Stát bude mít o jednu továrnu méně. Ministerstvo obrany se podle zjištění týdeníku Ekonom rozhodlo odprodat Vojenský opravárenský podnik ve Šternberku.

Firma funguje od roku 1951 a dnes zaměstnává 370 lidí. Kromě oprav armádní techniky v ní probíhá také strojírenská výroba dílců pro bagry a další stavební stroje. Její letošní obrat by měl dosáhnout skoro 300 milionů korun.

"V nejbližších týdnech chceme vybrat mezinárodní poradenskou firmu, která osloví potenciální zájemce a uskuteční prodej,“ říká generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita.

Černý Petr pro Šternberk

Prodej opraven ve Šternberku má proběhnout příští rok. Kolik by za ně stát mohl získat, ministerstvo odhadovat nechce. Lze však předpokládat, že ve hře budou stovky milionů.

Nepůjde přitom o klasickou privatizaci: opravárenský podnik Šternberk se totiž loni sloučil s opravnami v Novém Jičíně.

Nyní se tak pouze vyčlení výrobní haly ve Šternberku, část jejich strojního vybavení a příslušné pozemky o rozloze skoro 40 kilometrů čtverečních a ty se posléze odprodají.

„Opravárenské práce pro armádu, které dosud probíhaly ve Šternberku, se přesunou do Nového Jičína. Zároveň chceme nabídnout možnost, aby sem přešla i část zaměstnanců,“ vysvětluje ředitel podniku Adolf Veřmiřovský.

Závod v Novém Jičíně dostal před Šternberkem přednost kvůli tomu, že je větší (zaměstnává skoro 700 lidí) a pro armádu i významnější – probíhá zde například výroba rakouských transportérů Pandur.

Naproti tomu Šternberk se v posledních letech soustředil zejména na opravy bojových vozidel pěchoty, landroverů nebo ženijní techniky.

Přežitek z dob lidové armády

Zrušení opraven ve Šternberku vysvětluje ministerstvo i vedení podniku nutností hledat úspory.

„Armáda dlouhodobě snižuje zakázky na opravy. Z toho vyplynulo i rozhodnutí, že bude ekonomicky výhodnější soustředit tyto práce pod jednu střechu,“ dodává Veřmiřovský.

Navíc potřeba, aby stát vlastnil několik podobných opravárenských podniků, podle něj dávno pominula – opravny v Novém Jičíně i Šternberku vznikly ještě krátce po druhé světové válce, kdy armáda musela udržovat několikanásobně větší počty tanků a obrněných vozidel.

Obdobná situace se odehrává například i na Slovensku. Vedení tamního resortu obrany před pár týdny rovněž uvažovalo o zrušení Vojenského opravárenského podniku v Novákách, jenž se pro změnu zaměřuje na likvidaci nepotřebné munice. Nakonec ale rozhodlo, že raději zkusí najít pro podnik strategického investora.

Po Šternberku LOM?

Zájem o opravny ve Šternberku by podle lidí z ministerstva obrany mohly mít zejména firmy ze strojírenské branže – ostatně civilní strojírenská výroba tvoří již nyní zhruba polovinu výrobních aktivit podniku.

„Uvažujeme nad tím, že by součástí prodeje byla také podmínka, aby zájemce musel ve Šternberku zachovat výrobu,“ říká generální sekretář Vylita.

Kromě podniků ve Šternberku a Novém Jičíně dnes stát kontroluje ještě Letecké opravny v pražských Malešicích (LOM), jež zaměstnávají zhruba tisíc lidí. O jejich osudu zatím není rozhodnuto. V posledních měsících se objevovaly úvahy o privatizaci, tu ale ministerstvo obrany prozatím odmítá. „Privatizace Leteckých opraven v tuto chvíli nepřipadá v úvahu,“ tvrdí Vylita.

Podle něj se musí nejdříve vypracovat jasná strategie, na jaký druh výroby se bude podnik zaměřovat a pro jaké úkoly jej stát bude potřebovat.

Související