reklama
reklama
22. 7. 2009 | poslední aktualizace: 22. 7. 2009  13:09

CVVM: jak veřejnost vnímá nezaměstnanost

Ve svém červnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo tématu nezaměstnanosti. Respondentům byla položena řada otázek od obecného hodnocení stávající úrovně nezaměstnanosti, až po možné příčiny, proč jsou lidé nezaměstnaní.

Většina dotázaných považuje současnou míru nezaměstnanosti za příliš vysokou. Dále se pak lidé domnívají, že je sice v současnosti možné sehnat práci, ale je obtížné získat vhodnou práci.

Hodnocení úrovně nezaměstnanosti

Dvě třetiny dotázaných považují současnou míru nezaměstnanosti za příliš vysokou. Dalších 29 % ji vnímá jako přiměřenou a pouze 1 % jako příliš nízkou. Zbylých 5 % oslovených pak v otázce nezaujalo jednoznačný názor.
Vysokou míru nezaměstnanosti kritizují zejména nevyučení dělníci (82 % „příliš vysoká“), nepracující důchodci (74 %) a přirozeně také nezaměstnaní (73 %). Dále pak nezaměstnanost považují za příliš vysokou lidé, kteří hodnotí životní úroveň své domácnosti jako špatnou a respondenti nižším vzděláním. Naopak nejméně problematizují aktuální míru nezaměstnanosti vedoucí pracovníci (33 %) a vyšší odborní zaměstnanci (43 %)2.

Vývoj nezaměstnanosti v nejbližších dvou letech

Mezi veřejností převládají z vývoje nezaměstnanosti v nadcházejících dvou letech obavy. Téměř tři pětiny dotázaných jsou toho názoru, že se míra nezaměstnanosti do budoucna zvýší („výrazně + částečně se zvýší“), čtvrtina se domnívá, že nezaměstnanost zůstane beze změny a pouhých 8 % respondentů je optimistických, když tvrdí, že dojde ke snížení aktuální nezaměstnanosti („výrazně + částečně se sníží“).
Z dalšího vývoje nezaměstnanosti mají větší obavy lidé, jejichž ekonomické zázemí a možnosti uplatnění na pracovním trhu jsou obecně horší. Mezi lidmi se špatnou životní úrovní očekává do budoucna vyšší nezaměstnanost 70 % dotázaných. Vyšší nezaměstnanost rovněž předpokládají více než tři čtvrtiny nezaměstnaných.

Hodnocení situace na trhu práce s ohledem na reálnou míru nezaměstnanosti – časové srovnání

Po několikaletém období, kdy subjektivně vnímaná nezaměstnanost plynule klesala, došlo v letošním roce k razantnímu nárůstu kritických hlasů. Oproti loňsku rekordně přibylo respondentů považujících stávající úroveň nezaměstnanosti za příliš vysokou a to o 29 procentních bodů. Podobně se u výhledu do budoucna zvýšil podíl lidí očekávajících růst nezaměstnanosti o 34 procentních bodů.

Šance nezaměstnaných nalézt práci

Podobně jako u předchozích otázek je stávající hodnocení šancí nezaměstnaných při hledání práce ovlivněno celkovým zhoršením ekonomické situace. Nejvíce respondentů zastává názor, že většina nezaměstnaných si není schopna sehnat vhodnou práci (51 %), čtvrtina dotázaných tvrdí, že většina nezaměstnaných nemůže sehnat vůbec žádnou práci a pouze 18 % se domnívá, že nezaměstnaní jednoduše nemají zájem pracovat.
O nemožnosti sehnat jakoukoliv práci jsou přesvědčeni zejména nezaměstnaní a lidé s horší životní úrovní (shodně 47 %). Naopak názor, že se nezaměstnaným nechce pracovat, zastávají především vedoucí pracovníci, podnikatelé a také lidé starší 60 let.

Situace na pracovním trhu v místě bydliště

Zatímco v uplynulých letech vykazovalo hodnocení situace na trhu práce v místě bydliště pozvolný nárůst pozitivních odpovědí, letos došlo ke značnému propadu. Celá třetina dotázaných tak nyní považuje za obtížné sehnat v místě bydliště jakoukoliv práci a téměř desetina respondentů tvrdí, že je to zcela nemožné.

Pravděpodobnost ztráty zaměstnání

Ztráty zaměstnání se aktuálně obává 31 % dotázaných („velmi + spíše pravděpodobné“). Naopak 55 % respondentů toto považuje za nepravděpodobné („spíše + velmi nepravděpodobné“) a 14 % neví. Oproti předchozím letům tedy mírně přibylo těch, kteří připouštějí možnost ztráty svého zaměstnání.
Nejčastěji se tak vyslovují nekvalifikovaní dělníci (56 % „spíše + velmi pravděpodobné“) a dále pak lidé s horší životní úrovní a nižším vzděláním.

Spokojenost se stávajícím zaměstnáním

Většina pracujících je se svým zaměstnáním spokojena (67 % „velmi + spíše spokojen“). Odpověď „ani spokojen, ani nespokojen zvolilo 28 % respondentů a nespokojení čítají pouze 5 % („velmi + spíše nespokojen“).

Zdroj: CVVM

Autoři:
reklama
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
reklama
reklama
reklama