Nedostatek pracovníků v české ekonomice, který je největší v historii a začíná už podle ekonomů brzdit hospodářský růst, se v tomto roce ještě zhorší. Firmy budou muset dál především zvyšovat platy, aby sehnaly nové zaměstnance a aby jim ti stávající neodešli ke konkurenci.

Ekonomika roste díky oživení v celé Evropě. Tuzemské firmy získávají nové zakázky, vyvážejí a přetahují se o zaměstnance i zahraniční dělníky.

Česko má nejnižší míru nezaměstnanosti z celé Evropské unie. Na druhém místě je Německo, kde hospodářství také roste a které je pro tuzemské firmy nejdůležitějším obchodním partnerem.

Přes úřady práce hledají tuzemské firmy v současnosti rekordních 214 tisíc lidí. Podle Petra Dufka, ředitele analytického týmu ČSOB, by mohl počet volných pozic letos stoupnout až na 240 tisíc. Ještě před rokem firmy touto cestou poptávaly jen zhruba 140 tisíc pracovníků. "Množství nabízených míst se zvyšuje neuvěřitelným tempem," říká Dufek.

"Nedostatek zaměstnanců je v současnosti hlavní bariérou pro další ekonomický růst. Nutí firmy buď prodlužovat dobu dodání zakázek, nebo je dokonce odmítat," dodává ekonom.

Tento pohled potvrzuje i prosincový průzkum, který exkluzivně pro HN provedla agentura Ipsos mezi stovkou manažerů: 29 procent firem muselo v roce 2017 kvůli nedostatku zaměstnanců odmítnout nějaké zakázky. Podle hlavního ekonoma v BH Securities Štěpána Křečka se to týkalo především méně lukrativních zakázek v průmyslu.

"Tím však hospodářství přichází o část produktu, který by jinak bylo schopno vytvořit," říká Křeček.

Jak to vidí firmy

Většina manažerů podle průzkumu předpokládá, že letos bude ještě hůř. Jsou to přitom často samy firmy, které na nedostatek lidí neumí dostatečně pružně reagovat. Tým ekonomů z ČSOB analyzuje už rok pracovní místa, která se podniky snaží obsadit přes úřady práce. Ukazuje se například, že firmy své inzeráty pravidelně neaktualizují a se zvyšováním platů váhají.

Mezi nejpoptávanějšími profesemi vedou montážní dělníci. Poptávka po nich stoupla za rok téměř trojnásobně na 21 tisíc volných pozic, ale průměrný nabízený plat vzrostl jen o 600 korun na 16 100 měsíčně. Podle Dufka je zřejmé, že na většinu těchto míst se lidé nepřihlásí, pokud jim firmy nenabídnou víc.

Přes úřady práce firmy dál nejvíc hledají pomocné pracovníky v průmyslu i ve stavebnictví, řidiče, nástrojaře a řemeslníky nebo pracovníky ostrahy.

Nedostatek lidí se loni projevil ve skokovém růstu mezd. Ty vzrostly zhruba o 6,9 procenta. Letos porostou ještě rychleji, podle ČSOB o 7,5 procenta. Přispěje k tomu částečně i navýšení platů ve státní správě, k němuž došlo v listopadu. To vše také přinutí Českou národní banku pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. S vyššími výplatami lidé více utrácejí a rostou ceny zboží a služeb, tedy inflace. Vyšší úroky zdraží peníze v ekonomice a omezí investice a utrácení.

Nábor nových lidí a udržení stávajících zaměstnanců hraje v podnicích stále větší roli než dřív. Podle odborníků se to některé firmy teprve učí a důležitost personalistiky roste. Konzultant v oblasti práce s lidskými zdroji v poradenské firmě Deloitte Ondřej Čapka je přesvědčen, že problematika lidských zdrojů se stává stejně důležitou jako samotný obchod. "Téma lidí se reálně dostalo na stůl až ke generálním ředitelům. Poprvé v historii vidí, že je to něco, co najednou může brzdit tržby a zisk," říká Čapka.

Nabírat a hlavně udržet kvalitní lidi tak už není jen věcí personalistů, ale i vedení a celého podniku.

Firmy se často rozhodují, zda ušetřit na platech a přijít o zakázky, nebo myslet na větší zisk, což ale znamená větší náklady na lidi. Podniky také stále více investují do automatizace, aby lidskou práci nahradily. Například potravinářská společnost Hamé loni investovala do modernizace výroby 200 milionů korun a stejnou částku plánuje i letos. V Hamé především automatizují manipulaci s paletami a balení výrobků. "Pořizujeme stroje, které nejen zvyšují kapacitu výroby, ale zároveň na minimum snižují potřebu lidské práce," uvedl mluvčí Petr Kopáček.

Výrobce sušenek a müsli Emco zase pořídil dva roboty na balení tyčinek a v následujících týdnech instaluje ještě dalších deset, tentokrát na balení sušenek. Podle ředitele marketingu Martina Jahody tato investice za 18 milionů korun nahradí práci 26 lidí.

To pokryje část pracovníků, které společnost momentálně shání.

Ne všechny obory ale umožňují nahrazovat lidskou práci roboty. Jednou z variant je i zdlouhavé a administrativně náročné přijímání pracovníků ze zahraničí.

Takový krok loni podle průzkumu společnosti Ipsos zvolila každá šestá firma.

Jak to vidí firmy