V říjnovém šetření CVVM realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2003 jsme se zeptali na míru spokojenosti s různými aspekty jejich práce. Otázka byla položena pouze ekonomicky aktivním respondentům (593 dotázaných).
Tabulka 1: Spokojenost s prací (v %)
Pozn:
Dopočet do 100% tvoří odpovědi nevím.
* V březnu 2002 měla otázka toto znění: „Jak jste spokojen s vyhlídkami na zvýšení platu nebo postup k lepší práci.“
Jak ukazuje tabulka 1, nejvíce spokojeni jsou lidé se zajímavostí své práce (spokojenost vyjádřilo 77 % dotázaných) a s mezilidskými vztahy na pracovišti (76 %). Naopak přibližně dvě třetiny respondentů jsou nespokojeny s vyhlídkami na zvýšení platu (nespokojenost vyjádřilo 68 % respondentů) a na postup k lepší práci (63 %). Také se současným platem je více pracujících nespokojeno než spokojeno (40 % spokojených: 59 % nespokojených).
Spokojenost respondentů s prací v porovnání s březnem 2002 stoupla téměř ve všech sledovaných aspektech. Nejvýraznější byl nárůst spokojenosti se vztahy mezi lidmi na pracovišti a s namáhavostí práce (o 10 procentních bodů).
Z podrobnější analýzy sociodemografických charakteristik vyplynulo, že spokojenost se zaměstnáním roste s úrovní dosaženého vzdělání. Jedinou výjimku představuje spokojenost s mezilidskými vztahy na pracovišti. Zde dosažené vzdělání nehraje výraznější roli.
Obecně lze také konstatovat, že podnikatelé a živnostníci jsou s prací relativně spokojenější než lidé v zaměstnaneckém poměru. Shodně hodnotí obě skupiny pouze pracovní dobu a úroveň mezilidských vztahů na pracovišti. Srovnání spokojenosti obou skupin s nadřízeným a s péčí zaměstnavatele o své zaměstnance nemělo věcný smysl.
Relativně spokojenější se svou prací jsou lidé pracující v peněžnictví a pojišťovnictví (spokojenější než ostatní byli s těmito aspekty své práce: zajímavost práce, využití odborných schopností, hmotné prostředí pracoviště, péče zaměstnavatele o zaměstnance, jistota pracovního místa, plat, vyhlídky na postup i zvýšení platu). Naopak méně jsou ve svém zaměstnání spokojeni respondenti pracující v oblasti zpracovatelského průmyslu. (Menší podíl spokojených pracovníků se projevil ve všech aspektech s výjimkou spokojenosti se vztahy na pracovišti, s nadřízeným a délkou práce, kde rozdíly nebyly statisticky významné.)
