictví, který od akademického roku 2020/2021 chystá lékařská fakulta a který reaguje na rostoucí potřebu léčby poruch plodnosti. Na fakultě sportovních věd zase mohou uchazeči nově získat bakalářský titul v programu osobní a kondiční trenér.

Bakalářský program pro budoucí trenéry spouští od příštího akademického roku i Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Akreditaci pro rok 2019/2020 získala na nejstarší české univerzitě ale i řada dalších nových programů. Jedním z nich je třeba prestižní doktorský program kardiovaskulární vědy, založený na spolupráci všech lékařských fakult univerzity.

Nabídku studia obměnilo také společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR CERGE-EI. Letos spouští magisterský program MA in economic research, jehož výuka probíhá primárně v angličtině.

"Je určen studentům, kteří mají zájem o ekonomický výzkum, jenž je nejen předmětem bádání v akademických institucích, ale také hlavním nástrojem státních a veřejných institucí při nastavování veřejné politiky a mezinárodních organizací při formulování doporučení pro konkrétní země či měnové politiky centrálních bank," uvádí Alena Bičáková, zástupkyně ředitele pro doktorské studium.

V angličtině se odehrává i bakalářský obor entrepreneurship and small business development, který loni spustila Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. "Na základě modelu z Finska si studenti už během školy založí firmu a vše si testují přímo v reálném prostředí. Praktická část tvoří zhruba dvě třetiny studia," popisuje mluvčí VUT Radana Kolčavová a dodává, že škola chce v příštím roce uchazečům nabídnout také nový bakalářský obor sportovní technologie.

Netradiční magisterský program pedagogika pohybové prevence loni ve spolupráci s Technickou univerzitou v německém Chemnitzu otevřela Fakulta pedagogická na Západočeské univerzitě v Plzni. Výuka probíhá v Česku i Německu a studenti získají diplom z obou škol. "Studentům přináší informace spojené se zdravým životním stylem, podporou a prevencí zdraví. Je určen především absolventům sportovních a zdravotnických bakalářských programů," říká mluvčí univerzity Šárka Stará.

Herní designér i expert na dřevostavby

Novinky v nabídce studia připravuje i Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze. V akademickém roce 2020/2021 otevře magisterský program herní design. Studenti se v něm naučí, jak tvořit počítačové hry od vymýšlení příběhu a mechaniky hry až po práci se zvukem a animací. Studijní nabídku mění i Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Například fakulta lesnická a dřevařská spouští bakalářský program systémová arboristika a magis­terský program dřevěné konstrukce a stavby na bázi dřeva. "Reagujeme na potřeby trhu práce, kde chybí jak odborníci na péči o dřeviny, tak experti na dřevostavby. Obliba staveb šetrných k životnímu prostředí narůstá," vysvětluje mluvčí ČZU Jana Kašparová.

Nové studijní programy připravilo v poslední době i České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Na fakultě elektrotechnické je například možné studovat v rámci programu otevřená informatika nové obory jako počítačové hry a grafika, internet věcí, kybernetická bezpečnost, datové vědy či interakce člověka s počítačem. Fakulta strojní zase spustila obor Průmysl 4.0, který doplňuje moderní strojírenství o IT, virtuální realitu či práci v cloudu.

Na příchod takzvané čtvrté průmyslové revoluce reagovala i VŠB-TUO, která na fakultě elektroniky a informatiky vytvořila obor počítačové systémy pro průmysl 21. století. "Stejně jako u většiny našich oborů jde o reakci na potřeby firem. Chceme připravovat absolventy na nové trendy, jako je automatizace, robotizace, cirkulární ekonomika a digitalizace," uvádí mluvčí VŠB-TUO Petra Halíková.

