reklama
reklama
6. 5. 2009 | poslední aktualizace: 6. 5. 2009  11:10

Trh práce: ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU

Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti.

Zaměstnanost

Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 3. čtvrtletí 2008, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států. Přitom však míra zaměstnanosti žen je v naší republice stále nižší než průměr za všechny členské země EU.
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.
Diference mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila ve 4. čtvrtletí minulého roku 78,3 %), na druhé straně v některých zemích byla nižší než 60 %, když např. v Maďarsku dosáhla ve 4. čtvrtletí 2008 56,7 %. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti dlouhodobě Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku je však podstatně nižší.
Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. V Polsku, Slovinsku, Maďarsku, Lucembursku a Itálii se pohybovala mírně nad úrovní 30 %. S naplněním cíle lisabonské strategie budou tedy mít některé státy problém. Naopak 12 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici již překročilo, mezi nimi všechny severské a baltské státy.
V ČR může být dosažení alespoň 50% zaměstnanosti v této desetileté skupině komplikované zejména z důvodu nižší míry zaměstnanosti žen. Míra zaměstnanosti 55-64letých žen je stále pod průměrem EU 15, ale i EU 27. Lze však předpokládat, že v dalších letech míra zaměstnanosti 55-64letých dále poroste hlavně v důsledku nastavení podmínek pro získání starobního důchodu.

Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Jak v naší republice, tak u našich východních sousedů jsou v tomto sektoru zaměstnáni dva z pěti všech pracujících. To je způsobeno mimořádně vysokou zaměstnaností ve zpracovatelském průmyslu v obou zemích. Vedle České republiky a Slovenska je podle údajů za poslední čtvrtletí minulého roku vysoký podíl pracujících v sekundárním sektoru v Estonsku, Rumunsku a Maďarsku, kde dosahoval téměř třetiny všech pracujících. Tyto tři země jsou silně poznamenány zhoršující se ekonomickou situací.

Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15, ale také v EU 27. Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie zdravotní a sociální péče a kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti. Rozdíly mezi členskými zeměmi z hlediska odvětvové struktury jsou mimořádně velké. V České republice pracuje téměř 4,3x více osob ve zpracovatelském průmyslu než v oblasti zdravotní a sociální péče, ale v řadě zemí, zejména severských, je situace podstatně odlišná. Ve čtyřech zemích dokonce pracovalo více osob ve zdravotní a sociální péči než v celém zpracovatelském průmyslu (Spojené Království, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko).

Česká republika patří mezi země s nadprůměrným podílem podnikatelů. To je v prvé řadě výsledkem mimořádně vysokého počtu pracujících na vlastní účet v některých odvětvích, zvláště ve stavebnictví. Pouze osm států EU vykázalo ve 4. čtvrtletí 2008 vyšší podíl zaměstnavatelů a podnikatelů bez zaměstnanců na celkové zaměstnanosti než Česká republika. Jedná se v prvé řadě o středomořské státy s vysokým podílem zaměstnanosti v činnostech spojených s cestovním ruchem a maloobchodem (Španělsko, Itálie, Kypr, Řecko a navíc Portugalsko). Ve dvou zemích, v Polsku a hlavně Rumunsku vyplývá značný podíl podnikatelů z mimořádně vysokého počtu malých hospodářství v primárním sektoru (zemědělství). Poslední zemí s vyšším podílem podnikajících je Irsko, ve kterém jsou významně zastoupeny podnikatelské činnosti v terciárním sektoru.
Podíl pracujících rodinných příslušníků na celkové zaměstnanosti je ve většině členských zemí EU nízký a významněji neovlivňuje celkovou zaměstnanost. Výjimkou jsou státy se silným zastoupením primárního sektoru jako Rumunsko, Řecko a Polsko.
Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR třetí nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku a v Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v obou zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 4. čtvrtletí minulého roku druhý nejvyšší z EU 27, u žen to byl šestý nejvyšší podíl.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let) a v dalších pěti zemích podíl zkrácených úvazků přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility a délku aktivního pracovního života především v Nizozemsku a v některých dalších zemích. Právě časté využívání kratšího úvazku výrazně zvyšuje pracovní aktivitu osob ve věku kolem šedesáti let.
Celkový fond pracovní doby je ovlivněn i četností výskytu druhých zaměstnání. Česká republika patří mezi země s relativně nízkým počtem druhých zaměstnání, což souvisí s vysokým podílem pracujících v hlavním zaměstnání na plný úvazek. Významnější roli hrají druhá zaměstnání zejména v severských zemích a Nizozemsku, pro něž je charakteristický vysoký podíl pracujících v hlavním zaměstnání na částečný úvazek. Průměrný počet odpracovaných hodin ve vedlejším zaměstnání je však podstatně nižší než v hlavním zaměstnání.

Nezaměstnanost

Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR nižší než průměrná míra za všechny země EU, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v ČR pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku, ale výrazně nižší než na Slovensku, kde je jednou z nejvyšších v rámci celé Unie. Také Polsko vykazuje podstatně vyšší míru. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem, především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace v nových spolkových zemích.

Je nutné vzít v úvahu, že hodnocené údaje se vztahují ke 4. čtvrtletí minulého roku, kdy se začaly projevovat důsledky ekonomické krize v jednotlivých státech s určitým časovým odstupem. Zatímco v polovině zemí byla nezaměstnanost v posledních třech měsících minulého roku nižší než ve stejných měsících 2007, v některých zemích se však již projevil její mimořádný vzestup. Nezaměstnanost podstatně vzrostla zejména ve Španělsku a zvýšila se téměř na dvojnásobek ve třech baltských zemích.
Podle extrapolačních modelů zveřejněných Eurostatem měla v prvních třech měsících letošního roku míra nezaměstnanosti v celé EU silně růst – v březnu měla v EU 27 dokonce dosáhnout po sezónním očištění úrovně 8,3 %, přičemž v lednu byla 7,8 % a v únoru 8,1 %; v březnu 2008 byla míra nezaměstnanosti jen 6,7 %. Podle těchto propočtů by počet nezaměstnaných v EU 27 již převýšil 20 milionů osob. Mírně vyšší míra nezaměstnanosti je ve státech původní EU 15, kde ekonomická krize dopadla na trh práce dříve než ve státech střední a východní Evropy.

Negativní stránkou vývoje nezaměstnanosti v ČR je z hlediska mezinárodního srovnání přetrvávající vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných byl v ČR ve čtvrtém čtvrtletí 2008 pátý nejvyšší ze všech zemí EU. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán kromě Bulharska u našich sousedů Německa a především Slovenska, v němž dosahoval téměř dvě třetiny všech nezaměstnaných. Vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v uvedených zemích má chronický charakter a netýká se jen starších pracovníků.

Zdroj: ČSÚ 

Autoři:
reklama
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
reklama
reklama
reklama