Podniky marně hledají inženýry


Českým automobilkám, továrnám na ploché televizory i celému strojírenství se daří. Jenže firmy narážejí na problém: nemohou sehnat kvalifikované strojaře a elektroinženýry. Podniky, které hodlají výrazně rozšiřovat výrobu, je proto už začínají hledat i v cizině.
Plzeňský Panasonic chce do roka skoro zdvojnásobit nynější výrobu dvou miliónů televizí ročně. K současným třem tisícům dělníků shání další tři tisícovky. Navíc potřebuje přilákat až dvě stě kvalifikovaných odborníků. Marně. Práce v přední světové firmě za nástupní plat kolem patnácti tisíc hrubého láká málokoho.
Personální manažer Pavel Ratislav si ale nemyslí, že by problém byl ve výši mzdy.
"Technické obory se stále netěší přízni, která by měla odpovídat současnému rozvoji průmyslu v Česku. Navíc - absolventi nepreferují klasickou, pravidelnou práci," tvrdí Ratislav. Stát sice firmám podle něj nemůže s nedostatkem expertů pomoci. "Ale z dlouhodobého hlediska by měl konečně dělat více pro propagaci a zvýšení prestiže technických oborů."

Jaderní inženýři do Británie

Pro energetický kolos ČEZ se do budoucna může stát hrozbou nedostatek jaderných inženýrů.
O české experty je velký zájem v Německu a Británii, kde jim podle prezidenta České nukleární společnosti Václava Hanuse energetické firmy nabízejí nástupní prémie deset tisíc liber, tedy přes čtyři sta tisíc korun. Nadstandardní měsíční platy i odměny jsou samozřejmostí.
"Velká Británie má nyní podobný problém jako Německo - nedostatek jaderných specialistů. Do Německa už část absolventů odešla," říká Hanus. Na britský trh mají přitom Češi - na rozdíl od Německa - volný přístup.
Podle odhadů expertů bude britský jaderný průmysl potřebovat až dva tisíce absolventů ročně, aby mohl zajistit hladký průběh plánovaných aktivit - rozebrání starých a výstavbu nových jaderných elektráren.
"Jsme si tohoto nebezpečí vědomi. Proto spolupracujeme se školami, abychom si zajistili mladé odborníky. Podporujeme stáže, praxe i celé fakulty," říká Ladislav Kříž, tiskový mluvčí společnosti ČEZ, která v Česku provozuje dvě jaderné elektrárny - v Temelíně a Dukovanech.
Desítky odborníků jen těžko shání i jeden z předních tuzemských výrobců autobrzd, jablonecká společnost Lucas Varity.
Firma s tisícovkou zaměstnanců otevírá vlastní vývojové středisko. Potřebuje na sedmdesát vysokoškolsky vzdělaných techniků.
"Je problém to naplnit. Lidé nejsou zvyklí se stěhovat a komplikace mají potenciální zaměstnanci i se získáním bydlení," říká generální ředitel Pavel Endler.
"Situace kolem technických inženýrů je zoufalá. Předpokládám ale, že ze strany státu alespoň nebudou kladeny překážky k tomu, abychom si potřebný počet zajistili v cizině," přidává se personální ředitel Lucas Varity Vladimír Zákoucký.

Firmy musí lépe platit

Vysokoškolsky vzdělaní technici většinou chybějí firmám, které šetří na nástupních platech.
Například První brněnská strojírna ve Velké Bíteši láká inženýra projektanta na třináct až patnáct tisíc korun měsíčně, přitom průměrný plat v profesi loni dosáhl 26 344 korun. Není divu, že za této situace počet neobsazených míst roste.
"V Plzni jsme vždy mívali od firem tak kolem tisícovky volných míst. V posledním měsíci už tři tisíce," říká Magdalena Čadová, vedoucí oddělení trhu práce z plzeňského pracovního úřadu. Úspěch náboru podle ní závisí právě na tom, jaké pracovní, sociální a mzdové podmínky podnik nabídne.
K těm, kteří už to pochopili, patří třeba v Česku největší výrobce průmyslových převodovek Wikov Industry. K rozšíření produkce shání desítky středoškolských a vysokoškolských techniků. Ale i dělníků. Nabízí jim výrazně vyšší než průměrnou mzdu.
"Naše firmy navíc procházejí modernizací. Investujeme do příjemného pracovního prostředí, sociálního zázemí a podobně," uvedl generální ředitel Antonín Růžička.