reklama
reklama
5. 1. 2012 | poslední aktualizace: 25. 8. 2012  06:55
Právo

Firmám hrozí tresty za nelegální zaměstnávání cizinců

Sněmovna schválila vládní novelu zákona o zaměstnanosti, která mj. zavádí tresty pro firmy nelegálně zaměstnávající cizince. Provinilé firmy by mohly za trest přijít o veřejné zakázky nebo o státní dotace. Bude jim také hrozit až pětimilionová pokuta.
-FM-
Čtěte více o: zaměstnání | právo | HR | kariéra
KONEC ŠIKANY?
KONEC ŠIKANY?
autor: archiv HN

Novela zákona o zaměstnanosti předpokládá, že firmy budou muset nově nahlásit úřadům zaměstnání cizince ze země mimo EU a uchovávat na jeho pracovišti kopie dokladů vylučujících nelegální práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí povede evidenci firem i živnostníků, kteří dostali pokutu za porušení zákona kvůli nelegální práci cizinců. Údaje z této evidence bude muset ministerstvo poskytovat všem úřadům rozhodujícím o poskytování podpor, dotací, příspěvků nebo zadavatelům veřejných zakázek.

Pokud podle předlohy budou firmy zaměstnávat cizince, který nemá v České republice povolení k pobytu, a vědí o tom, bude jim hrozit ztráta veřejných zakázek či příspěvků na zaměstnávání zdravotně postižených. Přistižené firmy by navíc neměly po tři roky nárok na jakoukoli státní podporu. Musely by vrátit i dotace, které dostaly za rok před uložením pokuty. Na druhou stranu ovšem budou mít možnost prokázat, že dostaly od zaměstnaného cizince zfalšované dokumenty.

Opatření proti přefakturaci

Jedna ze změn se dotkla i povinného zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Podle § 81 zákona o zaměstnanosti zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Jinak řečeno každý pětadvacátý zaměstnanec sice musí být zdravotně postižený, ale to nelze v praxi vždy splnit, a tak zákon dává různé možnosti, jak se s touto povinností vyrovnat.

Zaměstnavatelé podle předchozí úpravy mohli povinnost zaměstnávat postižené občany splnit:

skutečným zaměstnáváním postižených osob v pracovním poměru,

odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

odvodem do státního rozpočtu,

nebo vzájemnou kombinací uvedených způsobů.

Forma plnění povinného podílu zaměstnávaných osob se zdravotním postižením odběrem výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením vyvolává negativní jev takzvané přefakturace, při které jsou přes některé tyto zaměstnavatele přefakturovávány výrobky v neomezeném množství, aniž by se na nich podílely osoby se zdravotním postižením. Řešením je zrušení možnosti odebírat výrobky nebo služby z chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, církví nebo obecně prospěšnou společností.

"Dále návrh zákona obsahuje i opatření v tzv. náhradním plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením, kde se zavádí horní limit pro náhradní plnění vztažené na jedno pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením, abychom tak lépe cílili podporu a zamezili zneužívání této dosavadní právní úpravy při poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání těchto osob," uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Praktickým důsledkem je to, že zaměstnavatelé s více než 50% podílem postižených zaměstnanců a osoby samostatně výdělečně činné mohou pro účely splnění povinnosti poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty. To tedy znamená, že horní hranice poskytovaného plnění dpovídá cca částce 830 000 Kč ročně za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením, kterého zaměstnavatel s více jak 50% osob se zdravotním postižením zaměstnává.

Současně bylo zrušeno dosavadní omezení organizačních složek státu a zaměstnavatelů zřízených státem plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu. Toto omezení neplnilo účel, se kterým bylo do zákona o zaměstnanosti vloženo poslaneckou iniciativou, a to zamezit tomu, aby z prostředků státního rozpočtu byl prováděn odvod do státního rozpočtu. V případě, že organizační složka státu nesplní povinný podíl, jí totiž krajská pobočka Úřadu práce musí rozhodnutím stanovit povinnost příslušnou částku do státního rozpočtu stejně odvést.

Příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených osob

Kromě jiných pasáží byl zákonem přeformulovány podmínky pro poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Příspěvek je poskytován zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají v průměrném čtvrtletním přepočteném počtu více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Předchozí úprava tohoto příspěvku, uvádí se v důvodové zprávě, přinášela jednak problémy se zneužíváním příspěvku, a dále také byla v rozporu s pravidly poskytování veřejné podpory, které umožňují poskytovat příspěvek maximálně do výše 75% skutečně vynaložených nákladů. To bylo důvodem návrhu na změnu.

