Na tom se shodují zástupci vzdělávacích firem, veřejné správy a vysokých škol, kteří se dnes zúčastnili konference Belcom '03 pořádané Českým vysokým učením technickým (ČVUT).
Podle Karla Květoně z Výpočetního a informačního centra ČVUT se online výuka zatím využívá především jako doplněk prezenčního studia, tedy takového, kdy student dochází do školy a je v kontaktu s vyučujícím. Základem distanční formy studia je naopak podpora samostudia, k němuž dává instruktor pouze podněty.
Výhodou těchto forem studia je možnost studovat kdekoliv, kdykoliv a vlastním tempem. K požadavkům patří především přístup k počítači a dostatečná motivace studujícího, říká Květoň.
Právě motivace hraje důležitou roli v úspěšnosti účastníků. Kurzy organizované Laboratoří distančního vzdělávání Matematicko- fyzikální fakulty dokončila podle vedoucí Zdeny Lustigové pouze třetina studentů, pokud jediným kritériem byla dobrovolnost. Tam, kde je motivace jiná, například karierní nebo finanční postup, dostudovalo mnohem více lidí, uvedla Lustigová.
Vedoucí Národního centra distančního vzdělávání Helena Zlámalová se domnívá, že nabídka distančních kurzů, které by umožnily celoživotní vzdělávání, je stále velice omezená. V Česku obdržela akreditaci pro plně distanční formu studia zatím pouze Podnikohospodářská fakulta pražské Vysoké školy ekonomické.
Účastníci konference se shodují na tom, že v distančním vzdělávání je budoucnost. "Záleží na tom, jak to ty vysoké školy zvládnou a jestli na to budou mít dostatek kvalifikovaných odborníků a financí," dodává Zlámalová.
(čtk)