Školy investují miliardy do výstavby

Vysoké školy v Česku v poslední době také výrazně investují do výstavby. Například Ostravská univerzita postaví v centru Ostravy areál za více než miliardu korun, kterou získala z evropských fondů. Na Černé louce u řeky Ostravice vzniknou dvě budovy se zázemím pro sport, technologie a umění. Miliarda korun z evropských fondů poputuje i na cvičnou výukovou nemocnici, jejíž výstavba začala loni na podzim v bohunickém kampusu Masarykovy univerzity v Brně. "Bude zahrnovat urgentní příjem včetně plně vybavené makety sanitního vozu a urgentních lůžek, operační sály, jednotky intenzivní péče i standardní nemocniční pokoje," popisuje mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Na konci loňského roku zahájila Masarykova univerzita také stavbu biobanky pro uchovávání environmentálních i lidských vzorků Centra pro výzkum toxických látek v prostředí přírodovědecké fakulty. Zařízení zhruba za 200 milionů korun z evropských fondů vyroste v bohunickém kampusu a umožní komplexně studovat vliv životního prostředí na člověka a odhalit jeho roli v rozvoji stále častěji se vyskytujících chronických onemocnění.

Velké plány má i Univerzita Karlova, jež investuje zhruba miliardu korun do dostavby minikampusu Lékařské fakulty v Plzni. Do čtyř let tak v Plzni vznikne moderní pracoviště pro budoucí lékaře. Dalších 840 milionů korun půjde na rekonstrukci a rozšíření univerzitního areálu v pražských Jinonicích. "V Kampusu Albertov pro změnu vyroste centrum, které bude sdružovat nejlepší výzkumné kapacity tří fakult − přírodovědecké, matematicko-fyzikální a 1. lékařské. Vznikne tak Biocentrum pro oblast biomedicíny a Globcentrum pro studia globálních změn," uvádí Petr Podzimek z oddělení vnějších vztahů univerzity.

Virtuální pitevní stůl i chytrá továrna

Do nových budov investuje i Česká zemědělská univerzita. Zahájila výstavbu pavilonu tropického zemědělství za čtvrt miliardy korun a staví i hi-tech technologický pavilon fakulty lesnické a dřevařské.

ČVUT zase loni na podzim otevřelo nově zrekonstruovanou sedmipatrovou budovu fakulty biomedicínského inženýrství (FBMI). "Ve druhé budově fakulty jsme vybudovali unikátní anatomickou laboratoř s plastinovanými těly a orgány, které slouží zejména k výuce zdravotnických oborů. Chystáme ještě dokoupení virtuálního pitevního stolu. V nejbližší době otevřeme laboratoř robotické rehabilitace a laboratoř pro bezpečnostní obory fakulty," říká proděkan FBMI Zdeněk Hon.

Novou výstavbu zahájila loni i VŠB-TUO, která připravuje dva laboratorní komplexy, jejichž součástí bude i chytrá továrna. Půjde o výukovou výrobní linku s prvky takzvaného Průmyslu 4.0, jako je digitalizace, robotika či virtuální a rozšířená realita.

Univerzita Palackého v Olomouci nedávno završila výstavbu Kampusu Neředín, v němž odborníci zkoumají lidský pohyb a výsledky přenášejí do praxe. Poslední dokončenou stavbou je Centrum kinantropologického výzkumu. Vzniklo u Aplikačního centra BALUO, unikátního vědeckotechnického parku zaměřeného na podporu zdravého životního stylu, prevenci civilizačních onemocnění a optimalizaci pohybové aktivity.

Do stavebních prací se pustila i Vysoká škola ekonomická v Praze. Loni na podzim rozšířila budovu podnikatelského inkubátoru xPORT, který pomáhá začínajícím firmám rozjet byznys. Pro nový program B2BStars přistavěla patro. Z něj vede tobogán do dolního patra, kde přibyla i chill-out zóna.

Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové na jaře vznikne ve spolupráci s Yangtze University v Číně česko-čínské centrum toxikologie. "Společný výzkum se zaměří nejen na toxikologii, ale i na vývoj potravinových doplňků, farmakologii nebo metabolismus látek. Vznik centra rozšíří také možnosti výměnných pobytů akademiků i studentů a mohl by vést ke vzniku studijního programu, jehož absolventi získají diplom z obou univerzit," uvádí mluvčí Univerzity Hradec Králové Jakub Novák.

