Finanční krize notně pustila žilou také státním investičním fondům. Hodnota majetku, který po celém světě spravují, podle studie Deutsche Bank klesla ze 3,7 bilionu dolarů koncem roku 2007 na zhruba tři biliony v polovině roku letošního.

Ale to neznamená, že jejich síla a vliv ve světě globálních financí zeslábly. Experti z bostonské výzkumné firmy State Street tvrdí, že je tomu právě naopak.

"Státní investiční fondy se v době, kdy zamrzly bankovní úvěry, staly hlavními aktéry firemních akvizic," uvádí Andrew Rozanov ze zmíněné firmy. Nahradily tak hedgeové fondy a fondy typu "private equity", které se vyloženě specializují na nákup majetkových podílů a jejich následný prodej.

Státní fondy se po krizi už nespokojí s pouhým "pasivním" investováním do dluhopisů emitovaných západními vládami. Ty jejich peníze vítaly, neboť podporovaly hospodářský růst.

Větší vliv na řízení firem

Experti čekají, že státní fondy výrazně změní své majetkové portfolio. Nakoupí do něj více akcií, aby posílily svůj majetkový vliv ve firmách. "Dosud se jako spoluvlastníci chovali zdrženlivě. Ale po krizi se pokusí více uplatnit svůj vliv na podniky," domnívá se Rozanov.

Jak dodává, fondům přitom zdaleka nepůjde jen o zisk, nýbrž také o "politické cíle v širším smyslu". Tím se myslí třeba využití firemního know-how ke zvýšení produktivity práce v domovské zemi.

První zřetelné náznaky této nové taktiky už jsou patrny. Katar, nový významný akcionář automobilky Porsche, dal najevo, že bude bedlivě sledovat obchodní strategii Volkswagenu, pod jehož koncernovou střechu značka Porsche míří.

Katarský emír už v květnu Němcům sdělil, že by se mu na pobřeží Perského zálivu líbilo nové vývojové centrum Porsche

Ve spojení je větší síla

Státní fondy, které během krize přišly o miliardy dolarů, hodlají omezit budoucí rizika tím, že půjdou do vybraných projektů společně. "Tím se podělí o možná rizika a usnadní se i financování," sdělil agentuře Reuters Alexander Mirčev, ředitel kazašského fondu Samruk-Kazyna.

Příkladem partnerství může být dohoda fondu Mubadala z Abú Zabí se státním fondem 1Malaysia Development Berhard, podle které společně investují miliardu dolarů na malajské energetiky. Stejný fond z Abú Zabí se dohodl s francouzským fondem FSI, že budou společně rozvíjet biotechnologie ve Francii.

Chtějí zhojit finanční šrámy

Fondy ze Saúdské Arábie, emirátů, Singapuru a dalších zemí během krize do západních bank nalily zhruba 80 miliard dolarů. Například americké ústavy Citigroup a Merrill Lynch dohromady získaly kapitálovou injekci za 25 miliard dolarů.

Na kapitálové pomoci západním bankám ale státní investoři nevydělali. Banky utrpěly značné ztráty a jejich tržní kapitalizace se dramaticky propadla. Singapurský fond Temasek Holdings se dokonce stáhl z Bank of America, kde podle expertních odhadů "utopil" zhruba tři miliardy dolarů.

Temasek a další fondy se chtějí po krizi důkladně "zhojit". I to je žene do nových, třeba i riskantnějších projektů.