reklama
reklama
13. 1. 2017 | poslední aktualizace: 16. 1. 2017  10:49
Rozhovor

Jitka Hejduková: Novela zákoníku práce je křehkou dohodou a ústupkem odborům

Podle Jitky Hejdukové ze Svazu průmyslu a dopravy zaměstnavatelé tahají za kratší konec lana. Plánované změny v pracovním právu mohou podle ní ohrozit svými připomínkami odbory. Přestože se dohodli, že se nebudou bez vzájemného souhlasu provádět změny.
Jaroslav Kramer
Jaroslav Kramer
manažer B2B titulů společnosti Economia, šéfredaktor odborného měsíčníku Právní rádce
Jitka Hejduková, šéfka právníků Svazu průmyslu a dopravy.
Jitka Hejduková, šéfka právníků Svazu průmyslu a dopravy.
autor: HN - Tomáš Tesař

Právníci Svazu průmyslu a dopravy pod vedením Jitky Hej­dukové v zásadě působí jako předvoj, který se snaží co nejdříve zasáhnout ve prospěch zaměstnavatelů. A to ideálně hned v době prvotních úvah o změně zákonů. Její tým získal vloni v listopadu za své dobročinné aktivity ocenění měsíčníku Právní rádce, Pro Bono & CSR 2016.

HN: Nastavení politiky je takové, že se podle toho, kdo vládne, stáčí legislativa tu ve prospěch zaměstnanců, jindy zaměstnavatelů. Kde se nacházíme dnes?

To je zcela jasné. Jsme ve fázi, kdy taháme za kratší konec lana. Logicky se akcentuje ochrana zaměstnanců. Vláda je levicová a ta má vždy blíž k odborům.

HN: Nepřekračuje to někdy meze?

Problém řady návrhů, a záměrně vynechám zákoník práce, je v tom, že jsou naprosto nekoncepční. Například v sociální oblasti, která znamená ochranu zaměstnanců, je řada návrhů, které by měly vylepšit jejich standard. Je to ale salámová metoda, jde o neprovázané návrhy. Méně by bylo více.

Jitka Hejduková

Expertka na problematiku pracovního práva, zaměstnanosti a kolektivního vyjednávání působí jako ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR.

HN: Například?

Jestliže chceme vylepšit situaci zaměstnanců, bylo by vhodné opatření předem diskutovat. Třeba náhrada v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti by bývala nemusela být problém. Možná bychom se dohodli i na dlouhodobém ošetřovném. Jsou to běžné případy, kdy jsou například vaši rodiče nemocní a volno bez náhrady mzdy je velký dopad do rodinného rozpočtu. Finální návrh nepředstavuje adekvátní věcné řešení.

HN: Proč?

Okruh osob, které mohou o dávku žádat, je příliš široký. Jsou tam neteře, synovci… Obdobně jako u nemocenské není dostatečně dořešena otázka kontroly, zda daný člověk péči skutečně potřebuje. Je toho ale víc. Nemůžeme třeba absolutně souhlasit s tím, aby se v rámci úrovně důchodů řešil systém diferencovaných sazeb pojistného. Kdyby navržený model spatřil světlo světa, mzdové účtárny ve firmách by se zbláznily. Zaměstnanci by měli nastavené sazby podle toho, kolik mají dětí. S takovým návrhem zásadně nesouhlasíme a je otázka, do jaké míry jde o spravedlivé řešení.

HN: Na druhou stranu by se našly i smysluplné návrhy…

Určitě, o těch by se mělo diskutovat. Jenže dnes je nápor obrovský a vše, co vyjde z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, běží legislativním procesem. Situace se dostala do takového bodu, že v zájmu společností není změny v zákonech prosadit, ale "ubrzdit" jejich nápor.

HN: Jde o změnu směru? Byla doba, kdy jste mohli "prosazovat"…

Je to spíše na politickou diskusi. Zaměstnanec je potenciální volič. Určitá restriktivní opatření v pracovněprávní oblasti a podporách byla učiněna za ministra Jaromíra Drábka (za TOP 09 ve vládě Petra Nečase). Je ale nutné říct, že zaměstnavatelům mnohdy nejde o zpřísnění a restrikce, spíše o větší flexibilitu při získávání a propouštění zaměstnanců a v organizaci práce a pracovní doby, která by jim umožňovala pružně reagovat na změny situace na trhu, jež jsou velmi dynamické. Standardy v pracovněprávní oblasti ovlivňují také evropské směrnice. Už když jsme vstupovali do Evropské unie, naše úroveň byla natolik vysoká, že se těžko snižuje.

HN: Dalo by se jít níž?

Asi ano, ale musela by k tomu být obsáhlejší diskuse. Společnostem dělá největší problém propouštění zaměstnanců. Mohly by se zrevidovat výpovědní důvody, délka výpovědní doby ve vztahu k výši odstupného. Stálo by také za úvahu, zda musí být výpovědní doba dva měsíce v případě sankčních výpovědí. Mohl by tam být měsíc.

HN: Můžete jako svaz takový návrh iniciovat?

My jsme ho již iniciovali, a to v souvislosti s koncepční novelou zákoníku práce. Zaměstnavatelé kromě pár administrativních věcí příliš velké požadavky neměli. Z věcných úprav se to týkalo především ukončování pracovních poměrů. To ale nešlo. Požadavek odborů hned od začátku zněl na navýšení odstupného. Už nebylo o čem mluvit, proto jsme byli nakonec vůbec rádi za to, jak je to dnes v zákoníku upraveno.

HN: Když už mluvíte o novele zákoníku práce, byli jste proti…

Byli bychom raději bez ní. Výsledná témata jsou tam proto, že se hledala úprava s nejmenším ekonomickým dopadem na firmy. Požadavky odborů jsou samozřejmě vždy na zvýšení práv a hmotného zabezpečení zaměstnanců. To jsou ale vše náklady, které nemůžeme obejít.

HN: Děje se to s každou novelou zákoníku práce?

Co si pamatuji, nikdy to pro zaměstnavatele nedopadlo dobře.

HN: Jaký je vlastně aktuální stav novely?

Aktuálně je návrh před projednáním ve výborech a druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Jak už jsem ale řekla, byli bychom nakonec raději, kdyby taková úprava ani nebyla. Problém je, že je tu velké riziko, že zafunguje jako nosič pro pozměňovací návrhy, zejména ze strany odborů. Přestože jsme se s nimi dohodli, že se nebudou bez vzájemného souhlasu provádět změny. Víme, že snaha odborů bude načíst své připomínky.

HN: Zaměstnavatelé této možnosti nevyužijí?

My na novele nemáme zájem. V současné podobě jde o velmi křehkou dohodu a ústupek. V momentě, kdy by se měly zmíněné pozměňovací návrhy ve sněmovně projednávat, naší prioritou je celou novelu zamítnout.

Autoři: Jaroslav Kramer
reklama
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
Newsletter  
reklama
reklama
reklama