Po sametové revoluci si spousta Slováků oddechla, že doba, kdy se nejenom v práci příliš nevyplácelo vyčnívat z řady, je pryč. Zaměstnanci některých firem na Slovensku se však i dnes přesvědčují, že mít jiný názor než šéf je stále ještě nebezpečné. V opačném případě je snadné se stát obětí mobbingu, tedy společenské šikany na pracovišti.
Osmadvacetiletá Andrea z Trnavy pracovala v jedné z větších bratislavských firem, kde se uvolnilo místo vedoucího. Rozhodovalo se mezi ní a kolegou, s nímž údajně vycházela bez větších problémů. Navzdory tomu, že v konkurzu tahala za kratší konec, začal se k ní nový vedoucí chovat nepřátelsky.
"Asi neměl rád konkurenci. Nejdřív mě začal ironickými poznámkami shazovat před kolegy. Pak se mi snažil dokázat, jak jsem neschopná," řekla Andrea. "Třeba při objednávce materiálu mě donutil objednat menší množství než obvykle, což odůvodnil úspornými opatřeními. Poté mi ale před všemi vyčetl, že jsem mizerná manažerka, která nedovede ani odhadnout, kolik zboží je zapotřebí objednat."
Situace se po pár týdnech vyřešila sama: Andrea přijala nabídku od konkurenční firmy. Při rozloučení jí prý vedoucí poděkoval za dobrou práci.
Podle zprávy, kterou poskytl Ivan Bielik ze Státního fakultního zdravotního ústavu v Bratislavě, k mobbingu dochází na pracovišti, kde existuje tvrdý boj o existenci nebo o kariéru. První příznaky "psychoteroru" se prý projevují zpočátku nenápadným podpichováním nebo nevhodným žertováním. Později dochází ke zpochybnění vážnosti dotyčné osoby a k manipulaci s pracovními úkoly, které má udělat. Pokud se oběť ani tak nechce vzdát, život na pracovišti jí mohou zkomplikovat třeba záměrně pozměněné údaje v počítači či porouchané kancelářské přístroje. Postižený se jen stěží dostává k důležitým informacím, které se týkají jeho práce. Někdy může dojít dokonce k fyzickému napadení.
"Pro mnoho lidí ve vedoucích funkcích je dnes typický povýšenecký postoj k podřízeným. Na základě psychologických rozborů se takto často chovají vedoucí, kteří mají problémy s vlastní osobností. Mnozí z nich šikanují podřízené, protože se sami cítí ohroženi silnými, šikovnějšími, inteligentnějšími a oblíbenějšími pracovníky," uvádí se ve zprávě bratislavského zdravotního ústavu.
Nepodařilo se zjistit, zda se na Slovensku uskutečnil průzkum veřejného mínění, který by se mobbingem zabýval. V sousední České republice však podle loňské ankety některou z forem společenské šikany na pracovišti pocítilo šestnáct procent lidí. Mobbingu jsou údajně častěji vystavovány ženy, lidé do 29 let a osoby s nižším vzděláním.
Ačkoli se o mobbingu v zemích východní Evropy začalo více mluvit teprve po pádu železné opony, podle některých odborníků není šikana na pracovišti pro značnou část Slováků zcela neznámým pojmem. Vždyť za minulého režimu stačilo nemít správný kádrový profil nebo konexe na správném místě a bylo po kariéře i důstojném zacházení. Ostatně nadále prý platí, že postupu v práci lze lehčeji dosáhnout za pomoci vlivných známých.
Nicméně zdravotníci upozorňují, že oběti mobbingu by se měly bránit; pokud to nejde jinak, je prý zapotřebí hledat pomoc třeba i u soudu. Lékaři totiž varují, že šikana může způsobit nejenom psychické problémy, ale také různá onemocnění. V lepším případě lze prý vyváznout s bolestmi hlavy, ale později se mohou objevit také poruchy srdce nebo nádorová onemocnění.
(čtk)