"Mé" hodnoty by měli mít i moji kolegové

Na vysoké škole zahlédla Hana Kořínková reklamu na trainee program. Přihlásila se a nakonec se v mezinárodní energetické firmě E.ON usadila. Pracuje v ní už přes devět let a v pravidelných časových intervalech kariérně stoupá. Momentálně se snaží tradiční obor posunout inovacemi do moderního digitálního světa. Zároveň rozšiřuje ve spíše mužském odvětví řady žen.

Od letošního srpna je na nové pozici vedoucí řešení pro zákazníky a inovací, které funguje jako líheň nových produktů, takže často spolupracuje i se start-upy. "Chceme našemu komoditnímu byznysu přinést přidanou hodnotu. Cílem je vytvářet nové produkty, které zákazníkům usnadní život a budou šetrné k životnímu prostředí. Proto se tolik zaměřujeme na fotovoltaiku nebo používání elektromobilů," říká Kořínková.

Nejdůležitější je hlava

Vedení společnosti zaujala už na juniorské pozici, kam nastoupila hned po škole. Velmi vhod jí přišla jazyková vybavenost získaná zejména díky stážím, které absolvovala během studií na Vysoké škole ekonomické v Praze. "Byla jsem půl roku v Rakousku a dělala na několika mezinárodních projektech, které mi dost daly. Hodně mi pomohla i zkušenost z USA, kam jsem odjela v rámci programu Work and Travel. Tam jsem poznala úplně jinou mentalitu a zjistila, jak tvrdě se dá pracovat," popisuje Hana Kořínková.

Hana Kořínková (35)

◼ Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor mezinárodní vztahy.
◼ Po vysoké škole nastoupila do nadnárodní energetické společnosti E.ON, kde se momentálně věnuje vývoji inovací.

Důležité pro úspěch považuje nastavení mysli. "Měla jsem vždy hlavu otevřenou novým tématům, chtěla jsem za hranici možností, dělala něco navíc a zkoušela věci jinak. Taková je i má současná pozice. Nesmíte se bát udělat chybu, a když ji uděláte, tak se z ní musíte poučit a příště to zkusit jinak," říká manažerka.

Ve firmě má mimo jiné za úkol nabírat nové lidi. A pro ty chce být inspirující osobností. "Je pro mě důležité chovat se tak, abych byla schopná podívat se ráno do zrcadla a mít ze sebe dobrý pocit. Aby mě práce bavila a dlouhodobě jsem přinášela výsledky, které se ode mě a mého týmu očekávají. Podobné hodnoty, které mám já, by měl mít i můj zaměstnavatel a kolegové," tvrdí.

Chyba je kamarád

Využít chyb a přetvořit je v něco pozitivního Kořínkovou naučil její dlouholetý koníček, kterým je improvizační divadlo. "To je postaveno na tom, že když se vám něco nepovede, tak to využijete a uděláte z toho něco nového. Je potřeba chybu přijmout a vzít ji do hry, potom lze teprve vytvořit něco nového, udělat nějakou inovaci. Vlastně ji beru jako kamaráda," říká Kořínková a dodává: "I naše vedení věří teorii, že chyba se může stát, ale opakovat by se neměla."

Z divadla čerpá rovněž umění vystupovat a uchovat si vnitřní klid, což jsou potřebné schopnosti pro práci, kterou vykonává, jelikož musí často stát před lidmi a prezentovat své myšlenky.

Hana Kořínková je úspěšná v zaměstnání mimo jiné i díky tomu, že se nebála vyjít ze své zóny komfortu a dokázala pro úspěch něco obětovat, což se podle ní někdy nechce mladým lidem. Těm by doporučila, aby byli trpěliví a dokázali se zakousnout do jednoho tématu, jež je potom chytne a nepustí.

Do budoucna by chtěla pokračovat na manažerských pozicích. Nebrání se ani práci v zahraničí, zajímavé by podle ní bylo například Norsko nebo Rumunsko. "Důležité pro mě je, aby moje práce dávala smysl a pomáhala ostatním. Chci si jednou říct, že my jsme ti, kdo umožní zákazníkovi, aby si mohl vyrábět zelenou energii a třídil si ji podle vlastního uvážení v rámci domácnosti. Přebytky energie si uloží ve Virtuální baterii, z níž bude například nabíjet svůj elektromobil. To vše bude ovládat přes jednoduchou mobilní aplikaci. Dnes už jsou možné fragmenty, ale komplexně by celý systém mohl fungovat za dva roky, když budeme optimisté," uzavírá Hana Kořínková.

