Krize, rostoucí nezaměstnanost a dramaticky ubývající počet volných míst přinutily Čechy radikálně slevit z podmínek, za jakých jsou ochotni nastoupit do práce. Skoro 80 procent uchazečů je ochotno dělat méně kvalifikovanou práci. Přes polovinu je ochotno pracovat za nižší mzdu nebo dojíždět za prací hodinu a déle. To zjistila v rozsáhlém březnovém šetření personální agentura Grafton Recruitment na vzorku 2500 uchazečů o zaměstnání.

"Na prvním místě se zvýrazňuje důležitost náplně práce, platové hodnocení se dostává až na druhé místo," komentuje výzkum manažer Graftonu Milan Novák. Ještě před rokem firmy složitě sháněly každého dělníka i specialistu, cizince braly po tisících. Dnes Mongolové a Vietnamci mizí z Česka, o každé volné místo se svádí boj.

Šetření po celém Česku ukázalo nejen ochotu pracovat za méně peněz a dělat horší práci nebo dojíždět do větší dálky, ale i skoro stoprocentní ochotu změnit kvůli nové práci obor, případně absolvovat rekvalifikaci. "To v podstatě odpovídá nynějším zkušenostem všech u nás sdružených předních personálních agentur," říká šéf Asociace poskytovatelů personálních služeb Luboš Rejchrt.

Firmy jsou na koni

Zaměstnavatelé byli podle něj v poslední době v zajetí diktátu uchazečů o práci, firmy až donedávna zápasily s obrovským nedostatkem lidí a neměly moc na výběr. Nyní je v registrech pracovních úřadů skoro 449 tisíc lidí, to je téměř o 113 tisíc více než před rokem.

A naopak - před rokem bylo v ČR téměř o 96 tisíc volných míst více, než je nynějších 55,4 tisíce. Kdo chce teď práci, musí se víc podbízet. Podmínky si už nediktují zájemci, ale firmy.

Přizpůsobiví manažeři

"Zhruba tak od přelomu roku vidíme tyto trendy. Ochota pracovat za nižší plat nebo dojíždět déle do práce je vidět hlavně u uchazečů počínaje středoškoláky a z řad středního a vyššího managementu," říká Gabriela Rathouzská z personální agentury Trenkwalder. Například automobilka Hyundai vybírala loni na jednu pozici ze dvou kandidátů. Dnes, v době, kdy po krizi z počátku roku opět rozjíždí výrobu, si vybírá na jedno místo z 15 až 20 zájemců.

Údaje potvrzují i samotné úřady práce. I když záleží region od regionu. "Během posledních několika měsíců uchazeči skutečně slevili ze svých požadavků. Ochota dojíždět dál je vidět spíš u pozic s vyšší kvalifikací," připomíná vedoucí oddělení trhu práce z plzeňského pracovního úřadu Magdalena Čadová.

Podle zkušeností zaměstnavatelů se dnes zástupy lidí - často i z dělnických profesí - hlásí i na posty, pro které nemají kvalifikaci. Montovny po celém Česku propouštějí tisíce lidí, pro které už jinde práce není.

"Loni jsme měli problém vůbec naplnit volná místa. Teď jsem zavalen štosy životopisů, především od lidí ze zavíraných fabrik. Jenže já potřebuji vyškoleného nebo kvalifikovaného prodavače elektro. Nejlépe se zkušeností v tomhle oboru. A takových je málo," říká například majitel tachovské společnosti Elektromedia Libor Krasanovský.

Podle majitele výrobce zahradní techniky společnosti Vari a místopředsedy představenstva Asociace malých a středních podniků Jiřího Belingera je pro zaměstnavatele příznivá míra nezaměstnanosti někde mezi osmi a deseti procenty. "Pět procent práceschopných lidí v Evropě nikdy pracovat nebude chtít. Tři procenta jsou těch, kteří o práci přišli a mají zájem pracovat dál. Třeba za méně, dál od bydliště a podobně. Na osmi procentech tedy začíná jakási zdravá konkurenceschopnost na trhu práce. Takže konečně končí problém s přezaměstnaností," vyjádřil se Belinger.

Sami podnikatelé nejsou zrovna zajedno, jak velká nezaměstnanost je ještě svým způsobem prospěšná a kdy už jde o problém. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl považuje za společenský problém už nynějších 7,7 procenta. "Byť stále platí, že je výhodné mít určitý přebytek nabídky práce nad poptávkou," říká.

Podle Belingera nastává závažný sociální problém spojený s tlakem na vyšší výdaje státu, růst kriminality nebo extremismu "až" při nezaměstnanosti nad deset procent. Jenže dvouciferný údaj nemusí být v Česku, které patří v Evropě k zemím s nejnižší nezaměstnaností, až tak vzdálený.

Česká ekonomika, respektive HDP, se totiž podle posledního odhadu Mezinárodního měnového fondu i některých tuzemských analytiků může letos propadnout až o 3,5 procenta.

"Pokud by to tak dopadlo, budou muset tuzemští analytici dále přehodnotit své predikce nezaměstnanosti a bilance veřejných rozpočtů. Míra nezaměstnanosti by se zřejmě přehoupla do dvojciferných hodnot," soudí analytik společnosti UniCredit Bank Pavel Sobíšek.