Mnoho situací ve firmě má nejen psychologické, ale i právní dopady. Podle advokátky Elišky Barthelemy, partnerky kanceláře Vyskočil Krošlák a spol. se teď lidé častěji soudí, chtějí si udržet místo za každou cenu. Vedoucí jsou první na ráně a někdy se nestačí divit, když se zčistajasna ocitnou před soudem. Někdy je to reakce ukřivděného pracovníka, jindy záměr.

S takovým případem se setkala při své práci Naďa Grosamová. Pokladní v jistém finančním ústavu si stěžovala na svou šéfovou kvůli „nepřiměřeným pracovním nárokům“. O co šlo? Vedoucí jí vytýkala často otevřenou pokladnu. Když šla jednou zase okolo a pokladna byla otevřená, pokladnu sama rázně přibouchla. Pokladní sehrála mdloby, nechala se odvézt do nemocnice a strávila tři měsíce na nemocenské. Zažalovala firmu o náhradu škody ve výši milion a půl. Firma se chovala neopatrně, protože dotyčná pokladní byla na místě půl roku, ale nikdo si na ni nikdy nevyžádal reference. Při bližším zkoumání se později ukázalo, že je žena „profík“. Takto „vypekla“ už jiné zaměstnavatele a s pomocí „dobrého“ právníka si zařídila obstojný způsob obživy.

Na co si dát pozor?

1. S kým máme tu čest (reference)

Mnoha sporům by se předešlo, kdyby personalisté i šéfové dbali na prevenci. „Najali jsme konzultantku, na kterou jsme měli sice dobré reference, ale mělo nás varovat, že v předchozím zaměstnání působila jen sedm měsíců. Ve zkušební době fungovala, ale po jejím uplynutí se ukázalo, že je lína a drzá," říká Barbora Tomšovská. Po několika konfliktech s nadřízenou se rozhodla odejít. „Dohodli jsme se na výpovědi s dvouměsíční výpovědní lhůtou, ale z důvodů obavy ze ztráty firemního tajemství jsme ve výpovědi stanovili překážku na straně zaměstnavatele. Nechtěli jsme, aby ve výpovědní lhůtě u nás pracovala. Jinými slovy jsme jí slíbili plný plat za dva měsíce výpovědní lhůty, i když už pro nás pracovat nebude.“ Tato slečna jim pak posílala dopisy přes právničku a vyhrožovala. Naštěstí po uplynutí výpovědi a vyrovnání všech závazků plynoucích ze smlouvy vše skončilo.

2. Využití zkušební doby

Důležité je maximálně využít zkušební dobu pro poznání nově přijatého pracovníka. Tři měsíce je relativně krátká doba. Podle odborníků se někdy stává, že přijatý člověk stráví podstatnou část „zkušebky“ třeba na školení. Má to svá rizika. Jednak s ním jeho šéf stráví minimum času. Neprověří si, zda je člověk schopen pracovat samostatně. Nemá být sice jen „hozen do vody“, ale pokud má stálou asistenci, může se později ukázat, že není schopen samostatné práce. To může být později zdrojem problémů a nespokojenosti zaměstnavatele. Eliška Barthelemy radí šéfům a firmám, aby si v některých případech pro další rozhodnutí nechali rezervu. Pomůže například smlouva na dobu určitou. V případě, že nováček nepracuje tak, jak má, nemusí se jej firma složitě zbavovat.

