Ministerstvo práce a sociálních věcí zastává názor, že nemocenské pojištění je součástí celého nově koncipovaného sociálního systému, a je proto logické, že by je mělo spravovat samo. Zdravotní pojišťovny oponují tím, že by měly více prostoru pro komunikaci s lékaři a nemocnicemi. Mohly by lépe kontrolovat, zda léčí dobře, rychle a bez zbytečných komplikací. Obě strany se navzájem obviňují, že jim jde pouze o peníze. Viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera vidí oddělení zdravotního a nemocenského pojištění jako největší nedostatek systému financování zdravotní péče.

Jaké výhody by přineslo sloučení?

Propojení obou systémů by přineslo zvýšení kvality poskytované péče, její efektivity i kontroly. Díky přísnější kontrole by se snížila délka nemocnosti, která se u nás neúměrně prodlužuje a trápí podnikatele i zdravotní pojišťovny.

Propojení navíc vychází z tradic první republiky a funguje i v zemích EU. V současné době připravuje Svaz zdravotních pojišťoven projekt, který předloží Parlamentu v průběhu tohoto roku. Na něm chce dokladovat, kolik by se dalo ušetřit.

Máte k dispozici alespoň předběžné odhady, jaký by to mělo ekonomický přínos?

Přesný odhad v tuto chvíli ještě nemáme, ale počítáme, že nemocnost by se mohla snížit až o 15 %, což by znamenalo miliardové úspory.

Domníváte se, že s návrhem uspějete?

V tuto chvíli nám jde o to předložit životaschopný projekt a teprve potom zvažovat jeho politickou průchodnost. Podle prozatímních průzkumů, které jsme dělali mezi poslanci, se politická podpora pohybuje mezi 40 až 60 %. Navíc očekáváme, že změna systému by mohla mít větší podporu právě v této době, kdy se vláda zabývá restrukturalizací veřejných výdajů.

Obsahuje váš návrh zpřísnění kontrolních mechanismů při výběru pojistného a jsou skutečnou "žábou na prameni" OSVČ?

Dluhy nejsou jen u OSVČ. Naše statistika dokládá, že velkými dlužníky jsou podniky se státní účastí nebo ty, které procházejí zpožděnou transformací. K nim se dnes přidávají podniky trpící odbytovými problémy. Osobně se neobávám, že by se v letošním roce významně zhoršil výběr pojistného, ale spíše toho, že pojišťovny nebudou schopny za současného mechanismu financování udržet vyrovnanou bilanci. Je to proto, že stát zasahuje do způsobu úhrad svými vyhláškami. Ty jsou nastaveny tak, že větší prospěch z nich mají poskytovatelé lůžkové zdravotní péče než zdravotní pojišťovny a jejich klienti.

Myslíte si, že by sloučení nemocenského a zdravotního pojištění umožnilo zvýšit výběr pojistného?

Systém veřejného zdravotního pojištění má několik velmi silných faktorů. Jedním z nich je fakt, že jednotlivé zdravotní pojišťovny jsou motivovány na co nejvyšším výběru pojistného. Ten se v současné době pohybuje kolem 98 procent, což je srovnatelné s výběrem sociálního pojištění, kde je to zhruba 97,5 procenta. Jsem přesvědčen, že žádná zcentralizovaná organizace výběru pojistného by nemohla dosáhnout podobného efektu. Těžko by se mohlo podařit nahradit ztrátu motivace, což je u zaměstnaneckých pojišťoven existenční záležitost. Představy některých politických činitelů, že by se tímto způsobem dosáhlo stoprocentního výběru, jsou naivní, vždycky bude existovat platební nekázeň. Problém zdravotního pojištění není v centralizaci výběru, ale v tom, že některé zákonné normy vytvářejí prostor pro podnikatelské subjekty, aby nejjednodušší formou, jak si půjčit peníze, bylo zdravotní pojištění.

Můžete být konkrétní?

Úprava zákona 592 z roku 2001 posunula penalizaci za dlužné pojistné z prvního místa až někam na konec žebříčku povinností. Dřív, když podnik neplatil, pojišťovna vymáhala a první, co podnik musel zaplatit, bylo penále, a pak teprve pojistné. Dneska je to opačně. Proto je pro podnik lákavé pojistné neodvést a využít ho jako levnou půjčku.

Od letošního roku se zvyšují některé dávky za zdravotní pojištění. O jakou částku se tím zvýší příjmy zdravotních pojišťoven?

Příjem zdravotních pojišťoven by se měl zvýšit zhruba o 130 milionů korun měsíčně.

boh, rys