S tím, jak jednotlivé země Evropské unie nalévají do svých ekonomik a finančního sektoru kvůli hospodářské krizi množství peněz, narůstají obavy z udržitelnosti veřejných financí. Píše se to v úterý zveřejněné zprávě Evropské komise o vývoji veřejných financí. Česká republika podle dokumentu poskytla své ekonomice fiskální stimuly ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu, tedy těsně pod celounijním průměrem 1,1 procenta HDP.
Podle údajů EK fiskální politika přinese v letech 2009 až 2010 hospodářství unie pomoc ve výši asi pěti procent hrubého domácího produktu. Tomu odpovídá suma ve výši 600 miliard eur (15,7 bilionu Kč), i když ta ještě nezahrnuje pomoc bankám.
Nejméně peněz do ekonomiky napumpovalo Slovensko
Největší fiskální stimuly v EU v přepočtu na HDP poskytly Španělsko, Rakousko, Finsko, Británie, Německo a Švédsko - pohybují se od 1,4 do 2,3 procenta HDP. Stejně jako Česko poskytla fiskální stimuly ve výši jednoho procenta HDP Francie, Slovensko dalo prý pouze 0,1 procenta, tedy skoro nejméně ze zemí EU.
K růstu zmiňovaných obav přispívají i výhledy dalšího demografického i hospodářského vývoje, kdy je možné očekávat nárůst výdajů kvůli stárnutí populace. Klíčem k případnému úspěchu či neúspěchu balíčků finanční pomoci bude podle komise to, jaká bude "exit strategy" - tedy pomyslná zpáteční cesta ke zdravým a udržitelným veřejným financím.
Topolánek řídí summit EU. Peníze na pomoc ekonomikám docházejí - čtěte ZDE
EU končí s masivními injekcemi do potápějících se ekonomik - čtěte ZDE
"Zkušenosti z minulosti nám daly užitečné lekce o tom, jak fiskální náklady bankovních krizí mohou být zvládnuty a jaké faktory mohou usnadnit návrat veřejných rozpočtů zpět do pořádku," uvedl eurokomisař pro měnové otázky a hospodářství Joaquín Almunia.
Podle něj efektivnost vynakládání miliardových balíčků na pomoc hospodářství závisí z krátkodobého pohledu jednoznačně na závazku, že se od podobných kroků ustoupí, jakmile nastane kýžené oživení.
