Praha, 4. 11. 2002
Stravenkový systém nezná poražené, je výhodný pro všechny účastníky.
Stravenky používá ke stravování stále více zaměstnanců. V současné době získává od svého zaměstnavatele nějaký druh poukázky okolo miliónu zaměstnanců. Ne pro každý podnik je výhodné zapojit se do tohoto systému. V uzavřených továrních areálech je lepší zajistit zaměstnancům závodní stravování, protože by jinak nestihli přestávku na oběd. "Naším typickým klientem je firma s 25 zaměstnanci," řekl Karel Talán, ředitel pro rozvoj ve firmě Sodexho Pass.
V České republice ovládají kolem 80 procent stravenkového trhu francouzské firmy - Sodexho Pass, Restkupon (stravenky Ticket Restaurant) a Chécque Déjeuner. Jim konkuruje sdružení sedmi českých stravenkových firem pod společnou značkou Exit Group. Na trhu se lze setkat i s poukázkami na jídlo od malých podnikatelů třeba jen s okresní či městskou působností.
Na systému poukázek vydělávají všichni
"Jedná se v každém případě o systém typu win-win. To znamená, že je výhodný pro všechny zúčastněné a nikdo na něm neprodělává," je přesvědčena marketingová manažerka firmy Restkuponu Renáta Duláková.
Kolečko, které stravenka během doby své existence postupuje, je následující. Distributor prodá stravenky zaměstnavatelům, a to přibližně o půl až dvě procenta nad nominální hodnotu.
Pro zaměstnavatele je provize zaplacená stravenkové firmě daňovým nákladem, stejně jako 55 procent hodnoty stravenky. Výhodou zaměstnavatele je, že poskytuje svým zaměstnancům kromě mzdy hodnotu, která je pro něj navíc daňově uznatelná.
Firma "prodá" svým zaměstnancům stravenky za zbylých 45 procent hodnoty vytištěné na stravence, nebo i za méně, pokud zbytek uhradí z FKSP, ze sociálních fondů nebo z čistého zisku. Ziskem zaměstnance je nezdaněný příspěvek na oběd či alespoň jiné potraviny.
Pracovníci stravenky utratí v restauracích nebo v obchodech s potravinami. Ochota majitelů těchto zařízení přijímat stravenky jim přiláká další zákazníky a zvyšuje obrat. Restauratéři a maloobchodníci s potravinami promění vyinkasované stravenky za peníze u stravenkové firmy, která si strhává tři až pět procent z nominální hodnoty.
Rozdíl spočívá v komfortu, který obchodník požaduje. Nejvyšší provize si stravenková firma strhává, pokud restauratér nebo majitel obchodu požaduje peníze hned a v hotovosti, zatímco méně strhnou provozovnám, které si nechávají proplatit poukázky na účet až poté, co projdou kontrolou.
Do bezpečnosti je nutné investovat čím dál více
Stravenková firma vydělává na provizích, které inkasuje od zaměstnavatelů i obchodníků. Právě v okamžiku, kdy si obchodníci proměňují stravenky za peníze, aby mohli zaplatit svým dodavatelům, je systém nejzranitelnější. Pokud by stravenková firma nebyla schopna poukázky proplatit, mohlo by to podlomit důvěru restauratérů a obchodníků, kteří by přestali stravenky ve svých provozovnách přijímat. V minulosti právě důvěrou restauratérů otřásl krach - vydavatel kdysi rozšířených stravenek Halina po sobě zanechal neproplacené stravenky v miliónových hodnotách.
Stejná situace by mohla nastat, kdyby stravenky byly snadno napodobitelné a do oběhu by se dostalo množství poukázek nekrytých penězi. Z tohoto důvodu investují stravenkové firmy do bezpečnosti a ochranných prvků velké peníze. Například Restkupon vybavuje své stravenky "termobodem", který po stisknutí prstem ruky mění barvu. To je jednoduchá kontrola pro majitele provozoven, že je stravenka pravá.
Firma Sodexho Pass má zase na svých stravenkách hologram, který nejde napodobit ani na kopírovacím stroji. "Od zavedení tohoto ochranného prvku, jsme zaregistrovali pouze jeden pokus o falšování stravenky," řekl Talán.
Velké stravenkové firmy mají také pod kontrolou pohyb každé stravenky. Pomocí čárového nebo číselného kódu jsou schopné vysledovat, komu každou jednotlivou poukázku prodaly, v který den a jaký obchodník požádal o její výměnu za peníze. Každý kupón na jídlo je také v oběhu jen jednou, což ztěžuje možnost jejího zfalšování.
Stravenky se stávají alternativním platidlem
Milióny poukázek, které denně procházejí rukama zaměstnanců a obchodníků, se pomalu stávají alternativním platidlem. Lze za ně pořídit nejen jídlo, ale mnohdy třeba alkohol nebo také cigarety.
Firmy, které poukázky na jídlo vydávají, shodně prohlašují, že s proměňováním stravenek za jiné zboží než jídlo nesouhlasí. "V každé smlouvě, kterou uzavíráme s majiteli provozoven, je ustanovení, že stravenky smějí přijímat pouze za jídlo," říká Duláková.
V praxi se dá taková smlouva kontrolovat jen těžko. Jen některé supermarkety mají takový registrační systém, který jim umožňuje kontrolovat zboží v každém nákupu a systém placení. V menších obchodech nebo ve většině restaurací nejde zpětně vyhledat, zda zákazník použil peníze nebo poukázku.
Stravenkový systém funguje na daňové podpoře zaměstnavatelů, kteří zajišťují svým pracovníkům hlavní jídlo během pracovní směny. Mnohým podnikům se zpravidla nevyplatí udržovat závodní jídelny, a tak jim poskytují stravenky, což jsou v podstatě poukázky na odběr jídla.
