Už za osm a půl měsíců budou moci Češi zcela bez omezení pracovat v Rakousku a Německu, tedy v jediných dvou zemích v celé EU, které se rozhodly využít celé sedmileté přechodné období pro ochranu svého pracovního trhu před občany z nových členských států Unie.

V Rakousku se konec lhůty stává před říjnovými volbami ve Vídni horkým tématem.

"Máme v zemi tři sta až čtyři sta tisíc nezaměstnaných, často dobře kvalifikovaných lidí, dokonce akademiků. A tito lidé, kteří nemohou sehnat práci, budou od května 2011 pod ještě větším tlakem, až se otevře pracovní trh pro východní Evropu," říká v předvolebním videu na webových stránkách FPÖ předseda Heinz Christian Strache.

Zároveň také varuje před "miliónovým vojskem nezaměstnaných Čechů, Slováků a Maďarů, kteří zaplaví rakouský pracovní trh".

Strache reagoval na prohlášení lidoveckého ministra zahraničí Michaela Spindeleggera, podle něhož Rakousko musí do roku 2030 přivést do země minimálně sto tisíc přistěhovalců, jinak "hrozí zhroucení sociálního a zdravotnického systému." Podobně jako řada dalších zemí čelí Rakousko kvůli nízké porodnosti úbytku obyvatel a stárnutí populace: za dvacet let bude téměř každému třetímu Rakušanovi více než 60 let.

Podle rakouského statistického úřadu přitom loni v srpnu pracovalo v zemi 14896 Čechů a Slováků, včetně těch, kteří mají v zemi dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Ani prostřednictvím sezónní práce v zemědělství, stavebnictví nebo turismu se toto číslo nijak dramaticky nezvyšuje, protože vládou pevně daná kvóta pro všechny cizince je letos celkem 15 tisíc pracovních míst.

Pracovní trh v Rakousku je navíc už částečně otevřen. Pokud zaměstnavatel nenajde vhodného kandidáta doma, může se od roku 2008 poohlédnout i v nových členských státech EU. Výjimka ze zákona o zaměstnávání cizinců zahrnuje celkem 67 profesí a týká se zdravotnického personálu a kvalifikovaných dělníků, např. zedníků, automechaniků nebo i řezníků a kuchařů.

"Ti, kdo chtěli do zahraničí odejít, už tam jsou. Odliv Čechů do se tak bude pohybovat maximálně v řádu tisíců," říká expertka na pracovní právo Klára Valentová z firmy Ambruz & Dark. "Od května 2011 dojde především k odpadnutí administrativních bariér při vyřizování pracovního povolení do Rakouska a Německa. V minulých letech se ale i na příkladu ostatních zemí EU ukázalo, že Češi nejsou moc ochotní se za prací stěhovat."
 
Potvrzuje to i červencový průzkum Eurobarometru, podle něhož jen 5 procent Čechů někdy jela na studia či praxi do zahraničí. To je nejméně ze všech států unijní sedmadvacítky.

Strache: Mnoho cizího všem škodí, volte FPÖ!

Krajně pravicová FPÖ, která chce ve vídeňských volbách získat až 30 procent hlasů, se ovšem snaží hrát na osvědčenou notu: strach obyčejných Rakušanů z přistěhovalců, kterých v zemi žije v součtu první a druhé generace téměř 1,5 milionu, a konkurence na pracovním trhu.

Včera začala po celé Vídni vylepovat šest set plakátů s provokativním, rýmovaným textem: Mehr Mut für unser "Wiener Blut" – Zu viel Fremdes tut niemanden gut! (Více odvahy pro naši "vídeňskou krev" – přehršel cizího nikomu neprospívá).

Billboardy s odkazem na symbol krve okamžitě vyvolaly bouřlivé reakce, zejména ze strany Zelených. Poslanec vídeňského zastupitelstva David Ellensohn Strachecho odsoudil jako člověka, který používá "žargón nacistů" a vyvolává "štvanici na cizince".

FPÖ se nařčení brání. "To je naprosto směšné. S rasismem to nemá co dělat, odkazujeme na vídeňskou tradici," prohlásil volební manažer partaje Herbert Kickl a zdůraznil, že Svobodní jako jediná strana chtějí prodloužit ochranu domácího pracovního trhu před zaměstnanci z nových členských zemí. S tímto záměrem ale nemají šanci uspět, protože by o změně lhůt museli přesvědčit jak dotčené členské státy, tak i celou EU.