Tento osmapadesátiletý muž byl v loňském roce podle časopisu Manager Magazins nejlépe placeným německým manažerem s celkovým příjmem 10,8 miliónu eur. Špatné hospodářské výsledky koncernu, který se akvizicí americké automobilky Chrysler a japonské Mitsubishi stal světovou říší, ale jeho pozici značně zpochybnily.
Jak však uvádí internetový časopis eMotion!Reports, Schremppovi se letos podařilo uklidnit své vlivné kritiky. Správní rada DaimlerChrysler, Deutsche Bank i kuvajtský investiční fond se prý po váhání dohodly, že ho nechají v křesle nejvyššího šéfa, protože "jeho odvolání by mělo příliš ničivý efekt na kurs akcií skupiny". Smlouvu ovšem má do roku 2005.
Co podrazilo pozice Juergena Schremppa, nazývaného "Rambo automobilového odvětví"? Přezdívku získal proto, že se nikdy nerozpakoval bezohledně a důsledně realizovat nepopulární, ale důležitá rozhodnutí.
Analytik Matthew Lynn z Bloomberg News tvrdí, že akvizice třetí největší americké automobilky před pěti roky byla chybná. Jednak tato společnost má problémy s odbytem již po desetiletí. Jednak se zatím neosvědčilo spojovat výrobce luxusních vozů, jako je Mercedes, s těmi, jež produkují auta široké spotřeby jako Chrysler. Nebo Mitsubishi.
Výhody synergie a rozšíření o nové trhy, o nichž Schrempp hovořil před akvizicemi obou automobilek, se výrazněji neprojevily. Naopak, Chrysler se stal "těžkým břemenem na krku společnosti. A nešlo o smůlu, ale o obrovský strategický lapsus Juergena Schremppa," napsal Lynn.
V čem se tento workoholik dopustil při světové expanzi chyby? Podle časopisu Githserano je to vrcholový manažer, jehož heslem je "rychlost". Bleskově se rozhoduje, bleskově svá rozhodnutí uskutečňuje. Jeho nejbližší spolupracovníci v managementu jsou většinou touto rychlostí zaskočeni a nezmohou se na odpor. A proto může dojít k omylům, leckdy osudovým.
Jeho způsob řízení ostře napadl Lee Iacocca, bývalý šéf Chryslera, jehož Schrempp po akvizici nemilosrdně sesadil a nahradil ho svým krajanem. "Chce zkrátka řídit Chryslera ze své slonové věže ve Stuttgartu," postěžoval si Iacocca časopisu Forbes.
Co tohoto dynamického šéfa formovalo? Je to jeden z mála nynějších vrcholových manažerů největších společností, kteří svou kariéru začali opravdu od píky. Narodil se osm měsíců před koncem světové války. I když jeho otec pracoval na univerzitě jako úředník, neměl údajně na to, aby synovi umožnil patřičné vzdělání. A tak se malý Juergen začal v tvrdých poválečných letech učit v továrně Daimler-Benz automechanikem. S výučním listem v kapse se dal na studium strojírenství a stal se inženýrem. Ve 23 letech se vrátil k rodné firmě.
Podle Gilthserano se Schremppovi podařilo vyšplhat na vrchol vedení firmy prostřednictvím zahraničního angažmá, a to v Jihoafrické republice a posléze krátce i ve Spojených státech. Protože se nadmíru osvědčil, stal se v roce 1987 v Německu šéfem divize užitkových vozů a o dva roky později nově založeného podniku Deutsche Aerospace (DASA). Tím se dostal do správní rady koncernu Daimler-Benz.
V roce 1995 se tento "řetězový" kuřák cigaret Marlboro, který se údajně ani v pracovní době občas nevyhýbal skleničce něčeho tvrdého, stal králem v říši Daimler-Benz a otcem "princezny" Mercedes. S tím zdánlivě nesouvisel strohý manažerský styl, který zavedl.
Podle knihy "Taken for a Ride" prý při jednání o akvizici Chryslera šokoval americké manažery, když se na setkání dostavil se svou sekretářkou Lydií Deiningerovou. A se slovy "Nashledanou později, hoši! s ní odešel. S Lydií se nakonec i oženil, když se po čtvrtstoletém manželství rozvedl s chotí Renatou. Poté, kdy mu jeho nová manželka povila dceru, omezil kouření, v práci už netráví tolik hodin a před služebními cestami si nechává zjistit, jaké jsou v hotelu možnosti sportu.