Velká část české veřejnosti je v pracovním poměru ke svému zaměstnavateli, tedy na pozici zaměstnance.
V rámci plnění pracovně právních povinností může dojít k situaci, kdy zaměstnanec vytvoří dílo a stane se tak jeho autorem. Podle autorského zákona se za dílo považuje dílo literární, umělecké a vědecké, které je výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě. Zaměstnancem vytvořené dílo se považuje za "zaměstnanecké dílo" a na úpravu práv i autorskoprávní ochranu takového díla pamatuje autorský zákon.
Za zaměstnanecké dílo se považuje i dílo vytvořené v rámci služebního vztahu k zaměstnavateli a dílo vytvořené členem družstva, který je k družstvu v pracovním vztahu.

Práva k dílu
Také u zaměstnaneckého díla je třeba rozlišit práva majetková a práva osobnostní. První z nich, mezi něž patří například dílo užít (to jest zejména jej rozmnožovat, šířit, pronajímat, půjčovat, vystavovat jeho originál nebo kopii) vykonává zaměstnavatel, a to na svůj účet a svým jménem.
Samotný autor, tedy zaměstnanec, může vykonávat tato majetková práva v případě, kdy zaměstnavatel, pokud je fyzickou osobou, zemře, nebo, pokud je právnickou osobou, zanikne a nemá žádného právního nástupce. Další možnost vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu se autorovi otevírá v případě, že zaměstnavatel je nevykonává vůbec nebo je vykonává nedostatečně. Tehdy může autor požádat zaměstnavatele, aby mu za obvyklých podmínek udělil licenci k užití díla.
Zaměstnavatel může udělení licence odmítnout, avšak jen pokud k tomu má závažný důvod. Se svolením autora smí zaměstnavatel právo k užití díla postoupit třetí osobě. Bez svolení autora může zaměstnavatel postoupit toto právo jen tehdy, pokud dochází k prodeji podniku nebo jeho části.
Přestože zaměstnavatel vykonává majetková práva k zaměstnaneckému dílu, zůstávají nedotčena autorova práva osobnostní, tedy například právo rozhodnout o zveřejnění díla nebo o uvedení autorství. Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou jinak, platí předpoklad, že autor dal zaměstnavateli svolení ke zveřejnění, úpravě a překladu díla, spojení s jiným dílem nebo zařazením do souborného díla a dále také k uvádění díla pod jménem zaměstnavatele.
V neposlední řadě může zaměstnavatel dokončit nehotové zaměstnanecké dílo, pokud je zaměstnanec i přes výzvu k dokončení v prodlení, pokud autor zemře nebo se plnění stane nemožným.
Zaměstnavatel a autor se samozřejmě také mohou dohodnout na odlišné úpravě výkonu práv souvisejících se zaměstnaneckým dílem.

Odměna autora
Za určitých okolností má autor zaměstnaneckého díla nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu. Jde o případ, kdy zaměstnavatel má z využívání zaměstnaneckého díla velký prospěch či zisk nebo kdy mu využívání díla významně napomáhá k prospěchu nebo zisku, jehož výše je ve zjevném nepoměru ke mzdě nebo jiné odměně, kterou zaměstnanci jinak vyplácí.
I v tomto případě se však zaměstnanec a zaměstnavatel mohou dohodnout na odlišné úpravě vzájemných práv a povinností, k čemuž v praxi poměrně často dochází.
Toto pravidlo se však nevztahuje na díla, jako jsou počítačové programy, databáze a kartografická díla, pokud se autor a zaměstnavatel nedohodnou jinak. Dalším specifikem těchto děl je, že se považují za díla zaměstnanecká i v případě, že byla vytvořena na objednávku.
Režim zaměstnaneckého díla a jeho autorskoprávní ochrany přetrvává i poté, kdy dojde k ukončení pracovního poměru zaměstnavatele a zaměstnance, služebního poměru nebo pracovního poměru člena družstva ke družstvu.
Jako praktický příklad by mohla posloužit následující modelová situace: Pan Nadaný je zaměstnán u společnosti Seriózní, s. r. o., jako asistent generálního ředitele. V rámci plnění svých pracovních povinností vytvoří strhující publikaci popisující historii, vývoj a dlouhodobé strategie a cíle firmy, kterou generální ředitel společnosti představí na celosvětovém kongresu.
Publikace se setká s obrovským ohlasem a v rámci dané profesní skupiny se stane bestsellerem, který je přeložen do několika světových jazyků a z jehož prodeje plynou společnosti nemalé zisky. Jelikož společnost je zaměstnavatelem znalým právních předpisů a autorského zákona zvlášť, ví, že mzda, kterou panu Nadanému vyplácí, je v nepoměru se zisky, které jí z prodeje publikace plynou. Dohodne se proto s panem Nadaným na vyplacení dodatečné odměny.

Autorka pracuje ve společnosti Ambruz & Dark, advokáti

Co se považuje za zaměstnanecké dílo

  • Zaměstnanec vytvoří dílo a stane se tak jeho autorem. Zaměstnancem vytvořené dílo se považuje za "zaměstnanecké dílo" a na úpravu práv i autorskoprávní ochranu takového díla pamatuje autorský zákon.
  • Za zaměstnanecké dílo se považuje i dílo vytvořené v rámci služebního vztahu k zaměstnavateli a dílo vytvořené členem družstva, který je k družstvu v pracovním vztahu.
  • Za určitých okolností má autor zaměstnaneckého díla nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu. Jde o případ, kdy zaměstnavatel má z využívání díla velký prospěch či zisk, jehož výše je ve zjevném nepoměru ke mzdě nebo jiné odměně, kterou zaměstnanci jinak vyplácí.