Důchody? Řešení je na trhu práce.

Stárnutí je fenomén, který je společný téměř celé Evropě. Kde vidíte příčinu současných problémů, které Evropě stárnutí přináší?
Evropa má v současné době problémy, které však nejsou zcela nové a částečně si na ně zadělala v minulosti. Když byla Evropa zasažena ropnými šoky v sedmdesátých letech a vyvolalo to krizi a nezaměstnanost, reagovala snižováním věku odchodu do důchodu. Tím se ochudila o produkt mnohých pracovníků. Nebylo to tak vidět, protože většině ekonomik se podařilo zvýšit produktivitu na pracovníka, zejména díky vyšší kapitálové vybavenosti. Když však nyní Evropská unie řeší důsledky stárnutí, musí dělat opačné kroky, tedy prodlužovat věk odchodu do důchodu a rozšiřovat počet lidí, kteří jsou aktivní na pracovním trhu. A pak je tu druhý problém. Dejme tomu, že se rozšíření pracovního trhu podaří, produktivita práce poroste a zdroje na financování důchodů tedy teoreticky budou. Jde však také o to, aby aktivní lidé tu neviditelnou společenskou smlouvu o financování důchodů nevypověděli, a to z důvodu přílišné zátěže.

Myslíte tím přílišné daňové zatížení aktivních lidí?
Nejen to. Vždy jde o kombinaci toho, kolik zaplatím a co za to v budoucnu dostanu. Pokud bude tento poměr příliš nevýhodný, lidé mohou dát přednost tomu, že budou přecházet v lepším případě do šedé a černé ekonomiky, v horším případě do zahraničí.

Připravujete rozsáhlou zprávu o českém důchodovém systému pro Evropskou komisi. Jaká kritéria Evropská komise uplatňuje?
Hlavní výstup bude zaměřen na hodnocení přiměřenosti důchodů, které současný systém může zabezpečit, a na finanční stabilitu celého systému. Evropská komise dále požaduje vyhodnocení, jak se důchodový systém chová k trhu práce, tedy zda motivuje k tomu, aby na něm lidé setrvali. Dalším kritériem je rovné zacházení se ženami a muži, které je mottem všech evropských politik. Celoevropský trend je, že obě pohlaví odcházejí do důchodu stejně. Komise bude rovněž zjišťovat, zda je současný systém schopen reagovat na měnící se potřeby společnosti a podporovat maximální zaměstnanost.

Komisař Vladimír Špidla nyní sepsal Zelenou knihu, jak zvrátit nepříznivý demografický trend v Evropě a klade v ní důraz na pozitivní diskriminaci rodin s dětmi. Když však v důchodových systémech zvýhodnění žen s dětmi zrušíme, není to krok zpět?
Zvýhodnění žen v podobě dřívějšího odchodu do důchodu se ukázalo v rodinné politice jako naprosto neúčinné. Nejsem demograf, nicméně si myslím, že pokud se mají rodiny účinně motivovat k většímu počtu dětí, tak to musí být před založením a v době péče o děti. Navíc ženy, které odcházejí dříve do důchodu, jsou obvykle znevýhodněny tím, že mají nižší důchod, protože do systému odvedly menší množství příspěvků a pracovaly méně let.

Kdy bude zpráva hotova a na jakých předpokladech je postavena?
Předložena musí být do poloviny července. Jelikož má zabírat široké důsledky důchodového systému, budou jako výchozí data brány nejen demografické prognózy, ale i informace o struktuře domácností a další sociálně ekonomické informace. Poslední kapitola by se měla zabývat hledáním odpovědi na sociální a hospodářské změny a naznačit možný postup v penzijní reformě.

Jaké hodnocení současného českého penzijního systému lze čekat?
Z hlediska současných nákladů na stávající systém bude zřejmě hodnocen pozitivně, protože je pod průměrem EU. Co se týká finanční stability českého systému, lze očekávat, že do roku 2020 až 2030 bude stávající systém hodnocen poměrně kladně, potom se ovšem projeví vyšší dynamika stárnutí. Pokud se však zachovají nynější parametry systému, který počítá s prodlužováním věku odchodu do důchodu pouze do roku 2015, dojde k velkým deficitům. Hodnocení Komise bude směřovat až do horizontu roku 2050 a proběhne u všech států EU. Souhrnný dokument by měl být hotov do konce roku.

Jak se bude vaše práce lišit od expertní komise vedené Vladimírem Bezděkem, která propočítávala reformní návrhy politických stran?
Především bych chtěl ocenit, co tito mladí ekonomové odpracovali. Naše role bude trochu odlišná. Nebudeme počítat a srovnávat jednotlivé návrhy politických stran, pouze se o nich ve zprávě okrajově zmíníme. Tím se budeme lišit třeba od Slovenska, které už vlastní reformu rozjelo a také to do zprávy zahrne. Dále se od týmu Vladimíra Bezděka lišíme tím, že jsme vázáni kritérii Evropské komise. Ta nejsou zaměřena pouze na finanční ukazatele, ale také na zmiňovaný vliv důchodového systému na zaměstnanost a potenciální vznik chudoby.

Jak hodnotíte dosavadní návrhy politických stran a jejich výsledky?
To by bylo předčasné, protože ještě doznají změn. Nicméně ze všech návrhů je zřejmé, že se příliš soustřeďují na makrofinanční kritéria, jako je finanční udržitelnost a průměrný důchod a málo se zajímají o možný dopad na trh práce. Nejde ani tak o mladší lidi, tam má důchodový systém minimální vliv. Kritické období přichází po padesátce, kdy nastavení systému může mít podstatný vliv na zaměstnanost v této věkové skupině. Například varianta rovný důchod zjevně nepodporuje starší pracovníky ve snaze o setrvání na trhu práce. To se může ještě změnit, pokud se návrh upraví. Další problém, který návrhy nedostatečně reflektují, je potenciální vznik chudoby. Pokud by se realizovaly některé varianty, tak by se výdaje státu příliš nezmenšily, pouze by se přesunuly na jiné části sociálního systému. I to však lze v dalších úpravách potlačit.

Jak by měly být nastaveny parametry pro odchod do důchodu, aby se lidé udrželi co nejdéle v zaměstnání?
To není jednoduchá otázka. V tomto případě není ani tak důležité, na kdy je nastaven věk odchodu do důchodu, ale aby systém respektoval základní pojistně matematická pravidla. To znamená, čím déle se pracuje, tím je větší důchod. Pokud jsou parametry nastaveny správně, pak nehrozí, že by lidé odcházeli příliš brzy do důchodu a zatěžovali důchodový systém.

Některé varianty politických stran počítají se zákazem předčasného odchodu do důchodu.
Samozřejmě se tím dá omezit odchod předdůchodových pracovníků do důchodu, ale problém se tím zdaleka nevyřeší. Asi by se zvýšila nezaměstnanost starších osob a existují přece i invalidní důchody. Pokud se bude prodlužovat věk odchodu do důchodu a nebude možnost odejít dříve, pak bude větší tlak na využívání invalidního důchodu a výdaje státu se tak zčásti přesunou do jiné kolonky.

EKONOM