Vážený tazateli,

Zákoník práce stanoví, že za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda spolu s příplatkem nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

Pokud zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě výše uvedený příplatek. Dále též za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek v minimální výši 10 % průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku je možné sjednat pouze v kolektivní smlouvě.

Splatnost mzdy nastává po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou její složku. Zaměstnavatel má též povinnost vést u každého zaměstnance evidenci odpracované pracovní doby ( vč. práce přesčas, další dohodnuté práce přesčas, noční práce atd.). Na Vaši žádost je zaměstnavatel povinen umožnit Vám nahlédnout do Vašeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele.

Pokud tedy nedošlo k proplacení některých složek Vaší mzdy, jak uvádíte ve svém dotazu, doporučuji zaměstnavatele písemně vyzvat k úhradě dlužných částek. Pokud ani přes tuto skutečnost nebude ze strany zaměstnavatele zjednána náprava vadného stavu, je možné se následně domáhat svých práv soudní cestou, za této situace by ovšem bylo jistě vhodné vyhledat před takovýmto krokem odbornou právní pomoc. Závěrem též upozorňuji, že dle zákoníku práce se promlčení řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku a promlčecí doba je tedy tříletá.