Na VŠCHT pro změnu v nedávné době vzniklo Centrum pro pokročilé funkční nanoroboty, což jsou systémy, které svým chováním napodobují živé mikroorganismy. Ty by v budoucnu mohly najít reálné využití v biomedicíně a v oblasti životního prostředí. Centrum vede docent Martin Pumera, který je jedním z nejcitovanějších chemiků světa.

Řadou inovací prochází i výuka. Stále oblíbenější je například takzvaný e-learning, díky němuž mají studenti možnost absolvovat on-line kurzy a získat přístup ke studijním materiálům přes internet. Řada škol také nechává přednášky nahrávat na video a následně je sdílí se studenty.

Příkladem je třeba Fakulta informačních technologií VUT. "Záznamy vybraných přednášek jsou přístupné i veřejnosti. Jde mimo jiné o některé konference, přednášky zahraničních lektorů nebo různé semináře. Vzhledem k tomu, že z průzkumů vyplynulo, že zhruba polovina studentů fakulty má práci už při škole, jim videopřednášky pomáhají skloubit práci a studium," říká mluvčí VUT Radana Kolčavová.

Inovace do výuky zapojuje i Fakulta strojní ČVUT, ať už jde o kolaborativní roboty, 3D tisk z plastu a z kovu, nebo plánovaná pětiosá obráběcí centra. Fakulta biomedicínského inženýrství pro změnu nově využívá hi-tech simulátory novorozence, dítěte a dospělého člověka, které umožňují nastavení základních životních funkcí a zaznamenávání postupů a pomáhají zlepšit odbornou přípravu studentů.

Na Masarykově univerzitě zase vznikly nedávno unikátní laboratoře pro ekonomické experimenty a studenti žurnalistiky dostali multimediální integrovaný newsroom s redakčním systémem. Přírodovědecká fakulta pro změnu vybuduje hydrogeologický vrt určený pro výuku. Na VŠB-TUO se snaží co nejvíce propojit studium a praxi. "Studenti si například mohou namísto klasického zpracování bakalářské práce vybrat stáž ve firmě. Dle splnění zadaných úkolů je daná firma hodnotí," přibližuje mluvčí VŠB-TUO Petra Halíková.

Speciální nabídka pro vegany i jedlíky

Vysoké školy v Česku také investují do rekonstrukce často zastaralých kolejí. Velká část jich vznikla v 50. a 60. letech a řada z nich se od té doby příliš neproměnila. V poslední době se proto školy začaly soustřeďovat na opravy a zateplování budov, výměnu oken, nábytku či techniky. Velké plány mají hlavně v souvislosti s novým dotačním programem ministerstva školství, z něhož poputuje 2,5 miliardy korun právě na opravy a rozvoj kolejí a menz.

Řada škol rekonstruuje i menzy a snaží se zlepšit kvalitu jídla. "ČVUT investovalo do nových technologií pro vaření a také do školení zaměstnanců menz v nových kulinářských technologiích," popisuje kvestor ČVUT Jiří Boháček. Školení absolvovali i kuchaři z menz Masarykovy univerzity, kteří se učili vařit jídla pro vegetariány, vegany i vitariány. Ty nabízí veggie bar, který vyrostl v menze v centru Brna.

Menzy Univerzity Palackého v Olomouci připravují kromě vegetariánských a veganských jídel i bezlepková a pizzu pečenou na počkání. Dvě vegetariánská jídla nově zařadila i restaurace Rybkova, kterou provozují menzy VUT. "Vzhledem k převaze studentů nad studentkami jsme také zavedli variantu big menu s vyšší gramáží. Jinak připravujeme ekologický plán, který ruší například klasické plastové kelímky," uzavírá mluvčí VUT Radana Kolčavová.

jarvis_5c4b1c9b498ef7ffb07828a8.jpeg
Univerzita Karlova investuje zhruba miliardu korun do dostavby minikampusu Lékařské fakulty v Plzni. Do čtyř let tak v Plzni vznikne moderní pracoviště pro budoucí lékaře.
Foto: archiv HN