Odlišné ekonomické směřování přineslo nové podmínky pro lidi se znalostmi nové ekonomiky, naopak starší lidé se často nedokázali novým poměrům na trhu práce přizpůsobit. Není tedy překvapením, že se co se týče úrovně nezaměstnanosti, významněji se tento nový porevoluční fenomén dotkl především osob ve starším věku. Navíc se stalo zcela běžným, že mladí lidé s nebohatými zkušenostmi měli mnohem vyšší platy než jejich léty praxe vyzbrojení rodiče.
V tomto kontextu ani nepřekvapí pravicové smýšlení většiny osob mladého věku. Dalo by se však říct, že poslední parlamentní volby v roce 2010 se sloganem "Přemluv bábu, přemluv dědu" uzavřely tuto jednu epochu. Trh práce se totiž v důsledku ekonomické krize významně změnil: již není v takové míře schopen vytvářet nové pracovní příležitosti jako dřív.
Mladí lidé s minimem zkušeností nacházejí uplatnění stále hůře. Od roku 2009 je již míra nezaměstnanosti a míra dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí vyšší než u osob ve středním, ale i starším věku.
Absolventi z pohledu VŠPS
Zhodnocení přechodu mezi ukončením vzdělání a nástupem do prvního zaměstnání vyžaduje nejenom znalost základní situace v době ukončení studia, ale také situace respondenta v navazujícím období pěti po sobě jdoucích čtvrtletích. To umožňuje definovat dva základní ukazatele popisující situaci mladých lidí na trhu práce, tedy míru nezaměstnanosti osob věku 15-34 let v čtvrtletí a rok od ukončení vzdělávání. Pro tuto analýzu byla využita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Vzhledem k relevantnosti výsledků jsou výsledky často vztaženy k průměru let 2006-2010.
V rámci takto definovaného období činila míra nezaměstnanosti 15letých a starších osob 6,2 %, osob ve věku 15-34 let 8,2 %, osob ve věku 15-34 let rok od ukončení vzdělávání 13,6 %, osob ve věku 15-34 let čtvrtletí od ukončení vzdělávání 44 %. V posledním případě však situaci ovlivňuje skutečnost, že respondenti bezprostředně po ukončení studia nechtějí okamžitě nastoupit do práce, či si zatím vybírají nejvhodnější zaměstnání. Na druhé straně tento ukazatel jednoznačně potvrzuje vliv ekonomické krize, pokud jej hodnotíme v čase.
Jestliže míra nezaměstnanosti osob ve věku 15-34 let čtvrtletí od ukončení vzdělávání činila v roce 2008 32,1 %, v roce 2009 to bylo již 49,6 % a v roce 2010 ještě 43,9 %. Zcela jednoznačně se potvrzuje, že negativní trendy v ekonomice postihují především absolventy, kteří na stagnujícím trhu práce nedokážou najít vhodné uplatnění.
Role dosaženého vzdělání
Významnou roli v možnosti uplatnění mladých osob na trhu práce hraje nejvyšší dosažené vzdělání. Z výsledků šetření vyplynulo, že čím vyšší je dosažené vzdělání, tím nižší je míra nezaměstnanosti; u absolventů byla zmíněná zákonitost ještě mnohem průkaznější.
Z výsledků za sledované období 2006-2010 lze vysledovat výhodnost zvláště vysokoškolského vzdělání pro uplatnění na trhu práce. Ačkoliv rok od ukončení studia byla míra nezaměstnanosti osob ve věku 15-34 let 13,6 %, u absolventů vysokých škol činila pouze 3,6 %, zatímco u absolventů středních škol s maturitou to bylo již 14,5 %. U absolventů středních škol bez maturity 20,2 % a u osob se základním vzděláním dokonce 39,3 %.
Ukazuje se také, že růst počtu studentů na vysokých školách může být způsoben nejenom zájmem o další vzdělávání, ale také tím, že mladí řeší problém s hledáním zaměstnání dalším studiem. Uvažují racionálně: lepší je studovat než být nezaměstnaný nebo mít zaměstnání, které dlouhodobě ne-umožňuje skutečnou seberealizaci v pracovním životě.
ČR mezi ideálními zeměmi
V roce 2009 proběhlo v Evropské unii šetření týkající se vstupu mladých lidí na trh práce. V rámci tohoto šetření se zjišťoval časový interval (v měsících) mezi ukončením studia a nástupem do prvního významného zaměstnání, dále se také analyzoval vliv dosaženého vzdělání při uplatnění na trhu práce.
Z dnešního pohledu se jeví jako nevýhoda, že zmíněné šetření postihovalo především předkrizové období, ale přesto přináší velmi zajímavé výsledky. Ukázalo se, že ideálními zeměmi pro absolventy jsou především země severní Evropy, Nizozemsko, Německo, Velká Británie, ale také i Česká republika. To potvrzuje již dříve zmíněná skutečnost, že až do začátku ekonomické krize se Česká republika, na rozdíl od většiny zemí EU, nevyznačovala významně vyšší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti mladých osob ve věku 15-34 let.
Naopak špatná situace již v té době byla na jihu Evropy a v nově přistoupivších státech Evropské unie (Bulharsko, Rumunsko), kdy například absolventi v Řecku hledali první práci průměrně 13,1 měsíce, v Itálii 10,5 měsíce. Výhodnost vysokoškolského vzdělání se projevila především v zemích postkomunistické Evropy.
Stupeň dosaženého vzdělání se v těchto zemích stal základním předpokladem pro získání zaměstnání bezprostředně po ukončení studia. Tento fakt lze považovat za důsledek do té doby nižšího zastoupení vysokoškolsky vzdělaných osob na trhu práce, a tedy menší nasycenosti pracovního trhu z hlediska kvalifikované pracovní síly.
Autor je metodik VŠPS, ČSÚ
