Počet majitelů českých rodinných podniků, kteří chtějí svou firmu předat další generaci, oproti loňsku klesl. V plánu to má jen 57 procent z nich, v předchozím roce s tím počítalo 70 procent oslovených.

"Je to alarmující stav," komentuje výsledek průzkumu šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Karel Havlíček s tím, že pro mladé je jednodušší nastoupit do klasického zaměstnání, než pokračovat v rodinném byznysu. Průzkum pro asociaci zpracovala agentura Ipsos, v dubnu a květnu se ho zúčastnilo 331 rodinných podniků z různých oborů po celém Česku.

Nástupníci mají moc možností

Podle Havlíčka změna souvisí s velkou mírou zaměstnanosti i dobrým stavem českého hospodářství. Práci má podle posledních údajů Českého statistického úřadu kaž­dý druhý člověk a hrubý domácí produkt loni vzrostl o 4,5 procenta. "Mladí lidé mají mnoho možností a velké množství nabídek. Mohou jít do nadnárodní firmy či do zahraničí a dosáhnout hodně rychle pohodlí, aniž by pracovali v rodinné firmě, což je náročnější cesta," myslí si o důvodech tohoto stavu šéf AMSP.

57 procent

rodinných firem plánuje předat svou společnost rodinnému příslušníkovi. V loňském roce to bylo 70 procent.

Další problém je podle Jiřího Belingera, který už své dva podniky BG Technik cs a Vari předal synovi a synovci, že ambiciózní podnikatelé mají stejně ctižádostivé potomky, kteří chtějí rodiče předčít. "Nastává generační střet a předávání je pak těžké," míní Belinger. Sám se netají tím, že pro předání společnosti synovi musel mezi sebe a něj vložit výkonného ředitele, který působí jako "oboustranně akceptovatelný filtr".

Téměř polovina majitelů rodinných firem z těch, kteří je předat chtějí, už ví, kdo po nich podnik povede. Třetina pak sice nástupníka vybraného má, ale ještě není definitivně rozhodnutá a zbytek následovníka ještě nevybral, zjistil zmiňovaný průzkum.

Například Evžen Reitschläger mladší věří, že společnost Metalkov, kterou by měl v budoucnu po otci převzít, patří do první skupiny. "Určité věci už přebírám a počítá se s tím, že dojde k finální změně," říká obchodní ředitel a jednatel firmy.

Plán má minimum podniků

Předávání Metalkovu je zatím v začátcích. Reitschläger říká, že to vnímá jako dlouhodobý proces. Řeší například to, jak nastavit vztahy budoucího šéfa s lidmi, kteří v podniku pracují dlouhodobě, nebo jak postupně převádět agendu a povinnosti. Na papíře ale rodina nic sepsaného ještě nemá.

Plán pro tento proces má podle průzkumu AMSP jen pět procent firem a čtvrtina podniků o něm uvažuje. Více než polovina rodinných firem ho nejen že nemá, ale ani s ním nepočítá.

"Nesmí se to podcenit. Předat se musí i obchodní, finanční či personální vazby uvnitř firmy a to je práce na několik let," uvádí Havlíček z asociace s tím, že na předávání se kromě rodiny musí připravit i obchodní partneři a zaměstnanci. "Předávat intuitivně je chyba, vyžaduje to systém," upozorňuje šéf AMSP.

Jaký typ pomoci by rodinné firmy od státu a obcí uvítaly?

Změnit názor firem na přípravu takového plánu chce asociace například vybudováním "family business offices", tedy poradensko-právnických kanceláří v regio­nech. Ty by měly těmto podnikům poskytnout servis, který je s tímto procesem spojený. "Je to první generace, která předává a přebírá. Chceme je to postupně učit," vysvětluje Havlíček.

Do roka by měla taková kancelář vzniknout v Praze, do pěti let pak v celé zemi. Služby externího poradce využívají i Reitschlägerovi z Metalkovu, budoucí majitel se pak inspiruje i u dalších nástupníků.

Společnosti chtějí být víc vidět

Pro to, aby mladí lidé měli zájem postavit se do vedení podniku po svých rodičích, je podle Havlíčka důležité zviditelnit rodinné firmy a jejich význam. K tomu by podle něj mělo pomoci ukotvení definice rodinného podnikání do občanského zákoníku. Ta určuje, jaký podnik je rodinný, a jejím cílem je získat data pro statistický výzkum či podporu státu.

"Rodinný byznys je zárukou stability ekonomiky a známkou kvality. Má smysl ho zakotvit i právně," míní Havlíček. Podle zmíněného průzkumu podporuje zavedení definice 77 procent firem. Téměř 90 procent podniků by nejvíce ocenilo, pokud by stát mediálně podpořil příklady dobré praxe z byznysu. Tím je podle šéfa AMSP myšleno hlavně to, aby se o těchto podnicích mluvilo. "Často čteme o exportu, míře hrubého domácího produktu, velkých korporacích, ale rodinné firmy zaměstnávají tisíce lidí v regionech a vytváří jejich obslužnost," vysvětluje Havlíček.

Dopad by to podle něj mohlo mít celospolečenský. "Pokud se o těchto podnicích bude mluvit, lidé v nich budou chtít pracovat, budou znát jejich vedení, dlouhodobé cíle a podle toho si naplánují vlastní budoucnost," míní Havlíček.

Podnikatelé by od státu chtěli i investiční pobídky, cílenou dotační podporu nebo snížení odvodů pro zaměstnance v méně rozvinutých regionech. Belinger z BG Technik cs se domnívá, že by se podpora státu měla týkat i zjednodušení daní a přístupu k financování, především pro malé firmy nebo živnostníky. "Dokážu si představit, že by měl malý podnik například smluvní daň, kdy by platil předem dohodnutou malou částku, stejně jako je tomu třeba ve Vietnamu," uvádí.

Jaký typ pomoci by rodinné firmy od státu a obcí uvítaly?