3. Znění pracovní smlouvy

Zákon nestanoví, jak má být druh práce vymezen. Druh práce nemůže být ale vymezen tak široce, aby umožňoval zaměstnavateli přidělovat zaměstnanci jakoukoli práci. V takovém případě by pracovní smlouva nemusela být platně uzavřena, protože by chyběla jedna z jejích povinných náležitostí, kterým je druh práce. Tak například má-li prodavačka v pracovní smlouvě sjednán druh práce „prodavačka lahůdek“, nemůže po ní zaměstnavatel požadovat, aby pracovala v oddělení prodeje elektroniky, pokud s tím ona nevysloví souhlas, popřípadě pokud mu to neumožňuje zákon. Druh práce ale může být definován alternativně. Například kosmetička a zástupkyně vedoucí. V každém případě s podepsáním náplně práce a pracovní smlouvy by se nemělo dlouho otálet. „Setkala jsem se s tím, že kandidátka podcenila důležitost sepsání smlouvy. Po náhlém odchodu výkonné ředitelky komunikační agentury jí majitel firmy nabídl, aby vedení převzala. Majitel jí sdělil konkrétní podmínky a jasnou výši měsíční odměny. Písemnou smlouvu však mezi sebou neuzavřeli,“ říká Gábina Jankovská, manažerka komunikace. Kandidátka i přesto nabídku přijala a snažila se o co nejrychlejší převzetí agendy. „Na konci prvního měsíce, kdy byla slečna novopečenou ředitelkou agentury, došlo ke konfliktu mezi ní a majitelem. Odmítal jí zaplatit částku, na které se domluvili, a stanovil jinou, zhruba o polovinu nižší. Kandidátka ale neměla v ruce podepsanou smlouvu. Agenturu dále odmítla vést a po tomto konfliktu z ní odešla.“

4. Nepodložené přeplácení lidí

Poučka personalisty zní, že výplata mzdy je podmíněna výsledky a ne pouhou existencí pracovněprávního vztahu. Mzda může být krácena, pokud mzdový výměr není součástí pracovní nebo kolektivní smlouvy. Vhodnější je říci zaměstnanci: „Můžete si vydělat od takové do takové výše za těchto podmínek...“ Tím máte jako zaměstnavatel otevřenější cestu, můžete reagovat na změnu výkonů u pracovníka a také odměňovat skutečně ty nejlepší. Prémie by se neměly vyplácet automaticky, ale za mimořádné výsledky.

5. Aby se tolerance neotočila proti vám

Čím déle tolerujete porušování pracovní kázně nebo špatný výkon, tím hůře se vám zpravidla sjednává náprava. „Při několika neomluvených absencích lze však se zaměstnancem rozvázat poměrně snadno pracovní poměr výpovědí či okamžitým zrušením pro porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci,“ říká Arthur Braun z kanceláře bpv Braun Haškovcová. Zaměstnavatel však musí prokázat, že se skutečně jednalo o neomluvené absence a působí-li ve firmě odbory, spolurozhodují o tom, že nepřítomnost zaměstnance v práci neomluvenou absencí skutečně je. „Pokud zaměstnanec nezvládá práci, přestože pro ni má zaměstnavatelem vytvořené podmínky, jde zpravidla o neuspokojivé pracovní výsledky,“ vysvětluje advokátka Romana Szutanyi z kanceláře Vyskočil, Krošlák a spol. Čím déle šéf otálí se sankcemi při neuspokojivých výsledcích, tím hůře se mu pak v případném sporu odpovídá na otázky: „Jak to, že je někdo bez kritiky na dané pozici tak dlouho a najednou nezvládá podávat uspokojivé výsledky? Jak to, že dostal prémie?“ Prokázat neuspokojivé pracovní výsledky je pro zaměstnavatele docela fuška. Pro každou pozici mohou existovat jiné ukazatele výkonu (počet proplacených faktur, uklizené metry čtvereční, počet získaných objednávek. Ovšem tyto ukazatele vyjadřují pouze kvantitu, proto je nutné postavit zaměstnancům také jasná kriéria pro kvalitu. „Dokonce i slepá veverka najde nějaké ořechy,“ glosuje situaci, kdy se zaměstnanci občas něco povede, psycholožka Naďa Grosamová. Zaměstnanec často na obranu svého špatného pracovního výsledku říká, „že se snažil“. Jenže v zaměstnání není placen za snahu. Proto má zaměstnavatel co nejjasněji sdělit, co je uspokojivý výsledek. Může jím být například i dosažení plánovaného obratu. Pokud jeden tým například plní v dané lokalitě plán obratu a jiný manažer se vymlouvá třeba na krizi, je jasné, že chyba je spíše na jeho straně. Při posuzování, zda jsou pracovní výsledky uspokojivé či nikoli, by se mělo přihlížet podmínkám daného zaměstnavatele a k jeho představám. Současně je třeba zdůraznit, že požadavky stanovené zaměstnavatelem musí být přiměřené a objektivně splnitelné..

