Začněme trochou statistiky, která sice nuda je, ale poskytuje cenné údaje. Národní ústav odborného vzdělávání zpracoval velice zajímavou zprávu obsahující přehled počtu studentů v jednotlivých typech středních škol a studijních oborech. (Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii, autoři Ing. Jiří Vojtěch, Ing. Daniela Chomoutová, Mgr. Pavla Skácelová). Následující obrázek z výše uvedené studie ukazuje vývoj v počtech žáků nastupujících do jednotlivých typů škol.

Od konce devadesátých let vidíme jasný pokles zájmu o studium ve výučních oborech a oborech bez maturitní zkoušky ve prospěch oborů s maturitou. Zajímavým faktem je, že zásadně neroste počet studentů na všeobecných gymnáziích. Nový typ školy – lycea – se těší postupnému nárůstu uchazečů. Největší počet žáků nastupuje do skupin škol poskytujících Střední vzdělávání s výučním listem a Střední odborné vzdělávání s maturitou.
Střední vzdělávání s výučním listem zahrnuje žáky, kteří byli nově přijati do 3- a 2letých vzdělávacích programů a po absolvování získají výuční list. Tato skupina tedy zahrnuje i žáky dřívějších oborů učilišť, což byly obory vhodné i pro žáky s neukončeným základním vzděláním. Dále tato skupina zahrnuje žáky oborů speciálních středních škol včetně odborných učilišť, kteří získávali výuční list.
Střední vzdělávání s maturitou umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky, kteří byli nově přijati do 4letých (dříve výjimečně i 5letých) vzdělávacích programů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou, včetně programů realizovaných na školách zřízených pro žáky se zdravotním postižením.
Zajímavou skupinu představuje skupina středního vzdělávání s maturitou a odborným výcvikem – dříve Střední odborné učiliště s maturitou. V této skupině je patrný stabilně rostoucí zájem uchazečů.

Výše uvedené údaje jsou zajisté pravdivé a mohou budit dojem, že situace není nijak kritická a že poklesy zájemců o studia produkující řemeslníky nejsou dramatické. Skutečnost je však alarmující, protože zatímco přibývá na trhu práce kandidátů připravených řídit, obchodovat, poskytovat administrativní a IT podporu, ubývá lidí schopných něco hmatatelného vytvořit. Pravdu je nutno hledat v mnohem širším pohledu na situaci v posledních deseti letech. Osobně vidím důvody změny skladby žáků v následujících faktorech:
- změna společenských hodnot
- mediální tlak na mladé lidi
- školství se stalo obchodním odvětvím
- veřejné školství má malou flexibilitu

Každý chce být úspěšný a bohatý

Oborové složení jednotlivých skupin zájemců o studium se dramaticky změnilo především díky přeměně společnosti v České republice. Jak je dnes prezentován úspěšný člověk? Je to především bohatý podnikatel, špičkový manažer, obchodník, majitel nemovitostí, nebo alespoň kdokoli, kdo má možnost řídit jiné. Ve skutečnosti se jedná o velmi náročné pozice, které vyžadují specifické jedince se zvláštním nadáním. Ano, píši „nadáním“, ne „vzděláním“, protože žádná škola vás nevychová pro tyto pozice, pokud k nim nemáte vrozené předpoklady.
Jisté břemeno si naše společnost nese z minulé éry, kdy byl pojem dělnická třída glorifikován za hranice snesitelnosti a dnes tento výraz získal pejorativní význam a podvědomou snahou je vyhnout se zařazení do této skupiny zaměstnanců. Setkal jsem se dokonce s lidmi, kteří se styděli za to, že pracují manuálně. Toto je naprosto jasný výsledek špatného postoje společnosti k tvorbě hodnot. Co je špatného na umění vytvořit krásný a funkční nábytek, umět zkrotit surové železo, opravovat hodiny, pěstovat krásné květiny?
Změna v hodnotovém žebříčku naší společnosti glorifikuje bohaté statky hmotnými. Je zcela logickou reakcí mladých lidí, že chtějí zbohatnout rychle. První úvaha vede k tomu, že pomocí manuální práce to nepůjde, a tak hledají cestu k „rychlým penězům“. Nehovořím zde nyní o nelegální činnosti, ale o snaze vydělat si peníze jednodušeji, bez větší fyzické námahy. Lidé pak tvrdě narazí, když zjistí, že prodat něco je mnohdy větší dřina než to vyrobit a vést lidi že je práce náročná a často nevděčná.

Média nás formují

Všichni jsme pod neustálým tlakem informací, které se nás snaží ovlivnit. Za média nepovažuji jen tisk, rozhlas a televizi, ale i veškeré další podněty, které nám předkládají informace během dne. Například žijete-li v Praze a jedete metrem, jste masírováni letáky, billboardy, vývěskami s reklamou, dokonce i zdi jsou velkoplošně vytapetovány reklamou.
Zamyslíte-li se nad tím, co nám souborně říkají, vyjde vám asi tak jako mně, že můžete mít vše téměř zadarmo, banka vám za peníze zaplatí, můžete si kdekoli půjčit, díky studiu na této a další škole budete mít život jednodušší, všude vás vezmou bez přijímaček, software udělá práci za vás, všechny produkty jsou zlevněny, cizí jazyk se naučíte za dva týdny a za pár stovek odletíte do Londýna. Je skoro zázrak, že ještě národ vstává ráno do práce. Jak si má mladý člověk vybudovat hodnotový systém, když je neustále konfrontován s podobnými fakty? Pevně věřím v hodnotu rodiny, rodinné výchovy a klasických hodnot včetně povinnosti zanechání něčeho hodnotného dalším generacím, ale cítím, že tento zápas prohráváme ve prospěch povrchnosti.
Proto jsem velmi uvítal kampaň „Řemeslo má zlaté dno – řemeslo žije“, která dle mého dokáže oslovit mladé lidi a učinit první krůček k návratu k tradičním hodnotám. Je to zatím akt ojedinělý, ale pevně věřím, že svůj účel plní.
Reklamu používají dnes jako běžný prostředek školy soukromé i státní pro získání žáků a studentů do svých tříd. Je to naprosto přirozené, ovšem reklama vzbuzuje dojem, že studium bude procházkou a absolventa čeká díky vzdělání bezstarostný život. Tato rovnice opět nefunguje a spíše platí, že čím méně překážek překonám během studia, tím těžší to budu mít v reálném životě.
Stejná matematika platí v  nabídkách přinášejících rychlé bezpracné zbohatnutí, jako je práce makléře, investice na burze a do nemovitostí a podobně. Téměř nikde jinde vás nečeká tvrdší studium než právě v těchto oborech a nikde jinde nenarazíte při neúspěchu tvrději než zde. Reklama ovšem tvrdí opak.

 

Marek Sedláček vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity v Hradci Králové. Pracoval na vedoucích pozicích ve společnosti Adecco a Manpower, od počátku roku 2009 vede vlastní společnost Viveka s.r.o.

 

 

 

Viveka s.r.o. je společnost podnikající v oblasti personálních služeb. Kromě recruitmentu a flexibilního zaměstnávání se zabývá tvorbou a realizací systémových řešení v oblasti lidských zdrojů jako například projekty na úsporu nákladů v oblasti HR, snižování fluktuace, personální audit, testování a rozvoj zaměstnanců.