Po třech letech vás nesmíme vyhodit

Ve svých 21 letech začal Martin Bazala řídit český start-up Raynet. Ostravská společnost se věnuje CRM softwaru, který pomáhá více než tisícovce českých firem zlepšit obchod a zákaznickou péči. Stále více klientů získává firma i v zahraničí a právě dobytí cizích trhů je momentálně hlavním cílem firmy.

CRM software shromažďuje všechna obchodní data na jedno místo. Zákazník tak má přehled o databázi klientů, objednávkách, fakturách nebo třeba o kalendáři akcí. Management má usnadněnou práci s vyhodnocováním toho, jak je který tým úspěšný, co je potřeba změnit a upravit. Zároveň má přehled o obchodních cílech.

Z vysoké školy na ředitele

Společnost Raynet založila v roce 2004 skupina kamarádů, kteří se začali věnovat CRM produktům. Martin Bazala nastoupil do firmy chvíli po jejím vzniku, když ho přátelé přemluvili, aby přijal pozici grafika. Po roce se už ale ujal vedení společnosti, a to mu přitom bylo teprve 21 let a stále studoval ekonomii na vysoké škole.

"Začali jsme bez jakýchkoli zkušeností a bez kapitálu. Když jsme vznikali, nefungovaly ještě doopravdy podnikatelské akcelerátory, neexistoval vlastně ani pojem start-up. Zpočátku se tak naplno projevil nedostatek zkušeností a zjednodušeně řečeno, bylo to náročné. Neměli jsme tehdy ani na výplatu minimálních mezd. Byli jsme rádi, že jsme zaplatili odvody a daně, čistá mzda musela zkrátka počkat. Dělali jsme mraky chyb a postupně se z nich učili," říká Bazala.

Martin Bazala (34)

◼ Vystudoval Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava, kde studoval obor management.
◼ Ve společnosti Raynet začínal v roce 2004 na pozici grafika. Po roce působení se ve svých 21 letech ujal vedení firmy a na této pozici je dodnes.

Firma po několika letech začala růst a získala první větší klienty. V posledních letech zaznamenává Raynet stále větší zájem ze strany zákazníků. Momentálně se zaměřuje na dokončení nového designu produktu a poté se chce orientovat na už zmíněné zahraničí.

Martin Bazala se rozhodl pro start-up z toho důvodu, že měl ve společnosti kamarády a svého bratra. "Kamarádi mě nalákali přes design, který mě vždycky zajímal a bavil. Postupně si mě vypěstovali na pozici, kterou nyní zastávám. V prvních letech jsem ještě řešil, jestli nepřejít do korporátní sféry, varianta byla jít do společností velké čtyřky typu Deloitte nebo KPMG. Rychle jsem si ale uvědomil, jakou sílu má malý tým s velkou vnitřní motivací. Mojí cestou je rozhodně menší firma, pohyblivá, progresivní a svobodná," říká ředitel Raynetu.

Ví se, kolik kdo bere

Bazala se snaží o otevřenou firemní kulturu. Jednou z netradičních složek smlouvy, kterou start-up nabízí svým zaměstnancům, je, že každý, kdo pracuje ve firmě tři roky, získá dodatek ke smlouvě, který mu zajišťuje "nevyhoditelnost" z firmy.

"Tím jsme se inspirovali v zahraničí a velmi dobře se nám to osvědčuje. Vytváří to zajímavý tlak při náboru nových lidí. Přirozeně si dáváte pozor, abyste nepřijali někoho, s kým si neumíte představit dlouhodobou spolupráci. Do náboru se tak angažují všichni budoucí kolegové, kteří také logicky nechtějí celý život pracovat s někým, kdo by do týmu dokonale nezapadal. Kdo na tento dodatek dosáhne, získává jistotu, že se za něj firma vždycky postaví, ať už se stane v pracovním nebo osobním životě cokoliv," vysvětluje Bazala.

Zároveň mají všichni zaměstnanci ve firmě možnost nahlížet do účetnictví. Mohou tak zjistit, jaké jsou výnosy, náklady či kolik stojí pronájem prostorů a podobně. Také jsou volně přístupné všechny porady; kdokoliv na ně může přijít a podílet se na směřování firmy.

"Zaměstnanci mají přehled i o tom, kolik kdo ve firmě bere. Na konci roku se také snažíme přerozdělovat část zisku společnosti. Deset procent dáváme na charitu, čtvrtina jde zaměstnancům, stejná část majitelům a zbytek zpátky do firmy," tvrdí Martin Bazala.

jarvis_5c092cd7498e6a73a0cdeff8.jpeg
Martin Bazala, Raynet
Foto: archiv M. Bazaly