Karel Havlík
Trvale platí, chce-li být firma, úspěšná a obstát v konkurenci, musí investovat do lidí. O postavení firmy na trhu vždy budou rozhodovat člověk, technika a inovace. Udržet dnes krok v jakémkoliv oboru, znamená neustále prohlubovat a rozšiřovat znalosti, schopnosti a dovednosti. Permanentní vzdělávání je naprosto nezbytné a nemělo by být pouze pro vyvolené. Soustavné proškolování zaměstnanců se v dlouhodobém horizontu vyplácí.
Nezapomínejme na schopnosti
Ruku v ruce s nabýváním nových vědomostí a dovedností by se nemělo zapomínat na procvičování schopností, které v součinnosti se znalostmi zvyšují výkonnost pracovníků.
Vynikající jedinci v oboru se od průměrných odlišují rozsahem vědomostí, vysokou úrovní schopností, včetně stupně a struktury inteligence klasické i emoční. Člověk disponuje nesmírným mozkovým potenciálem, který je mnohem výkonnější a všestrannější než počítač. Mozek je považován za nepřekonatelný biologický počítač. Geniální jedinci jako například Leonardo da Vinci nebo Albert Einstein dosáhli neobyčejných výsledků nikoliv proto, že se narodili s výjimečným mozkem, ale protože dokázali využít mozkové kapacity, tedy celého spektra schopností, lépe než jiní. Schopnost je, psychologicky vzato, osobnostní dispozice k provádění určitých činností. Schopnost se také definuje jako potencionalita, čili možnost, případně učenlivost, pro rozmanité činnosti. Percepční, psychomotorické a intelektové schopnosti patří k základnímu osobnostnímu vybavení. Percepční schopností rozumíme např. zrakové nebo sluchové vnímání, nikoliv smyslové vidění či slyšení. Psychomotorická schopnost představuje koordinaci pohybů, flexibilitu aj. V struktuře klasické inteligence rozpoznáváme např. schopnost základních operací s čísly, vštípit si, podržet a vybavit zkušenosti v paměti, logicky a abstraktně uvažovat, řešit komplexní problémy na základě minulých zkušeností, vnímat prostorové vztahy, pohotově přijímat podněty a mnoho dalších. K řadě schopností potřebných k výkonu profese náleží např. komunikativnost, kreativita, organizační myšlení aj. Výkonnost schopností bezprostředně souvisí s klíčovou, neboli komplexní schopností - a tou je koncentrace. Jde o schopnost soustředěnosti na podnět, úkol, činnost. Lidé se liší intenzitou a stálostí koncentrace, její výběrovostí i rozsahem.
Schopnostem vévodí koncentrace
Koncentrovanost je svázána s vnitřním (psychickým) a vnějším prostředím. Spjatost koncentrace s motivací k úkolu, se zájmy, potřebami i vlastnostmi osobnosti, např. emocionalitou, prožíváním, vytrvalostí, náladou, úzkostí, vyčerpaností apod., je samozřejmá a nelze ji oddělovat.
Kdo si chce s rostoucím věkem udržet, případně zvyšovat pracovní výkonnost, musí procvičovat schopnosti, kterým vévodí schopnost koncentrace. Ostatně je známo, že duševní cvičení aktivizuje centrální nervovou soustavu (podobně jako fyzický trénink posiluje svaly) a zpomaluje některé změny způsobené např. stárnutím.
Psychologický trénink k optimalizaci schopností, který v poslední době získává vedle vzdělávacích seminářů, oblibu zejména u manažerů výrobního kolektivu, konstruktérů, technologů, organizačních pracovníků, asistentů aj., sestává ze základního a specifického souboru technik šitých na míru pro vybranou skupinu. Tak např. u mistrů půjde o nácvik komunikace, asertivity, pozornosti, paměti, stresové odolnosti, komunikační obratnosti atd.
Základní soubor tvoří psychologické techniky sloužící k prověřování schopností vizuálního soustředění, vytrvalosti pozornosti, paměti v mezilidském kontaktu a paměti pro plošné tvary. Pro techniky jsou např. důležité nácvik zrakové koncentrace, vytrvalosti pozornosti, prostorového vnímání a paměti. Pro personalisty je nácvik koncentrace a paměti na obličeje, doplněn např. výukou verbální a neverbální komunikace, nácvikem jednání,seznámením se základy grafologie a ukázkou výběrových dotazníkových technik pro jednotlivé profese včetně dělnických exponovaných a rizikových profesí, s jejich správným hodnocením a interpretací. Pro řidiče exponované mezinárodní dopravy stojí v popředí nácviku schopnosti zrakového vnímání, pohotového hodnocení, rozhodování a reagování, koncentrace pozornosti, vizuální diskriminace, zrakové paměti, hbitého rozlišování podnětů podstatných od méně podstatných, obrany před tzv. mikrospánkem atd.
Program pro manažery
Pro ilustraci uvádím program semináře s názvem Psychologický trénink k optimalizaci řídících schopností manažera, sestávající z úvodního kvizu znalostí psychologie osobnosti a schopností, mezilidských vztahů, aj., doplněného rozborem správných odpovědí, dále následují psychotrénink koncentrace na úkol, metody sebepoznání, nácvik pohotového reagování, orientační měření stupně inteligence, trénink paměti, nácvik sebeprosazování s asertivními prvky, s ukázkou racionálního řešení konfliktů a rozpoznávání mimoslovní komunikace. Seminář končí orientační diagnostikou stresové odolnosti, syndromu vyhoření a ukázkou některých relaxačních technik účinných v manažerské praxi a individuální poradenství.
Takto pojatým psychotréninkem si každý účastník, jak ukázala dosavadní praxe, sám prověří úroveň schopností pro výkon profese a zjistí případné rezervy v psychické kapacitě anebo nedostatky, které se může naučit odstraňovat.
Předpokládá se, že psychotrénink, kde se aplikují techniky uplatňované i v zemích EU, může významně přispět k růstu psychické výkonnosti. Navíc získá adept objektivní poznatky o vlastní osobnosti, pozitivních i negativních rysech, které mohou podporovat nebo tlumit jeho výkonnost. Dozví se skutečný stupeň klasické inteligence IQ a emoční EQ. Zjistí úroveň stresové odolnosti s přehledem způsobů jak odolnost zlepšit. V přísně důvěrném individuálním poradenství, které čerpá z výsledků tréninku, může účastník semináře poznat východiska k řešení stávajících nebo potenciálních problémů pracovního i osobního života.