Členské státy Evropské unie dnes schválily navýšení mezd zaměstnancům unijních institucí od příštího roku o 1,85 procenta. Za zvýšení mezd tento týden stávkovali zaměstnanci Rady EU a Evropské komise, tedy dvou klíčových institucí unie.
Dohoda členských států však neznamená, že zaměstnanci musí konečný kompromis přijmout. Bude záležet především na Evropské komisi, která stále může rozhodnutí jednotlivých zemí napadnout u Evropského soudního dvora v Lucemburku, čímž už pohrozila. Původně navržený mzdový růst o 3,7 procenta totiž vychází z platných unijních pravidel a i diplomaté připouští, že by případná žaloba měla šanci na úspěch.
Členské státy EU však v dnešním rozhodnutí Evropskou komisi vyzvaly, aby přehodnotila systém, podle něhož se růst platů vypočítává. Při výpočtu růstu či poklesu platů unie vychází ze statistik všech členských států. Zkoumá, jak rostly platy ve státní správě a zároveň sleduje růst životních nákladů v Belgii, kde hlavní instituce EU sídlí.
Navržený růst, který vyvolal řadu emocí a nesouhlas některých zemí včetně Česka, však vychází z roku 2008, tedy ještě z doby, kdy Evropská unie nebyla natolik zasažená hospodářskou krizí.
To je také důvod, proč mají být evropští úředníci jedni z mála, kterým mají platy během krize stoupnout. V příštím roce by podle stejného scénáře jejich mzdy naopak měly mírně klesnout.
ruselská centrála má problém. Euroúředníci chtějí až měsíc stávkovat - čtěte ZDE
Stávka mlékařů se šíří Evropou. K Francii se připojily i další země - čtěte ZDE
Brusel zapáchá hnojem. Město ochromila blokáda kvůli ropě - čtěte ZDE
Základní plat euroúředníků bez nejrůznějších příplatků či náhrad se pohybuje přibližně od 2560 do 17.700 eur měsíčně podle zastávané pozice (66.000 až 456.000 korun) a jejich průměrná mzda vysoce překračuje průměrnou mzdu v Belgii, kde hlavní unijní instituce sídlí.