Výše uvedený příspěvek byl v letech 2004 až 2007 poskytován v paušální částce na každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením. Na základě této právní úpravy, uvádí se v důvodové zprávě, zaměstnavatelé účelově zaměstnávali zejména osoby s těžším zdravotním postižením (plně invalidní), protože paušální částka příspěvku vysoko překračovala náklady vynaložené na jejich zaměstnávání. Od 1. ledna 2008 se výše příspěvku odvíjí od skutečně vynaložených mzdových nákladů zaměstnavatele na zaměstnávání jednotlivých zaměstnanců se zdravotním postižením, nejvýše však 8 000 Kč měsíčně. Tato změna právní úpravy nepřinesla očekávaný výsledek, tzn. ukončení účelového zaměstnávání osob s těžším zdravotním postižením. V praxi se ukázalo, že někteří zaměstnavatelé získávají část tohoto mzdového příspěvku "pro sebe", a to různými způsoby, například se zaměstnanci jsou uzavírány dohody o srážkách ze mzdy podle § 327 zákoníku práce na úhradu nákladů spojených se školením zaměstnanců. Tato školení pořádají zaměstnavatelé sami, nebo jejich konání zajistí u jiného subjektu. Školení se následně neuskuteční nebo jejich obsahová náplň neodpovídá ceně, kterou zaměstnavatelé za zaměstnance uhradili a zaměstnanci jim ji následně splácí. Rovněž se množí případy, kdy někteří zaměstnavatelé požadují na zaměstnancích, aby se například stali členy občanského sdružení, které sami založili, nebo ve kterém se angažují. V souvislosti s tímto členstvím pak od zaměstnanců požadují uzavření dohody o srážkách ze mzdy na úhradu členských příspěvků v různé výši. Zaměstnanci tyto dohody uzavírají z obavy ze ztráty zaměstnání a příjmu. Zaměstnavatelé získávají tímto způsobem příjem buď pro sebe, nebo pro jiný subjekt, ve kterém jsou personálně nebo finančně zainteresováni.

Zaměstnavatel získává majetkový prospěch

Nelze pominout ani případy, kdy jsou osoby se zdravotním postižením zaměstnávány, tvrdí důvodová zpráva, aniž by jim zaměstnavatel přiděloval práci. Z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele náleží zaměstnancům náhrada mzdy, ta jim však za využití výše uvedených způsobů není vyplácena celá. Zaměstnavatel tak získává určitý majetkový prospěch, aniž by měl s přidělováním a organizací práce a s případnou distribucí výsledků práce jakékoliv náklady. Účel poskytování příspěvku však tím není naplněn.

Nejčastěji je příspěvek účelově získáván zaměstnavateli v případech, kdy v pracovní smlouvě uzavřené s osobou se zdravotním postižením je jako místo výkonu práce sjednáno jiné místo než pracoviště zaměstnavatele (například její domácnost). Těmto zaměstnancům pak podle důvodové zprávy obvykle nebývá přidělována práce vůbec, nebo nelze ověřit, zda její objem odpovídá vynaloženým mzdovým nákladům, které zaměstnavatel vykázal. Zaměstnavatelé zejména zaměstnancům, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, zúčtují mzdu v takové výši, aby spolu s povinnými odvody zaměstnavatele nepřesáhly mzdové náklady na jednotlivce částku osm tisíc korun měsíčně. Zaměstnavatelé spoléhají na to, míní předkladatelé novely, že krajské pobočky Úřadu práce nemohou provádět kontrolu na jiných místech než pracovišti zaměstnavatele, například v domácnostech zaměstnanců, a v žádostech o poskytnutí příspěvku vykazují vynaložené mzdové náklady ve výši, jejíž opodstatněnost nelze ověřit.

Zaměstnavatelé, kteří vytvořili chráněné pracovní místo, a zaměstnávají na něm osobu se zdravotním postižením, mohou požádat Úřad práce o poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů tohoto chráněného pracovního místa. Zároveň mohou v rámci příspěvku uplatňovat mzdové náklady vynaložené na zaměstnance se zdravotním postižením, umístěného na chráněném pracovním místě. Toto dvojí financování snižuje v řadě případů motivaci zaměstnavatelů zajišťovat takový výrobní program nebo takový okruh poskytovaných služeb, který by byl konkurenceschopný.

 

§ 78 - Příspěvek na podporu postižených

(1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech (§ 75) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce pro poskytování příspěvku je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

(2) Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 6 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši

a) poskytnuté naturální mzdy,

b) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle § 327 zákoníku práce, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování podle § 236 zákoníku práce,

c) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení závazků zaměstnance podle § 146 písm. b) zákoníku práce, je-li srážka ze mzdy v rozporu s dobrými mravy, nebo

d) náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

(3) Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nejvýše však o 4 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.

Zdroj: novela zákona o zaměstnanosti

Autoři: -FM-
reklama
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
Newsletter  
reklama
reklama
reklama