reklama
reklama
2. 3. 2005 | poslední aktualizace: 2. 3. 2005  08:06

Jaká je úprava zaměstnaneckého díla

Kateřina Vysloužilová,

Velká část české veřejnosti je v pracovním poměru ke svému zaměstnavateli, tedy na pozici zaměstnance.
V rámci plnění pracovně právních povinností může dojít k situaci, kdy zaměstnanec vytvoří dílo a stane se tak jeho autorem. Podle autorského zákona se za dílo považuje dílo literární, umělecké a vědecké, které je výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě. Zaměstnancem vytvořené dílo se považuje za "zaměstnanecké dílo" a na úpravu práv i autorskoprávní ochranu takového díla pamatuje autorský zákon.
Za zaměstnanecké dílo se považuje i dílo vytvořené v rámci služebního vztahu k zaměstnavateli a dílo vytvořené členem družstva, který je k družstvu v pracovním vztahu.

Práva k dílu
Také u zaměstnaneckého díla je třeba rozlišit práva majetková a práva osobnostní. První z nich, mezi něž patří například dílo užít (to jest zejména jej rozmnožovat, šířit, pronajímat, půjčovat, vystavovat jeho originál nebo kopii) vykonává zaměstnavatel, a to na svůj účet a svým jménem.
Samotný autor, tedy zaměstnanec, může vykonávat tato majetková práva v případě, kdy zaměstnavatel, pokud je fyzickou osobou, zemře, nebo, pokud je právnickou osobou, zanikne a nemá žádného právního nástupce. Další možnost vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu se autorovi otevírá v případě, že zaměstnavatel je nevykonává vůbec nebo je vykonává nedostatečně. Tehdy může autor požádat zaměstnavatele, aby mu za obvyklých podmínek udělil licenci k užití díla.
Zaměstnavatel může udělení licence odmítnout, avšak jen pokud k tomu má závažný důvod. Se svolením autora smí zaměstnavatel právo k užití díla postoupit třetí osobě. Bez svolení autora může zaměstnavatel postoupit toto právo jen tehdy, pokud dochází k prodeji podniku nebo jeho části.
Přestože zaměstnavatel vykonává majetková práva k zaměstnaneckému dílu, zůstávají nedotčena autorova práva osobnostní, tedy například právo rozhodnout o zveřejnění díla nebo o uvedení autorství. Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou jinak, platí předpoklad, že autor dal zaměstnavateli svolení ke zveřejnění, úpravě a překladu díla, spojení s jiným dílem nebo zařazením do souborného díla a dále také k uvádění díla pod jménem zaměstnavatele.
V neposlední řadě může zaměstnavatel dokončit nehotové zaměstnanecké dílo, pokud je zaměstnanec i přes výzvu k dokončení v prodlení, pokud autor zemře nebo se plnění stane nemožným.
Zaměstnavatel a autor se samozřejmě také mohou dohodnout na odlišné úpravě výkonu práv souvisejících se zaměstnaneckým dílem.

Odměna autora
Za určitých okolností má autor zaměstnaneckého díla nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu. Jde o případ, kdy zaměstnavatel má z využívání zaměstnaneckého díla velký prospěch či zisk nebo kdy mu využívání díla významně napomáhá k prospěchu nebo zisku, jehož výše je ve zjevném nepoměru ke mzdě nebo jiné odměně, kterou zaměstnanci jinak vyplácí.
I v tomto případě se však zaměstnanec a zaměstnavatel mohou dohodnout na odlišné úpravě vzájemných práv a povinností, k čemuž v praxi poměrně často dochází.
Toto pravidlo se však nevztahuje na díla, jako jsou počítačové programy, databáze a kartografická díla, pokud se autor a zaměstnavatel nedohodnou jinak. Dalším specifikem těchto děl je, že se považují za díla zaměstnanecká i v případě, že byla vytvořena na objednávku.
Režim zaměstnaneckého díla a jeho autorskoprávní ochrany přetrvává i poté, kdy dojde k ukončení pracovního poměru zaměstnavatele a zaměstnance, služebního poměru nebo pracovního poměru člena družstva ke družstvu.
Jako praktický příklad by mohla posloužit následující modelová situace: Pan Nadaný je zaměstnán u společnosti Seriózní, s. r. o., jako asistent generálního ředitele. V rámci plnění svých pracovních povinností vytvoří strhující publikaci popisující historii, vývoj a dlouhodobé strategie a cíle firmy, kterou generální ředitel společnosti představí na celosvětovém kongresu.
Publikace se setká s obrovským ohlasem a v rámci dané profesní skupiny se stane bestsellerem, který je přeložen do několika světových jazyků a z jehož prodeje plynou společnosti nemalé zisky. Jelikož společnost je zaměstnavatelem znalým právních předpisů a autorského zákona zvlášť, ví, že mzda, kterou panu Nadanému vyplácí, je v nepoměru se zisky, které jí z prodeje publikace plynou. Dohodne se proto s panem Nadaným na vyplacení dodatečné odměny.

Autorka pracuje ve společnosti Ambruz & Dark, advokáti

Co se považuje za zaměstnanecké dílo

  • Zaměstnanec vytvoří dílo a stane se tak jeho autorem. Zaměstnancem vytvořené dílo se považuje za "zaměstnanecké dílo" a na úpravu práv i autorskoprávní ochranu takového díla pamatuje autorský zákon.
  • Za zaměstnanecké dílo se považuje i dílo vytvořené v rámci služebního vztahu k zaměstnavateli a dílo vytvořené členem družstva, který je k družstvu v pracovním vztahu.
  • Za určitých okolností má autor zaměstnaneckého díla nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu. Jde o případ, kdy zaměstnavatel má z využívání díla velký prospěch či zisk, jehož výše je ve zjevném nepoměru ke mzdě nebo jiné odměně, kterou zaměstnanci jinak vyplácí.
reklama
reklama

Zjednodušené vyhledávání pracovních pozic

Vyhledávání připravujeme
ve spolupráci s LMC
reklama
Nejčtenější články  
Newsletter  
reklama
reklama
reklama