Několika předním architektům působícím v Česku jsme položili otázku: V čem by se mohla Praha poučit ze zahraničí, když jde o rozvoj města, jeho plánování a strategie? Co se jinde osvědčilo?

Ondřej Chybík, Chybik+Kristof Associated Architects

Ondřej Chybík, Chybik+Kristof Associated ArchitectsPraha by měla více růst dovnitř. V širším centru města je stále řada brownfieldů a nevyužitých ploch, které je třeba regenerovat. Neustálé rozšiřování půdorysné stopy města znamená obrovské náklady na budování nové infrastruktury a zároveň oslabuje vnitřní město jako takové. Zároveň je nezbytné myslet nejen na samotnou architekturu, ale také na tvorbu kvalitních veřejných prostor. Obrovským tématem, které je aktuální v rámci celé Evropy, je dostupné městské bydlení. Je přinejmenším zvláštní, že se v našich městech s Prahou na špici začínáme zabývat otázkou bytového fondu až nyní, před komunálními volbami. Existují výjimky, které jsou spíše iniciativou jednotlivých komunálních politiků než systémovým řešením. A to, že jedna nebo druhá strana zakřičí do mediálního prostoru fráze o ambici stavět tisíc bytů každý rok, beru jako absurdní populismus. Výborným příkladem je Vídeň, kde se pro výstavbu obecních bytů osvědčil systém spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Zjednodušeně se dá říci, že každý dělá to, co umí nejlépe. Město vlastní pozemek, developer rychle a efektivně za pomoci architektů projektuje a staví, město na konci celého procesu funguje jako největší realitka se seznamem čekatelů na obecní bydlení. Modelů vyrovnání mezi developerem a městem je celá řada.

Viktorie Součková, Bogle Architects

Viktorie Součková, Bogle ArchitectsZe zahraničí známe Londýn, kde je půlka naší kanceláře. Tam za posledních minimálně deset let opravdu hodně zapracovali na infrastruktuře. Příkladem je Crossrail − železniční spojení mezi východem a západem Londýna a největší infrastrukturní projekt v Evropě. Dále Elizabeth Line − nová linka metra. Město dále zavedlo poplatek za vjezd do centra a hodně lidí přestalo jezdit do města autem. Nechávají vozy na okrajových parkovištích a pohybují se po Londýně městskou dopravou. V centru metropole jsou také zakázána dieselová auta. Existuje několik firem, které půjčují kola skoro na každém rohu. Jízda na kole se, myslím, v Praze také za posledních pár let zpopularizovala, což je dobře. Kola ve městě velmi podporuji, sama jezdím do práce na kole. Praha by měla dál pokračovat v jízdních pruzích pro cyklisty − úžasná je například Náplavka spojující Staré Město s Podolím podél řeky. V Londýně se též zintenzivnila říční doprava, která by fungovala skvěle i v Praze. Já sama využívám spoje Výtoň − Císařská louka a Podolí−Smíchov a mrzí mě, že přes zimu nefungují, i když je řeka normálně průjezdná. V Londýně se klade velký důraz na landscaping a veřejné prostory v soukromých developmentech, město to vyžaduje. I developeři si uvědomili, že to je dobrá investice, která zvýší hodnotu jejich developmentu a zároveň pomáhá spoluvytvářet kvalitní město. Praha má stále co dohánět ohledně zeleně. V Londýně pokrývají kořeny stromů gumovými koberci, aby je zachovali a udrželi chodníky bezpečné. Každá pražská ulice by měla mít alej stromů.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč je potřeba, aby Praha měla jeden zastřešující úřad, který bude výstavbu koordinovat a usměrňovat?
  • Proč je dobrou inspirací pro zvýšení podílu dostupného bydlení čtvrť Hafen v Hamburku?
  • A v proč je podle některých architektů dobré hledat poučení i ve vlastní minulosti?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se