reklama
reklama
6. 11. 2012 | poslední aktualizace: 6. 11. 2012  14:23
Právní poradna: Pracovní úraz

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

V květnu 2010 se mi stal pracovní úraz, který mi byl uznán na 95 procent. V pracovní neschopnosti jsem byl do 10. 8. 2010. Poté jsem měsíc pracoval a opět v důsledku pracovního úrazu jsem byl nucen jít na pracovní neschopnost, která trvala až do 31. 1. 2011. V září 2010 jsem podal výpověď. Zdravotní problémy se mi opět vrátili a důsledku úrazu mi byl před týdnem přiznán částečný invalidní důchod I. stupně. U zaměstnavatele již dva roky nepracuji. Chtěl bych si požádat o nějaké dorovnání či rentu. Nevím, kam se mám obrátit.
Mgr. Rudolf Pastorák
Mgr. Rudolf Pastorák
advokátní koncipient
Pracovní úraz, ilustračni foto
Pracovní úraz, ilustračni foto
autor: Paul Matthew Photography, shuttershock.com

Vážený tazateli,

pro úplné a přesné zodpovězení Vašeho dotazu bychom museli znát přesné okolnosti a případu. Z tohoto důvodu Vám můžeme jedině doporučit obrátit se na advokáta, který Vám s vymožením Vašich nároků pomůže.

Obecně ohledně pracovního úrazu platí, že zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, věcnou škodu. Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací (působí-li u zaměstnavatele) a se zaměstnancem.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Dále lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR u ze dne 4.3.2004 pod sp. zn.: 21 Cdo 732/2003 „Přestal-li zaměstnanec konat práci, kterou vykonával po pracovním úrazu (nebo po zjištění nemoci z povolání), protože pracovní poměr ukončil dohodou a soukromě podnikal, popřípadě pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nepracuje vůbec, je třeba „výdělek zaměstnance po pracovním úrazu“ (nebo po zjištění nemoci z povolání) stanovit podle průměrného výdělku vypočteného ke dni, v němž zaměstnanec přestal vykonávat práci rozhodnou pro určení jeho výdělku po pracovním úrazu (nebo po zjištění nemoci z povolání).“.

Co se týče náhrady za a bolest a ztížení společenského uplatnění, ta se poskytuje zaměstnanci jednorázově. Určování výše náhrady v jednotlivých případech je upraveno vyhláškou Ministerstva zdravotnictví (č. 440/2001 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění) a takto vypočtenou částku může soud ve výjimečných případech ještě zvýšit.

Nakonec je nutné upozornit na promlčecí lhůtu, která do 31.12.2012 byla upravena (odkazem v §329 zákoníku práce) v § 106 občanského zákoníku, dle kterého se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

reklama
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
reklama
reklama
reklama