Vyšší flexibilita v porovnání s kmenovými zaměstnanci by měla být hlavním důvodem, proč firmy sahají po agenturních pracovnících. Ve skutečnosti se ale agenturní zaměstnávání stalo lákavým způsobem, jak obejít některé povinnosti plynoucí ze zákoníku práce.

Tak například podle dikce zákona by pracovníci zprostředkovaní agenturou měli ve firmě pracovat za srovnatelných mzdových podmínek jako kmenoví zaměstnanci daného podniku. Jenže jak ukazují zkušenosti inspekce práce, právě toto pravidlo patří k těm, která agentury práce a uživatelé jejich služeb nejčastěji porušují. "Řešili jsme třeba případ legální agentury s povolením ke zprostředkování, kde zaměstnanci uživatele měli hodinovou sazbu 147 korun, kdežto zaměstnanci agentury práce 51 korun," říká náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. V tomto případě dostala agentura za porušení zákona pokutu bezmála 900 tisíc korun. Mnohé praktiky ale zůstávají neodhaleny.

Dalším oblíbeným nešvarem je obcházení 150hodinového limitu na přesčasy skrze najímání pracovníků přes agentury. Jak to v praxi funguje? "Zaměstnanec si u firmy odpracuje osmihodinovou nebo dvanáctihodinovou pracovní směnu. A protože je to kvalitní zaměstnanec, firma jako jeho zaměstnavatel chce, aby u ní pracoval ještě déle. Zaměstnavatel se domluví s agenturou, že mu toho samého člověka přivede ještě odpoledne a on bude nyní jako agenturní zaměstnanec pokračovat v práci, kterou běžně dělá jako kmenový zaměstnanec firmy," popisuje další oblíbenou praxi ředitel odboru pracovněprávní legislativy ministerstva práce a sociálních věcí Petr Hůrka. Ačkoliv je tento způsob na hraně etiky, žádný zákon tím ani firma, ani agentura neporušuje. Velkým problémem je v Česku také takzvané zastřené agenturní zaměstnávání. Jde o to, že podnikatelský subjekt bez licence agentury práce dodává firmám pracovníky na základě obchodních nebo mandátních smluv. A to už porušení zákona je a kontroloři se s ním běžně setkávají.

Jenže ne vždy je práce inspektorů korunována úspěchem. Novinkou, s níž si zatím nevědí rady ani inspektoři, ani cizinecká policie, je podle Macíčka najímání ukra­jinských pracovníků českými podniky skrze polské firmy. Dostat se na polský pracovní trh a z něj do Česka je totiž pro Ukrajince snazší než žádat o pracovní povolení v Česku. "Ukrajinským občanům, pokud délka jejich zaměstnání nepřekročí šest měsíců, v Polsku stačí pouhá registrace na vojvodském úřadu práce," uvádí Macíček.

Na český trh práce se tak z Polska nekontrolovaně přelévá masa ukrajinských dělníků. Jak tuto situaci řešit, zatím české úřady nevědí. "Cizinecká policie, pokud takovéto občany zjistí, je v některých krajích z České republiky vyhostí, v některých případech policisté konstatují, že je všechno v pořádku," dodává Macíček.

Na nešvary odpoví novela

V případě zaměstnávání Ukrajinců přes polské firmy má vnést světlo do situace speciální komise složená z pracovníků ministerstva práce a ministerstva vnitra. V ostatních případech by to měla podle ministerstva práce a sociálních věcí udělat dlouho očekávaná novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce. Původní návrh ministerstvo kvůli odporu odborů přepracovalo, ze zatím poslední verze materiálu tak vypadla například 15procentní kvóta na podíl agenturních zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců v podniku. Upravená verze už prošla připomínkovým řízením a nyní míří do vlády.

Novela počítá s tím, že by agentura nesměla firmě přidělit stejného zaměstnance, který je současně zaměstnán i přímo v podniku nebo kterého už v témže měsíci firmě poslala jiná agentura. To by mělo podle Hůrky zabránit tomu, aby se skrze agentury práce obcházel limit na práci přesčas.

Další novinkou má být povinná půlmilionová kauce pro subjekty žádající o licenci agentury práce. Tím způsobem chce ministerstvo práce zvýšit jistotu zaměstnanců, že spolupracují se seriózní firmou, která jim bude mít z čeho vyplácet mzdy. Stát se z kauce bude moci "zahojit" v případě, že by agentura za své zaměstnance neodváděla do státní pokladny povinné odvody.

