Studenti také označili pro ně tři nejvýznamnější nevýhody vlastního podnikání. Jsou jimi riziko neúspěchu nebo krachu, což označilo 88 % studentů, shodně se pak obávají vyšší míry nejistoty i toho, že budou mít méně volného času (shodně 67 %).

To, jak intenzivně studenti vnímají překážky se začátkem podnikání, se mezi studenty částečně liší podle jejich vztahu k podnikání. Studenti mohli z desítky nabízených odpovědí vybrat několik možností a dopsat i vlastní zdůvodnění.Ti, kteří by chtěli v budoucnu podnikat, uvádějí nejčastěji jako překážku nedostatek finančních prostředků (63 %), dále pak obavu z neúspěchu (51 %). Třetina neví, jak na to, a přibližně třetina spatřuje překážku v legislativních podmínkách/požadavcích. Čtvrtina respondentů pak uvedla, že je škola na podnikání dostatečně nepřipravila.

„Není překvapením, že mezi vysokoškoláky převažuje preference zaměstnaneckého poměru před podnikáním. Mohou sice disponovat velmi dobrými nápady, odrazují je ale stejné problémy, se kterými bojují všichni podnikatelé. Tedy velké množství formalit, spojených například se založením společnosti, jejím vedením a s tím spjatou administrativou a byrokracií,“ podotkl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.  

Podle Hospodářské komory jsou výsledky průzkumů užitečnou informací pro stát i finanční instituce. S výsledky seznámí MŠMT a vysoké školy a bude apelovat na státní správu, aby – stejně jako kupříkladu podporuje exportéry formou záruk – zvážila nějakou atraktivní podporu začínajícím podnikatelům. Bankovním domům Hospodářská komora doporučuje, aby lépe designovaly své produkty této cílové skupině.

Také Hospodářská komora začínajícím podnikatelům začala pomáhat. V současnosti realizuje mezinárodní projekt zaměřený na podporů start-upů. V rámci projektu organizuje pro studenty šestiměsíční školení pod vedením zkušených lektorů s praxí, které probíhá v play parku Brno (celkem 7 play-parků v Evropě). Cílem je podpořit mladé a začínající podnikatele s chytrým nápadem.

Nově se bude snažit k podnikání povzbudit tím, že pro ně začne pořádat diskuse se zkušenými podnikateli, zároveň zahájí sérii kurzů pro začínající podnikatele.

Hospodářská komora v průzkumu také zjišťovala, jak studenti nakládají se svým volným časem. Téměř 60 % z nich ve volném čase pracuje nebo chodí na brigády. Podíl studentů, kteří se ve volném čase věnují podnikání nebo rozvoji podnikatelského záměru, se mezi sledovanými školami liší. Na většině škol se podnikání mimo školu věnovalo 5 až 8 % studentů. Nejvíce studentů se podnikání mimo školu věnuje na Fakultě ekonomicko-správní Masarykovy univerzity v Brně a Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (kolem 15 %).

Do šetření se zapojila mj. Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Vysoká škola logistiky v Přerově, Vysoké učení technické v Brně, Západočeská univerzita v Plzni i Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.