Agenturní zaměstnanci se využívají tam, kde je potřeba pokrýt sezónnost, jako například v oblasti logistiky při náporu před Vánocemi, nebo pro flexibilní vykrytí zakázek, které firma nemůže predikovat. „Zavedením kvót by se současná flexibilita pracovního trhu výrazně narušila a dala by prostor šedé zóně zaměstnanosti. V ČR se už teď v široké míře provozuje tzv. zastřené zaměstnávání, tj. bez licence, například pomocí družstev, smluv o dílo, švarc systému či jiných forem obcházení zákona,“ uvedla Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS), a dodala: „To by dále prohloubil i zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Agentury práce nemohou ve většině případů agenturní zaměstnance umístit jinak, než právě na dobu určitou. Tento zákaz by tedy byl v podstatě likvidační.“

Dle Hany Púllové, ředitelky personální agentury Randstad, která patří ke členům APPS, vytváří agentury pracovní místa, která by jinak neexistovala. Ze zprávy společnosti Randstad Report on Flexibility at Work 2014 (Zpráva o flexibilitě v práci 2014) totiž vyplynulo, že nemožnost agenturního zaměstnávání by až v 62 % případů vedla k tomu, že by daná pracovní pozice vůbec nevznikla. „V pouhých 26 % případů by firmy sáhly k nabídce trvalého pracovního poměru, a to je opravdu málo,“ okomentovala Hana Púllová.


Zdroj: Adapting to Change, BCG & Ciett, 2012

Zdroj: Adapting to Change, BCG & Ciett, 2012

 

Z nedávného šetření jiného člena APPS, personální agentury Grafton Recruitment, vyplývá, že více než třetina populace již má s agenturním zaměstnáváním zkušenost, ve většině případů pozitivní. I to je důvod, proč Češi nemají problém s akceptací této formy zaměstnávání: „Téměř 80% lidí, kteří byli v minulosti zaměstnaní přes pracovní agenturu, má s touto formou zaměstnání dobrou nebo spíše dobrou zkušenost.  Mezi nejčastěji uváděná pozitiva patřilo pravidelné vyplácení mzdy, dobrá pracovní příležitost a dobré chování agentury. Z šetření dále vyplynulo, že tři čtvrtiny Čechů by bylo ochotno přijmout práci jako agenturní zaměstnanec,“ přiblížil Jonathan Hill, ředitel Grafton Recruitment.

 

Zdroj: Ciett Economic report 2008-2014

Zdroj: Ciett Economic report 2008-2014

 

V Evropě v současné době působí přes pracovní agentury  1,7 procenta lidí z pracující populace, v České republice jde asi o 0,9 procenta (z toho přes APPS cca 0,5 %). Dle statistky Grafton Recruitment poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 %. Velcí čeští zaměstnavatelé, především z řad výrobních či logistických firem, mají v průměru 20 % zaměstnanců najatých přes agenturu. V loňském roce našlo přes agentury práci přes 250 000 Čechů, stále je však v tomto ohledu ČR pod evropským průměrem.

O APPS

APPS je aktivní seskupení agentur práce, které se snaží vytvářet podmínky pro úspěšný rozvoj stabilního trhu pracovních sil v České Republice, byla založena v roce 2002. Mezi naše členy patří jak nadnárodní společnosti, tak i menší lokální agentury. Členové APPS poskytují svým zákazníkům vysokou kvalitu nabízených služeb v pracovně právní  oblasti a přistoupili k Etickému kodexu Asociace. Členové APPS mají více než 50% podíl na celkovém trhu agenturního zaměstnávání. Za rok 2014 přidělili členové APPS v součtu práci téměř 100 tisícům lidem. APPS pořádá odborné semináře, konference, je partnerem veletrhů a dalších akcí. APPS je členem Svazu průmyslu a dopravy ČR, Asociace pro kolektivní vyjednávání a pracovní vztahy, Evropské asociace agentur práce Eurociett a Mezinárodní asociace agentur práce Ciett. 

Dle údajů asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) působí v České republice 1 585 pracovních agentur. Členové APPS, kterých je 25, zaměstnávají více než polovinu všech agenturních pracovníků v ČR. Při mediánu platu manuálních pracovníků v roce 2014, který byl 19 267 Kč a počtu 49 233 přepočtených agenturních zaměstnanců (FTE), odhaduje APPS  výpadek státního rozpočtu pro rok 2016 (a to bez zahrnutí vlivu následně vyplácených podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek) ve výši 7,02 mld. Kč. Tento schodek by byl způsoben přesunem pracovní síly z regulovaného a legálního trhu do šedé zóny ekonomiky, čímž by byl následně omezen i vznik nových pracovních míst.