Prostřednictvím změn v zákoně o inspekci práce novela zvyšuje odpovědnost uživatele za to, že na jeho pracovišti mají agenturní zaměstnanci stejné mzdové a pracovní podmínky jako ti kmenoví. Agentury by tak snáze měly získávat informace o tom, jaké podmínky u uživatele vlastně panují, a překlápět je do smluv se svými lidmi.

Nejistá odezva

Jenže na tom, zda budou tyto novinky pro branži přínosné, či nikoliv, se nedokážou shodnout ani samy agentury. Zatímco Asociace poskytovatelů personálních služeb oceňuje zejména zavedení povinných kaucí a věří, že zvýšení odpovědnosti uživatele povede k eliminaci zastřených agentur, jiná, konkurenční stavovská organizace to vidí zcela opačně. Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič novelu na konferenci v Poslanecké sněmovně označil za "nesmyslný" útok na podnikání legálních zprostředkovatelů práce. Naopak problém nelegálních agentur zákon podle něj neřeší.

"Není potřeba vymýšlet další pravidla. Stačilo by kontrolovat ta stávající. Velmi rychle bychom oddělili zrno od plev," říká Burkovič. Jeden příklad za všechny: zákon sice už dnes stanovuje, že agentury nesmí zaměstnávat cizince se zelenou či modrou kartou nebo s povolením k zaměstnání, pseudoagentury však prostřednictvím obchodních nebo mandátních smluv zaměstnávání ci­zinců zprostředkovávají. Šedých zprostředkovatelů přitom podle odhadů asociace působí na českém trhu zhruba podobné množství, jako je legálních pracovních agentur, tedy zhruba 1800. A právě na ty by si měl stát lépe posvítit.

Usnadnit práci inspektorů by mohlo například zavedení on-line hlášení nástupu agenturních zaměstnanců do práce na Českou správu sociálního zabezpečení, radí Asociace pracovních agentur. Platilo by přitom jednoduché pravidlo − kdo není před nástupem do práce nahlášen, pracuje nelegálně. "Tento systém už úspěšně funguje na Slovensku," připomíná Burkovič.

Ministerstvo práce a sociálních věcí sice tuto možnost zvažovalo a analyzovalo i zkušenosti ze zahraničí, nakonec ale od plánů na zavedení on-line hlášení upustilo. "Současná úprava je v kontextu všech okolností považována za vyváženou," říká Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva. Slovenskou cestou se tak tuzemská právní úprava nejspíš jen tak nevydá.

Podnikatele zajímá cena

Že novela cílí špatným směrem, naznačují i zástupci byznysu. "Podniky mají už dnes největší problém s byrokracií kolem agenturního zaměstnávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, srovnatelných mzdových podmínek a se zákazem dohod o provedení práce na krátké zakázky," upozorňuje manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků Věroslav Sobotka. Agentury práce jsou kvůli tomu pro malé a střední podniky příliš drahé. "V praxi tak raději využijí službu na smlouvu o dílo, kdy za vše ručí pseudoagentura. Ta nabere lidi na DPP, a služba je tak pro zaměstnance i podnik levnější až o 50 procent, bez papírování a rizik," říká Sobotka.

Ačkoliv malé a střední podniky plánovanou novelu zákona o zaměstnanosti kritizují, oceňují alespoň to, že oproti loňskému návrhu v tom aktuálním ministerstvo práce upustilo od zavedení zmíněné 15procentní kvóty na agenturní zaměstnance v podniku. "Návrh kvót byl zcela proti logice agenturního zaměstnávání a byla by tím zcela potlačena flexibilita zaměstnávání. Pro malé a střední podniky by nastaly absurdní situace, kdy by si mohly objednat třeba jen půlku zaměstnance ročně," konstatuje Sobotka.

Zda bude aktuální návrh skutečně poslední verzí novely, se teprve ukáže. Nehraje se ale přitom o málo. Jen legální agentury práce v Česku zaměstnávají čtvrt milionu lidí. Jejich prostřednictvím přitom často nalézají práci lidé se ztíženým uplatněním, například matky na mateřské dovolené nebo bývalí vězni.

Článek vyšel v časopisu Ekonom dne 23. června 2016.

Související