6. Pozor na formulování výtky

Zákon definuje, že „nesplňuje-li zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon práce a spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď“. Podřízený však musí být během posledních 12 měsíců písemně vyzván k odstranění nedostatečných výsledků. K výpovědi dojde, když nedostatky v přiměřené době zaměstnanec neodstaní. Málokdo ale rozumí tomu, co je přiměřená doba. Právníci říkají, že délka k odstranění nedostatků musí být stanovena přesně a musí být přiměřená vytýkaným nedostatkům v práci a postavení zaměstnance. Liší se podle charakteru práce - například zdravotní sestra se musí do týdne naučit správnému odběru krve. Jiná lhůta je určena manažerovi na změnu stylu řízení lidí, kterou nemůže uskutečnit za týden. Může se stát, že tým má výsledky, ale je to tím, že „jede“ samospádem. Neschopnost vedoucího řídit se může projevovat v nespokojenosti jeho podřízených, zvýšené fluktuaci. Manažer neplní svou roli, když se například aspoň jednou týdně nesejde se svým týmem, neplánuje a nekontroluje výsledky jejich práce. V případě neuspokojivých výsledků u manažera může být přiměřená lhůta na nápravu třeba i tři měsíce. „Vzhledem k rizikům soudního sporu by se však zaměstnavatel měl snažit ukončit pracovní poměr dohodou. U všech neplatných výpovědí platí, že v případě prohry v soudním řízení hrozí zaměstnavateli povinnost doplatit zaměstnanci zpětně ušlou mzdu v plné výši, a to i po celou dobu trvání soudního řízení, které se může protáhnout i na několik měsíců či let,“ říká Arthur Braun.

7. Zajistili jste zaměstnanci podmínky k práci?

Když dojde ke sporu, soudce se vždy ptá, jaké podmínky vytvořil zaměstnavatel pro splnění pracovních úkolů zaměstnanci. V případě sporu se samozřejmě každý brání. Hledá skuliny na straně firmy. Na to by se měl prozíravý šéf raději předem připravit. Zaměstnanec se může například ohrazovat tím, že potřebuje školení, pracovní pomůcky, přiměřený čas na úkol.... Proto právníci radí dávat výtku písemně, s termínem, kdy má být sjednána náprava. Výtku je nejvhodnější dávat k převzetí pracovníkovi přímo na pracovišti. Často se stává, že se problematický pracovník hodí marod, vyhýbá se převzetí dopisu. Pravidlo sdělovat podřízenému chyby mezi čtyřma očima platí jen do určité míry. V případě problémového člověka je při rozhovoru lepší přizvat svědka. Šéfa může například doprovázet personalista. Vždy je lepší pořídit písemný a podrobný záznam o jednání. Pokud dojde k vyhrocení sporu, má zaměstnanec tendenci bránit se všemi prostředky. Vyplatí se do výtky napsat, že firma upozorňujeme i na možnost výpovědi v případě, že nebude sjednána náprava, aby nebyla na straně zaměstnance žádná pochybnost. Čím více skutečností pro rozvázání pracovního poměru definujeme, tím lépe. Znění výpovědi se nedá zpětně měnit. Zaměstnanec může podat žalobu na neplatnost výpovědi nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. K soudu často dojde až po uplynutí mnoha měsíců. S odstupem se pak těžko shánějí přesvědčivé argumenty a svědci. Někdy se stane, že se ve firmě i změní vedení, přímý nadřízený dotyčného ve firmě dávno nepracuje a firmu před soudem obhajuje někdo, kdo se s dotyčným nikdy nesetkal. Do poslední chvíle se managementu vyplatí obezřetnost. Když dostane pracovník výpověď, musí ještě dva měsíce intenzivně pracovat. Jinak by měl dostat na srozuměnou, že s ním může být rozvázán pracovní poměr okamžitým zrušením například pro neomluvené absence.

8. Firemní know-how

Konkurenční doložku je možné sjednat až po uplynutí zkušební doby. Někdy je dobré uvážit, zda se nevyplatí zkrátit „zkušebku“ a uzavřít konkurenční doložku dříve. V některých typech byznysu, například u kosmetiček, hrozí, že se například do některých firem hlásí lidé, kteří se během zkušební doby vyškolí za drahé peníze v Paříží a vzápětí si s cenným certifikátem otevírají konkurenční byznys. "Měla by s nimi být, za podmínek stanovených zákoníkem práce, včas uzavřena takzvaná kvalifikační dohoda, že nesetrvají-li v pracovním poměru u zaměstnavatele po sjednanou dobu, budou muset vrátit náklady na jejich vzdělání vynaložené,“ radí jeden způsob ochrany Arthur Braun. Také vymáhání škody, pokud zaměstnavatel své know-how nijak neošetří, je záležitost na dlouhé lokte a mzda je podle zákona chráněna. Eliška Barhtelemy doporučuje předem sjednat pro tento případ srážky ze mzdy. „Uzavření dohody o konkurenční doložce je ale třeba pečlivě zvážit. Je vhodná u vrcholových manažerů, kdy chráněné know-how společnosti je tak důležité, že se její uzavření společnosti opravdu vyplatí," doporučuje Arthur Braun. Po dobu trvání zákazu konkurence po skončení zaměstnání je totiž bývalý zaměstnavatel povinen platit zaměstnanci peněžité vyrovnání ve výši jeho průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc trvání zákazu konkurence. „Pokud zaměstnavatel zapomene, že dohodl zákaz konkurence a neodvolá jej ani během trvání pracovního poměru, může být nepříjemně překvapen nároky bývalého zaměstnance. Lze však zároveň sjednat smluvní pokutu, kterou je bývalý zaměstnanec povinen zaměstnavateli zaplatit, jestliže zákaz konkurence poruší.“

9. Nekalá konkurence

Psycholožka Naďa Grosamová radí firmám, aby se bránili lidem, kteří poškozují nebo „tunelují“ know-how zaměstnavatele. Například zaměstnavatelé z jednoho odvětví by se mohli spojit a společně vytvořit etický kodex o tom, jak si navzájem podávat reference o nově přijímaných lidech. Je na místě, když se zaměstnavatelé navzájem upozorní na neetické praktiky, např. časté střídání zaměstnavatelů v krátkých časových úsecích nebo ve zkušební době. „Je chyba, když amorálnost vítězí nad morálkou,“ vysvětluje Grosamová. „Firmy si mohou vytvořit samoregulační mechanismy, což velké firmy kótované na burzách dělají již pravidelně," říká Arthur Braun.

10. Pravidla elektronické komunikace

Hodně se změnilo v poslední době například při zadávání pracovních úkolů a při doručování důležitých písemností. Zákoník práce umožňuje komunikovat s podřízenými i elektronicky. Firma například může v odůvodněných případech chtít, aby si zaměstnanci zřídili elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu. Pokud totiž doručujete důležité písemnosti mailem, považuje se podle advokátky Romany Szutanyi písemnost za doručenou, pokud zaměstnanec do tří dnů od odeslání zprávy potvrdí její přijetí datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem. Pokud toto neučiní, vždy se může u soudu vymlouvat na to, že mail neobdržel. Firmy mohou mít i jiné místo sdílení informací, třeba na intranetu. Právníci přesto doporučují, aby si personalisté a šéfové skutečně závažné dokumenty nechali podepisovat na nějakém určeném místě. Někteří zkušení personalisté připojují závažné listiny k podpisu například při přebírání výplatních pásek.